Foto: Shutterstock

Pomohla by změna zákona i proti jiným škůdcům?

Podle šéfa Zemědělského svazu Martina Pýchy však zdaleka nejde jen o hraboše, ale třeba i o kůrovce a o další organismy, s nimiž se může situace opakovat. Ti prý již jsou v okolních státech - například dřepčíči, kozlíčci či háďátka borová. "Jelikož tu opatření nefungují, mohlo by dojít k podobné kalamitě jako s kůrovcem," tvrdí. Dřepčík je brouk, který likviduje zeleninu jako brambory, papriku či rajčata, kozlíček smrkový vykusuje chodbičky ve dřevě smrku, háďátko borové zase parazituje na borovicích.

Jak ale namítá místopředseda Českého svazu ochránců přírody Karel Kříž, argumentovat kůrovcem či jinými lesními škůdci v otázce ochrany živočichů mu přijde nesmyslné. "Není mi znám žádný případ, kdy se v hospodářském lese brzdila těžba kůrovcových stromů kvůli silně ohroženým druhům. Problém kůrovcové kalamity je v tom, že nejsou kapacity strojů ani lidí, které by zvládli napadené stromy vytěžit a zpracovat. Se silně ohroženými druhy to nemá nic společného."

Na snímku je kůrovec. Spolu s dřevokaznými houbami zabíjejí tito brouci miliony stromů po celém světě. Některé druhy působí v lesním hospodářství kalamity.