Praha - Amnestie prezidenta Václava Klause ke dvacátému výročí vzniku České republiky zasáhne do života více jak sedmi tisíc odsouzených a stíhaných.
Podle odhadu ministerstva spravedlnosti by se měla týkat asi 7416 lidí.
Kromě nich pocítí důsledky amnestie také oběti některých činů, jejichž pachatelé budou propuštěni na svobodu, a také mnozí soudci, státní zástupci a vyšetřovatelé, kteří budou amnestii v nepřetržitém provozu naplňovat.
"Práce na naplňování bude čtyřiadvacetihodinová a nepřetržitá - a to až do doby, dokud nebude amnestie naplněna," řekl k tomu první náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák.
Jednotlivá jednání o propuštění probíhají přímo na místě, tedy ve věznicích a vazebních věznicích, mezi nimiž vozí soudce pracovníci Vězeňské služby ČR.
Soudci řeší konkrétní případy lidí včetně těch, kteří svůj trest ještě nenastoupili či kteří byli podmínečně propuštění.
Amnestie vyvolala kromě nadšení na straně propuštěných vězňů také kontroverze - prakticky totiž znamená stop pro mnoho kauz týkajících se závažné finančně-trestné činnosti.
Dění kolem prezidentovy amnestie pro vás sledujeme živě:
Věznice po celé České republice propustily ve středu od rána do 17:30 v rámci amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem 560 z více než 7400 vězňů, kterých se rozhodnutí týká. V České televizi to řekl šéf vězeňské služby Petr Dohnal. Náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák večer dodal, že soudy a státní zastupitelství během dneška projednaly 1800 případů, které byly pravomocně ukončeny.
Věznice v Libereckém kraji by mohlo na základě vyhlášené amnestie prezidenta Václava Klause opustit 666 vězňů ze 1789 odsouzených, kteří si ve věznicích v Liberci, Jablonci a Stráži pod Ralskem na Českolipsku odpykávají nepodmíněné tresty.
Do 17:30 se na svobodu dostalo 560 vězňů. Celkově by měla opustit žaláře zhruba třetina všech lidí, kteří si ve věznicích odpykávají své tresty. Největší nápor čeká podle údajů vězeňské služby věznici Heřmanice, kde se má amnestie dotknout 546 odsouzených, což představuje více než polovinu tamních vězňů.
Středočeské věznice opustila do dnešního večera více než stovka odsouzených. Soudci začali rozhodovat o propouštění vězňů ve čtyřech středočeských nápravných zařízeních ráno, zatím rozhodli o více než čtyřech stovkách jednodušších případů. Očekává se, že brány středočeských věznic opustí asi 1100 lidí.
Prvních zhruba 16 vězňů opustilo navečer také brány věznice v Plzni - Borech. Celkem by mělo borskou káznici opustit podle odhadů vězeňské služby 264 z 1460 vězňů
Místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek v pořadu Českého rozhlasu Dvacet minut Radiožurnálu řekl, že amnestie nepatří do moderní ústavy a prezident zvolený v přímé volbě by už neměl mít právo ji vyhlašovat.
"Myslím si, že by se o tom měla minimálně vést debata, zda amnestie patří, nebo nepatří do moderní ústavy, a v případě, že by tento nebo jakýkoliv budoucí parlament došel k názoru, že možná nepatří, tak příslušnou novelu iniciovat," podotkl.
Věznice v Teplicích již skončila s propouštěním. Soudce v tomto případě rozhodoval o 28 lidech, na svobodu jich odešlo 25. Poslední si převzal rozhodnutí v 15:30.
V Karlovarském kraji opustí věznice stovky vězňů. Ze zhruba tisícovky vězňů z věznice v Kynšperku nad Ohří odejde nejspíš 446 lidí. První z nich dnes opustili věznici krátce po 17:00. Stovky odsouzených ale odejdou i z nápravných zařízení v Ostrově a Horním Slavkově. Nejvíce odsouzených bude po amnestii nejspíš propuštěno z věznice Heřmanice v Ostravě, a to 546.
Přestože například kynšperskou věznici opustí skoro polovina "členů", nikdo ze zaměstnanců o práci nepřijde. Podle ředitele se počet vězňů brzy začne zvyšovat. Dosud přeplněná věznice bude nyní moci po dlouhé době dopřát vězňům předepsané čtyři metry čtvereční na osobu.
Podle serveru iDNES.cz se může radovat i hokejista Radek Duda. Ten dostal na konci ledna 2012 čtyřměsíční podmínku s ročním odkladem za napadení důchodce. Nyní se ale na něj bude podle textu amnestie hledět, jako by trestán nebyl.
Ke sporu došlo na přechodu v Karlových Varech poté, co Duda nedal seniorovi přednost. Podle spisu chodec při míjení s hráčovým BMW zavadil o kapotu. Hokejista zastavil, začal muži nadávat a pak ho napadl pěstmi. Dudovi za přečin výtržnictví hrozily až dva roky vězení.
Amnestie se bude zřejmě vztahovat i na podnikatele Karla Rajnohu a jeho komplice obviněné z podvodu. Hrozilo jim deset let. Podle obžaloby nalákali na výnosné zaměstnání na ropných plošinách 581 lidí z Česka. V roce 2003 vyinkasovali od uchazečů o dobře placené zaměstnání ve Venezuele zálohy, nikdo ze zájemců však do Jižní Ameriky neodjel.
Obnovené řízení mělo začít 8. ledna. Soudkyně Krajského soudu v Liberci Eva Drahotová dnes ale jednání zrušila a trestní stíhání zastavila. Rozhodnutí ještě není pravomocné. "Státní zástupce se může proti zastavení stíhání do tří dnů odvolat," upozornila.
Podle šéfky Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové má její úřad už předběžně jasno o tom, že hned u třinácti velkých hospodářských kauz, které tamní žalobci dozorují, budou muset soudy stíhání obviněných zastavit.
Řekla to deníku Právo.
Kromě případů, o nichž byla řeč již během dne, doplnila ještě další kauzy, jako tu týkající se firmy Private Investors, Českého domu nebo kauzu miliardového krácení daní v rámci obchodů s pohonnými hmotami společností Bena a Tukový průmysl, kde byla poškozena státní ropná firma Čepro.
"Myslíme si, že u něj by nemuselo být zastaveno všechno, ale někteří z té věci úplně vypadnou. Už teď mohu říci, že tu kauzu amnestie určitě zasáhne," komentovala potom Bradáčová případ konkurzního soudce Jiřího Berky.
"Pokud se zastaví kauza, kde poškození žádají náhradu škody, a nebylo pravomocně rozhodnuto, znemožňuje se poškozeným domoci se náhrady škody. V civilním řízení už nároky uplatnit nemohou, protože jsou promlčené," řekla v rozhovoru pro deník Insider advokátka Hana Marvanová, která mimo jiné zastupovala klienty podvedené společností H-Systém.
"V každé amnestii by měla být jasně čitelná filozofie. Já ji tam zatím hledám," uvedla pro ČTK předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.
Amnestie uleví přeplněným věznicím a týká se především lidí, kteří pykají za méně závažnou trestnou činnost. Prospěch z ní však zřejmě budou mít také někteří lidé, kteří figurovali ve vleklých kauzách ekonomické kriminality.
Brožová nechtěla komentovat jednotlivé případy, ale připustila, že amnestie v některých kauzách může mít vliv na úctu veřejnosti k právu.
"Nemohu nevidět, že to může rozmělňovat právní vědomí," uvedla předsedkyně Nejvyššího soudu.
Do vězení by neměli jít ani severočeští pašeráci drog Josef Dousek a Martin Pšenička. Krajský soud v Liberci jim sice loni na podzim uložil tresty 7,5 roku za pašování heroinu, rozsudek ale zatím není pravomocný.
Podle obžaloby byli oba v 90. letech členy mezinárodní skupiny pašeráků drog a podíleli se na pašování více než 350 kilogramů heroinu.
Velmi negativně se ke Klausově amnestii vyjádřili zástupci sociální demokracie.
"Mnoho obětí trestných činů bude nyní žít v deziluzi, stejně jako příslušníci bezpečnostních složek, kteří nad jednotlivými případy strávili mnohdy obrovské množství času," řekl stínový ministr vnitra Jeroným Tejc s tím, že k takové amnestii dojít nemělo.
"Je skandální, že z této amnestie nebyli vyloučeni pachatelé závažných finančních trestných činů - dokonce se spíše zdá, že její podmínky byly šity některým těmto pachatelům ´na míru´," okomentoval to Tejcův spolustraník a stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier.
Podle Klausova právního poradce Pavla Hasenkopfa má každý, amnestii navzdory, právo na dokončení svého procesu - v tom případě takovému člověku žádný trest nehrozí.
"Nehrozí mu již žádný trest (ten je už amnestovaný), ale může si tak vyslechnout výrok ´vinen´ či ´nevinen´, popř. se dozvědět, jakého trestu byl amnestií ušetřen. Nemusím snad dodávat, že této možnosti využívají ti obvinění, kteří jsou přesvědčeni o své nevině - popř. o nedostatku důkazů proti nim - a chtějí to mít od soudu ´černé na bílém´," píše na svém blogu Hasenkopf.
V případě osvobozujícího rozsudku by tak mohl postižený případně také žádat o odškodnění za trestní stíhání.
Jedním z omilostněných se s největší pravděpodobností stane podle serveru Lidovky.cz dcera Klausova hradního kancléře Jiřího Weigela Magdaléna.
Weigelové loni zmírnil odvolací soud původně nepodmíněný roční trest na dvouletý podmíněný s čtyřletým odkladem.
Ta bourala v červnu 2011 v autě, v němž vezla své dvě spolužačky, z nichž jedna havárii nepřežila. Důvodem byla zřejmě hlavně nezkušenost řidičky - Weiglová totiž tehdy vlastnila řidičský průkaz teprve tři měsíce a podle policie nebyla pod vlivem drog ani alkoholu.
"Povinnost uhradit náklady řízení s největší pravděpodobností zůstává, bude ale záležet na konkrétním soudci. Stejně tak zůstává povinnost uhradit případné odškodnění," vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová.
Náklady řízení naopak nemusí hradit lidé, jejichž stíhání bylo zastaveno, protože bylo delší než 8 let.
"Pokud státní zastupitelství a soud nejsou schopni za 8 let dosáhnout rozsudku, je správné stíhání skončit. Prezidentem zvolená lhůta 8 let je delší než 6 let, kterou Evropský soud pro lidská práva považuje již za nepřípustnou," píše na svém blogu právník Zdeněk Koudelka.
"Trest odnětí svobody do 2 let má 51 % ze všech asi 23 000 vězňů. Vězni nastupují do výkonu trestu postupně a jen někomu bude prominut celý trest. Řada bude propuštěna dřív o pár týdnů. Amnestovanému zůstává povinnost nahradit škodu," píše dále.
Podle Televize Barrandov by mohl být omilostněn také podnikatel Tomáš Pitr, který je v kauze údajných daňových úniků stíhán od roku 2001, tedy déle než osm let.
Pitr byl původně v roce 2006 odsouzen k pěti letům za daňové podvody. Soudy však loni rozsudky zrušily a kauzu začaly znovu projednávat. Prvoinstanční senát pak v červnu uvedl, že skutky nejsou z pohledu dnešní právní úpravy trestným činem.
Odvolací senát Vrchního soudu v Praze ale začátkem listopadu rozhodnutí zrušil.
Do "vybrané" společnosti amnestovaných by se mohla zařadit také bývalá herečka Regina Rázlová. Podle ústeckého státního zástupce Jana Jakovce se její trestní stíhání velmi pravděpodobně uzavře.
Rázlová byla skoro před deseti lety obžalovaná ze zneužívání informací v obchodním styku a poškozování věřitele v kauze libereckého Skloexportu.
Kvůli špatnému zdravotnímu stavu Rázlové, která bývala předsedkyní představenstva Skloexportu, bylo řízení před několika lety přerušeno. Podle obžaloby Skloexport přišel v letech 1996 a 1997 o více než půl miliardy korun při transakcích s akciemi a při převodech majetkových podílů ze svých zahraničních zastoupení.
"Ačkoliv chci v mnohém navázat na politiku Václava Klause, tak jeho úterní amnestii za dobrý krok nepovažuji. Nesouhlasím s těmi, kteří se radují, že tato amnestie je řešením přeplněnosti věznic a neúnosné délky soudních řízení. Opakovaně jsem zdůraznila, že nejsem příznivkyní amnestií a jako prezidentka bych amnestii nevyhlásila," sdělila ČTK prezidentská kandidátka Jana Bobošíková.
Amnestie by mohla pomoci i obchodníkům se zbraněmi Petru Perničkovi a Zbyňku Švejnohovi. Oběma bývalým manažerům společnosti Agroplast hrozilo až osmileté vězení.
Obžaloba tvrdila, že Agroplast v letech 1994 až 1999 obchodoval se zbraněmi bez povolení a licence. V případu hrál důležitou roli ruský trh. Na Agroplast v minulosti také americká vláda uvalila přísné sankce kvůli podezření z prodeje 40 bojových letounů MiG-21 do Severní Koreje.
Pernička i Švejnoha od počátku vinu odmítali, proces s nimi trval přes devět let.
"Případ se rozdělil na dvě části. Jedna kauza se vrátila do přípravného řízení a podle všeho vyhlášením amnestie končí. Rozhodnout chceme do deseti dnů," uvedl ústecký krajský státní zástupce Jan Jakovec.
Amnestie by se měla vztahovat i na druhou část kauzy, která se týká prodeje několika migů. O jejím ukončení bude rozhodovat soudce Martin Omelka z Krajského soudu v Liberci, který měl dnes dovolenou.
"Nepletl bych si amnestii s nějakým populistickým nástrojem, s nímž budu šermovat," řekl ČTK další z prezidentských kandidátů Vladimír Franz. Poukázal na to, že na amnestie jsou různé názory - na jedné straně, že existuje řada trestů, které by měly být vykonány jinak než ve věznicích, na straně druhé, že budou amnestováni i lidé, s nimiž je problém.
"Bylo by také dobré sledovat, kolik z propuštěných lidí se do vězení po čase vrátí," řekl.
"Amnestie mě překvapila, uvidíme výsledek v krátké době. Mám obavy, že nebude dobrý," uvedl prezidentský kandidát ODS a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. S amnestií nesouhlasí, již dříve uvedl, že by jako prezident amnestii nevyhlásil v žádném případě, neboť hlava státu podle něj není monarcha z boží milosti.
Amnestie prezidenta Václava Klause by se kromě zmíněné kauzy investičního fondu TREND mohla týkat také podvodů a machinací v kauzách firem Progres Invest (obvinění Vladimír Michek, Pavel Dvořák a další) a obchodníka s cennými papíry KTP Quantum (zde jde o Karla Takáče a jeho spolupracovníky).
Uvedla to mluvčí královéhradeckého krajského soudu Jana Kliková.
Tyto případy má na stole Vrchní soud v Praze. Jeho mluvčí Jan Fořt pro Aktuálně.cz řekl, že by jejich projednávání mělo proběhnout v následujících dnech.
Manažeři těchto společností podle žalobců údajně způsobili akcionářům či vkladatelům škody přibližně za tři miliardy korun.
Amnestie formou zastavení trestního stíhání by se na tyto případy vztahovala proto, že trestní řízení u nich běží déle než osm let a trestní sazba u nich nepřekračuje deset let vězení.
Více o těchto případech čtěte ZDE.
Prezidentskou kandidátku Táňu Fischerovou amnestie překvapila. Za nedobrý zásah do justice označila to, že se odpouštějí i dlouhodobější tresty. Naopak amnestii v případě bagatelních trestů podle ní asi vítají všichni. Klaus podle ní předběhl možnost příštího prezidenta amnestii udělit.
Ženskou věznici ve Světlé nad Sázavou začaly před 14:00 opouštět první ze zhruba 340 žen, jichž by se měla týkat amnestie. U brány na ně čekali příbuzní a známí, ozývaly se výkřiky.
Policie podle krajské mluvčí Dany Čírtkové posiluje hlídky v okolí obou věznic. "Policisté se zaměří na monitorování situace nejen v daném místě věznic a jejím bezprostředním okolí, ale také na hostince a restaurační zařízení v místě a okolí. Budeme dohlížet na vlakové a autobusové zastávky a nádraží a dohlížet také na případný zvýšený pohyb motorových vozidel v okolí obou věznic," uvedla mluvčí. Ve večerních hodinách by hlídky měli posílit policejní psovodi. Zvýšený dohled nad veřejným pořádkem se podle Čírtkové bude týkat celého Kraje Vysočina.
"Vyhlášení amnestie je prezidentovým právem, rozhodnutí Václava Klause proto respektuji. Sám bych amnestie nevyhlašoval. O to odpovědněji bych přistupoval k individuálním žádostem o milost a podporoval bych programy podporující začlenění osob do společnosti po návratu z výkonu trestu," uvedl v tiskovém prohlášení expremiér Jan Fischer.
"Smysluplnost amnestie pro méně závažné trestné činy v podmínkách přeplněných českých věznic zpochybňuje málokdo. Je ale otázka, zda její rozsah je záměrně zacílen i na výše uvedené typy kriminálníků, nebo je založen na neschopnosti těch, co amnestii připravovali a schvalovali. Kromě prezidenta a jeho týmu byli s amnestií před jejím vyhlášením seznámeni a souhlasili s ní i premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Pavel Blažek," píše na blogu Michal Komárek.
S propouštěním amnestovaných začala jako první věznice v Teplicích. Dvě tamní vězenkyně byly podle generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala vůbec první propuštěné.
Amnestie se bude v Ústeckém kraji podle posledních informací týkat 1409 vězňů ze šesti věznic. Informovala o tom mluvčí Krajského soudu Irena Jeřábková.
"Obáváme se, že by si ti, kdo nebudou propuštění ještě dnes, mohli podávat stížnosti," dodala mluvčí krajského soudu.
Kritikou Klausovy amnestie nešetří na svém blogu Tomáš Haas.
"Zastavení trestního stíhání prezidentem už není systémovou korekturou nebo zohledněním výjimečných okolností... Je hrubým vnějším zásahem do výkonu nezávislé justice a není spravedlivé ani ke společnosti, ani dokonce k osobě, na kterou se vztahuje - nechtěl bych být příjemcem milosti v případě, ve kterém vím, že jsem nevinen, a věřím, že svou nevinu mohu prokázat," komentuje Haas.
"Oslavovat nástup nového prezidenta nebo státních výročí tím, že se otevřou brány věznic a na pokojné občany se vyhrnou odsouzené kriminální živly, není projevem humanismu a demokracie, je to spíše návrat k dávno překonanému pojetí humanity a spravedlnosti," dodává na závěr.
V Praze by se měla prezidentská amnestie vztahovat na zhruba 560 lidí, kteří si v současnosti odpykávají trest za branami pankrácké a ruzyňské věznice, řekla mluvčí pražského městského soudu Martina Lhotáková. O jejich propuštění rozhodují Obvodní soud pro Prahu 4 a Obvodní soud pro Prahu 6. Dalším odsouzeným pak bude prominut podmíněný nebo alternativní trest.
Z věznice na Pankráci bude propuštěno kolem 200 vězňů odsouzených převážně za drobné trestné činy, včetně krádeží nebo neplacení výživného. O jejich propuštění za branami věznice rozhoduje na základě podkladů vězeňské služby pět soudců, přítomni jsou také dva státní zástupci. Po kladném výroku soudců projdou vězni výstupní prohlídkou a opustí věznici.
Věznici v Hradci Králové ve čtvrti Pouchov by na základě prezidentské amnestie mohlo opustit asi 120 ze 150 odsouzených, tedy kolem 80 procent vězňů. Dva soudci hradeckého okresního soudu ráno začali řešit, kterých vězňů se amnestie týká. Pro urychlení vyřizování s nimi začali pracovat i dva státní zástupci. První vězni by se na svobodu mohli dostat odpoledne.
Práci soudci a státní zástupci zahájili přímo v pouchovské věznici. Kvůli špatně fungující výpočetní technice se však kolem 11:00 přesunuli pracovat na okresní soud.
"Nedokážu pochopit a ani se smířit s tím, že amnestie Václava Klause osvobodí tuneláře a protagonisty korupčních kauz v době, kdy se jejich oběti ještě dovolávají spravedlnosti," píše na blogu na stránkách Aktuálně.cz kandidátka na prezidentku Zuzana Roithová. "Komu chtěl na poslední chvíli v úřadu posloužit, uvidíme, až bude jasné, kdo všechno unikne trestu, spravedlnost to ale určitě nebyla."
Věznice v Libereckém kraji by mohlo opustit několik stovek vězňů. Řekli to zástupci okresních soudů. Policisté přijmou preventivně zvýšená opatření v dopravě a k zajištění veřejného pořádku.
Podle libereckého soudce Lukáše Korpase budou v první vlně řešit asi 300 případů lidí, kteří si odpykávají trest v liberecké věznici a na něž se amnestie vztahuje. Soudce odhaduje, že by dnes mohli vyřešit asi polovinu případů. Korpas zároveň upozornil, že se nebudou zabývat jen vězni. "V další vlně budou následovat případy s tresty obecně prospěšných prací, domácího vězení, podmíněnými," nastínil soudce.
Po amnestii bude pravděpodobně zastaven i případ bývalých kladenských hutí Poldi. Potvrdila to mluvčí středočeského krajského soudu Zuzana Steinerová. V kauze jako obžalovaný figuruje bývalý výkonný ředitel kladenských hutí Marko Stehlík, který je podezřelý z toho, že se obohatil na úkor podniku. Případ se táhne už řadu let, první obvinění padlo v roce 1996.
Úřady práce už dostaly od ministerstva práce pokyn, jak mají postupovat v případě, že se na ně obrátí propuštění vězni. Potřebným mohou vyplácet dávku mimořádné okamžité pomoci. Mají si proto zajistit dostatečnou hotovost. Řekla to mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Věznice by mohlo po amnestii opustit zhruba 6900 lidí. Zatím není jasné, kolik z nich by mohlo požádat o pomoc v hmotné nouzi či o jiné dávky.
"Úřady práce jsou připraveny na to, kdyby se jim propuštění vězni hlásili. Dnes se úřadům odeslaly metodické pokyny, jak by měly postupovat," uvedla Filipová.
Kauzy miliardáře Pavla Tykače týkající se vytunelovaných CS fondů, z nichž v 90. letech zmizela miliarda korun, se Klausova amnestie nedotkne.
"Jde o datum zahájení trestního stíhání - tím je v případě Pavla Tykače 10. srpen 2006," říká k tomu mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková.
Mezi amnestovanými je pravděpodobně i někdejší prezident NKÚ František Dohnal. Ten se o svém případu odmítl bavit a odkázal na svého právníka.
Dohnal kvůli svému odsouzení k podmínce musel úřad opustit, podle vyjádření NKÚ ovšem její prominutí prezidentem neznamená, že se může do čela NKÚ vrátit. Alespoň podle výkladu samotného NKÚ.
"Aby mandátu znovu nabyl, musel by být Poslaneckou sněmovnou do funkce prezidenta NKÚ znovu navržen a prezidentem republiky jmenován," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
Zda díky amnestii prezidenta Václava Klause skončí i kauza podezřelých konkurzů, v nichž figuruje třeba ústecký soudce Jiří Berka, není podle místopředsedy českobudějovického krajského soudu Zdeňka Kučery, který má případ na starosti, jisté.
"Budeme se tím zabývat tento týden, ale bude to hodně komplikované. Obvinění v tomto případě padla mezi roky 2003 až 2006," řekl Aktuálně.cz Kučera s tím, že navíc bylo v této kauze podáno šest obžalob.
S jeho slov však vyplývá, že díky amnestii by nemusel být Berka a spol. za některé činy potrestán. A to za ty, za které byl s komplici obviněn před více než osmi roky.
Podle ministra zahraničí a předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga se prezidentská amnestie měla týkat lehkých činů, a ne "největších skandálů republiky". Schwarzenberg to ve středu řekl novinářům s tím, že po bližším prostudování ho amnestie udělená prezidentem Václavem Klausem zklamala.
Díky amnestii prezidenta Václava Klause končí u ledu i kauza obřího pádu Union banky, při které přišlo 130 tisíc lidí o téměř 17 miliard korun. Rozsáhlý případ, označovaný za učebnicový příklad tunelování, se definitivně zastavuje, a pětice obžalovaných tak skončí bez trestu. Více ZDE
Věznice v Plzeňském a Karlovarském kraji by mohlo opustit až kolem 1500 vězňů. Alespoň takové jsou předběžné odhady Krajského soudu v Plzni. Soudci už vyrazili do věznic v Horním Slavkově, Kynšperku nad Ohří a Ostrově, kde studují materiály. V Plzni si nechali soudci okresního soudu dokumenty dopravit na soud. Kdy se první vězni dostanou na svobodu, ale věznice ani soudci zatím neumějí odhadnout.
Slovenský prezident Ivan Gašparovič k 20. výročí vzniku samostatného Slovenska udělil dnešním dnem amnestii. Informoval o tom slovenský list Sme, podle něhož by se na svobodě mohlo ocitnout na 550 vězňů. Amnestie se týká pachatelů neúmyslných či nedbalostních trestných činů, kteří dostali tresty odnětí svobody do 18 měsíců, a to ve věznicích s nejmírnější ostrahou.
Ve východních Čechách by se podle Jany Klikové z Krajského soudu v Hradci Králové mohla amnestie týkat až 1145 osob.
Zde jsou čísla podle jednotlivých věznic:
Hradec Králové…………………...........................................170
Pardubice ………..…………….............................................299
Valdice (okres Jičín, Královéhradecký kraj) ……………..….35 - 50
Odolov (okres Trutnov, Královéhradecký kraj) ……………...286
Světlá nad Sázavou (okr. Havlíčkův Brod, kraj Vysočina) ……340
"Podle aktuálních informací by se amnestie prezidenta mohla týkat např. kauzy investičního fondu TREND - vydání usnesení o zastavení trestního stíhání je v kompetenci předsedy senátu," dodává Kliková.
Ženskou věznici ve Světlé nad Sázavou by mělo díky amnestii opustit 340 z více než sedmi stovek odsouzených žen. Soudci budou o jednotlivých případech rozhodovat přímo ve věznici. Stovky odsouzených by měly odejít také z druhé věznice na Vysočině v Rapoticích na Třebíčsku. Policie v kraji posiluje hlídky.
Tři soudci havlíčkobrodského okresního soudu pracují už od rána ve světelské věznici, čtyři soudci z Okresního soudu v Třebíči řeší jednotlivé případy ve věznici v Rapoticích. První odsouzení by podle dostupných informací mohli věznice opustit v odpoledních hodinách.
Olomouckou vazební věznici by po vyhlášení amnestie mělo opustit přes osm desítek vězňů. První z nich by branami káznice měli projít odpoledne. Řekl to předseda olomouckého okresního soudu Michal Jelínek. Ten se do věznice s řadou státních zástupců a administrativních pracovnic, zatíženými svazky spisů, vydal v 11:00.
Druhou věznici v Olomouckém kraji, v Mírově na Šumpersku, by mělo na základě amnestie opustit 17 odsouzených.
"Z některých jednotlivých případů radost nemám, ale amnestii jako takovou celkově vítám," okomentoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) rozhodnutí prezidenta Václava Klause.
Mezi "očištěnými" jsou mimo jiné i zástupci české extrémní pravice - amnestováno bylo vedení DSSS v čele s předsedou Tomášem Vandasem. Špičky DSSS byly odsouzeny za výroky podněcující k nenávisti vůči přistěhovalcům a etnickým skupinám, zejména Romům, k podmínečným a peněžitým trestům.
Věznice by mělo opustit mezi šesti a sedmi tisíci lidmi. Podle Daniela Voláka jde o 6086 lidí, generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal zase mluví o 6876 lidech. Nicméně tato čísla se mohou pohybovat na obě strany, konečné číslo ovlivní zejména rozhodnutí a výklad amnestie podle jednotlivých soudců.
Amnestie by se měla vztahovat na následující tresty:
- nepodmíněné tresty do jednoho roku
- zbytky trestů pro osoby nad 75 let, pokud nebyl trest vyšší než 10 let
- dosud neskončená stíhání, táhnoucí se déle než osm let se sazbou do 10 let
- zbytky trestů pro osoby nad 70 let, pokud nebyl trest vyšší než 36 měsíců
- nesmí se jednat o násilné trestné činy
- omilostněný nesmí být recidivista odsouzený v posledních pěti letech za jiný trestný čin
