Praha - Lidem z Česka, kteří uzavřou v zemích Evropské unie registrované partnerství a chtějí mít oficiálně zapsáno příjmení svého partnera, nesmí úřady bránit ve změně jména.

V průlomovém případu, který řešil v Česku veřejný ochránce práv i soud, uspěla ve sporu se státem žena z jihu Moravy. Ta chtěla, aby jí do české matriky evidující registrovaná partnerství bylo zapsáno příjmení její partnerky z Německa.

Krajský soud v Brně rozhodl ve prospěch ženy s tím, že český zákon o registrovaném partnerství sice nijak neupravuje užívání příjmení po uzavření registrovaného partnerství, ale přednost má evropské právo. A to změnu a zapsání nového příjmení umožňuje.

"Je třeba respektovat právo občana svobodně se pohybovat a pobývat v Evropské unii a nebýt při tom diskriminován,“ rozhodl senát brněnského soudu vedený soudcem Milanem Procházkou. Rozsudek soudu je konečný, nikdo jej nenapadl stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Jiné jméno v každé zemi

Žena uzavřela registrované partnerství v Německu a přijala podle německé úpravy tohoto vztahu příjmení své partnerky. A toho samého chtěla dosáhnout i v Česku. Požádala proto matriku v Brně, kde se zapisují registrovaná partnerství, o změnu příjmení. Ta by jí umožnila i výměnu českých dokladů na nové jméno.

Matrika a po odvolání také brněnský magistrát a ministerstvo vnitra ale takový krok odmítly s tím, že vstup do registrovaného partnerství s sebou změnu jména nepřináší.

"Žádné ustanovení zákona o registrovaném partnerství ani jiný právní předpis neupravuje užívání příjmení po uzavření registrovaného partnerství na území České republiky ani při uzavření partnerství v zahraničí," zdůvodnily odmítnutí úřady.

Ženě, která trvale žije v Německu, navrhly, aby postupovala jinak a požádala oficiálně o změnu příjmení.

Taková varianta se užívá ve chvíli, kdy existuje pro změnu příjmení vážný důvod. Tím může být třeba to, že je příjmení směšné nebo hanlivé. Navíc by to pro ženu znamenalo to, že by přišla do budoucna o možnost používat své jméno za svobodna. Podle ženy by ztráta příjmení používaného od narození znamenala vyjádření neúcty k jejím rodičům.

Po odmítnutí zápisu do matriky se proto obrátila na tehdejšího veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského a ten jí dal za pravdu. Podle ombudsmana matrika pochybila. Ženě rozhodnutí úřadu, po kterém žije pod jiným jménem v Česku a pod jiným v Německu, působí komplikace v běžném životě.

"Pokud Česká republika odmítne uznat příjmení, které získala v Německu, způsobí tak ženě v Německu značné obtíže. Při nutnosti předkládání dokladů z jednoho členského státu v druhém členském státě může rozdíl v příjmení vyvolat pochybnosti o totožnosti nebo o pravosti dokladů či údajů v nich uvedených,“ uvedl Varvařovský.

Potíže způsobené rozdílným příjmením v Německu a Česku označil za překážku volného pohybu v rámci EU. A podle Varvařovského neexistují žádné objektivní důvody pro to, aby žena nemohla i v Česku oficiálně užívat příjmení z Německa.

Omezení práva na volný pohyb

Úřady ale i přes stanovisko ombudsmana odmítaly změnu příjmení zapsat, a proto se žadatelka obrátila na soud. Krajský soud v Brně se jednoznačně postavil na její stranu a rozhodnutí o nezapsání příjmení zrušil.

Soudci potvrdili stanovisko ženy, podle kterého jí nemožnost užívat příjmení své partnerky v Česku komplikuje život například při jednání v bance nebo na úřadech. České doklady (pas a občanský průkaz) má totiž vystavené na své původní jméno, v Německu má ale v dokladu o registrovaném partnerství příjmení své partnerky.

"Je pochopitelné, jaké problémy pro ni znamenalo, že české správní orgány neuznaly přijetí příjmení její partnerky po vstupu do registrovaného partnerství podle německých pravidel," rozhodli soudci.

A taková situace podle soudu výrazně ovlivňuje právo ženy na volný pohyb a pobyt v rámci EU. Soudci sice potvrdili, že užívání jména a příjmení v registrovaném partnerství není na evropské úrovni nijak regulováno, je ale podle nich třeba respektovat právo svobodně se pohybovat a pobývat v Evropské unii a nebýt při tom diskriminován. "To platí i pro nyní posuzovanou věc, o jejíž vazbě k právu Evropské unie nemůže být pochyb,“ rozhodli soudci.

Úřady by podle soudu mohly odmítnout zapsat příjmení pouze v případě, že by existoval nějaký závažný důvod související s veřejným pořádkem. "V tomto případě je možné o nějakém takovém důvodu významně pochybovat. Jde o standardní německé příjmení, jež je třeba zapsat, opravit v knize registrovaného partnerství," rozhodl soud.