Praha - Českým nemocnicím, které trápí nedostatek zdravotních sester, by brzy měly přijet na pomoc Ukrajinky. Prvních 25 sester se už skoro rok učí česky a teď na Ukrajině čekají na víza.
Skupinu Ukrajinek do Česka přiveze 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, která navázala spolupráci s univerzitou v Užhorodu. Ta pomohla vytipovat sestry pracující po celé Ukrajině.
Původně mělo v pilotní fázi projektu přijet 35 sester, ale některé nakonec neprošly sítem. "Protože Ukrajina není členem Evropské unie, tak se musíme hodně věnovat srovnávání vzdělávání. Některé z uchazeček vypadly z projektu, protože nesplňovaly kritéria všeobecné sestry," vysvětluje přednostka fakultního Ústavu ošetřovatelství Hana Svobodová, která sestry pomáhala vybírat.
Projekt podporuje také Česká asociace sester. "Teď vyjednáváme s ministerstvem zahraničí, aby nám pomohlo a urychlilo získání víz a pracovních karet," popsala prezidentka asociace Martina Šochmanová. Pokud by se to podařilo, sestry by mohly do Česka dorazit v září.
Ukrajinky nemohou hned po příjezdu začít pracovat jako sestry. „Zařadíme je na pozici nižších zdravotnických pracovníků. A teprve poté, co složí aprobační zkoušku a pochopitelně zkoušku z českého jazyka, se mohou začlenit do procesu jako všeobecné sestry,“ nastínila Šochmanová.
Podle Svobodové by přechodná fáze mohla trvat zhruba čtyři až šest měsíců. Pro toto období má 3. lékařská fakulta pro Ukrajinky připravený dovzdělávací kurz. "Srovnali jsme si český a ukrajinský program, takže víme, co jim v přípravě na aprobační zkoušku chybí," říká Svobodová. Na projektu se podílejí hned tři pražské nemocnice, které spolupracují na vzdělávání sester se 3. lékařskou fakultou – Královské Vinohrady, ke kterým fakulta přináleží, Ústřední vojenská nemocnice a Motol.
"Je možné, že se nemocnice budou nějak finančně podílet na dovzdělávání, třeba budou fakultě přispívat na výuku. To se jim musí zase nějak vrátit. Takže sestry byly informovány, že kontrakt bude aspoň na čtyři nebo pět let. To už si pak každá nemocnice nastaví, jak bude potřebovat," popsala Svobodová s tím, že když se projekt osvědčí, časem by ukrajinských sester mohlo přijet víc.
Ukrajinky do Česka táhne hlavně to, že je v jejich vlasti málo pracovních příležitostí. V tamním zdravotnictví podle Svobodové momentálně panuje přesně opačná situace než v Česku – sester je nadbytek. "Slyšeli jsme, že v některých nemocnicích jsou na jeden úvazek dvě, aby vůbec mohly pracovat,“ říká Svobodová.
Místo sedmi let ve škole jen pět
V Česku naproti tomu už některé nemocnice musely kvůli nedostatku sester zavírat oddělení nebo rušit lůžka. Ministerstvo zdravotnictví si přísun pracovních sil slibuje od novely zákona, která by zkrátila vzdělávání sester. Šlo by o takzvaný model 4 + 1. Dnes jsou absolventi středních zdravotních škol pouze asistenty, na pozici sestry musí studovat ještě aspoň tři roky na vysoké nebo vyšší odborné škole. Novela by asistentkám umožnila studovat už jen rok, aby dosáhly na novou kategorii praktická sestra.
Asociaci sester ani fakultám, které sestry vzdělávají, se ale chystaná změna nelíbí. "My se nedomníváme, že současný nedostatek sester je způsobený tím, že je špatně nastavené vzdělávání. Obáváme se, že jednoroční studium není schopné pojmout požadavky pro to, aby pak sestry byly schopné plnohodnotně vykonávat svoji činnost,“ říká šéfka asociace Šochmanová s tím, že délka studia určitě není to, co by případné zájemce o profesi sestry odrazovalo.
A Svobodová souhlasí: "Už v padesátých letech byl nedostatek sester. Na určitý čas udělali ze čtyřletého vzdělávání tříleté. Sestry nepřibyly do praxe a naopak, jak se to zúžilo, tak studenti byli přetížení učivem. Řada z nich školu vůbec nedokončila. To studium nebylo kvalitní,“ tvrdí.
Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové (ČSSD) ale autoři novely vyslyšeli kritiku příliš dlouhého vzdělávání sester. "Vzdělání ve zkrácené formě spolu s předchozím studiem bude splňovat požadavky na získání způsobilosti všeobecné sestry dané evropskou směrnicí,“ říká Arnoštová.
Povinnost studovat po čtyřleté střední škole ještě další tři roky platí pro sestry teprve posledních dvanáct let. V praxi je tedy stále spousta sester, kterým střední škola stačila, čímž argumentují i zastánci novely. Šochmanová a Svobodová se ale shodují na tom, že dříve studium na "zdrávce“ vypadalo úplně jinak.
"Střední zdravotnická škola byla tehdy výběrovou školou. Ze základních škol tam chodili žáci s vynikajícím prospěchem,“ vzpomíná Šochmanová a dodává, že nároky na dnešní studenty "zdrávek“ jsou nižší.
Podle prezidentky Šochmanové a přednostky Svobodové lze sestry do zdravotnictví přitáhnout hlavně zlepšením pracovních podmínek. Začít je potřeba u odpovídajících platů. "Když sestra vystuduje a dostane adekvátní finanční ohodnocení, tak nebude přemýšlet, jestli by jí třeba v bance nebylo lépe. Jestli by neměla klidnější práci za stejné finance. Pokud bude vědět, že za to, co vystudovala, bude mít víc peněz, tak to bude v pořádku,“ myslí si Šochmanová.
A Svobodová přidává konkrétní příklad: "Tady u Lidlu byl billboard, kde hledali manažera zásobování se středoškolským vzděláním. Nástupní plat byl 28 tisíc. To nemá ani sestra po vysoké škole. Mladí si asi srovnávají, co je pro ně lepší. Jestli třísměnný provoz a dřina v nemocnici, nebo nějaká takováto práce.“
