Žena chtěla oplodnit spermiemi od mrtvého manžela. Neuspěla ani u Ústavního soudu

Marek Pokorný Renata Daniová, Marek Pokorný
Aktualizováno 21. 11. 2018 16:22
Více než tři roky bojovala Hana P. před soudy o to, aby mohla mít dítě. Jejím protivníkem byla klinika asistované reprodukce Natalart v Plzni, s níž se v roce 2014 dohodla na umělém oplodnění spermiemi svého manžela, který si je nechal zmrazit a podepsal souhlas s jejich použitím. Její boj nyní ukončil Ústavní soud, když rozhodl, že na umělé oplodnění po smrti manžela nemá právo.
Umělé oplodnění
Umělé oplodnění | Foto: Shutterstock

Tříčlenný senát přitom nebyl jednotný a soudce David Uhlíř by ženě oplodnění umožnil. Podle něj je toto totiž případ, kdy by se dogmaticky neměly vykládat jednotlivé paragrafy zákonů, ale užít lidský přístup. "Výklad zákona, který by umožnil ženě dítě počít, by nijak nepoškodil práva jiných subjektů," konstatoval Uhlíř.

Manžel Hany P. podepsal souhlas s použitím spermií k umělému oplodnění, brzy poté však zemřel. Žena se zhroutila a proces umělého oplodnění přerušila. Když se jej rozhodla dokončit, klinika odmítla oplodnění provést s tím, že souhlas, který dal muž krátce před svou smrtí, je již zastaralý - zákon omezuje platnost souhlasu na dobu šesti měsíců.

Žena kliniku zažalovala, ale soudy její žalobu zamítly. Hana P. tak upínala naději k Ústavnímu soudu, ale ten nyní její stížnost zamítl, když konstatoval, že nebylo prokázáno, zda by si muž opravdu přál, aby i po jeho smrti bylo skutečně sperma k oplodnění manželky použito.

Ke zmrazení mužových spermií se manželé rozhodli poté, co onemocněl nádorovým onemocněním. Kvůli možným následkům onkologické léčby se proto rozhodli nechat zmrazit buňky DNA a následně využít umělého oplodnění. "I přes špatný zdravotní stav manžela jsme chtěli společně počít a vychovávat dítě, a to i za předpokladu, že by se manžel narození dítěte nedožil," uvedla žena před soudem, na který se obrátila, když jí klinika odmítla umělé oplodnění provést.

Bylo by ochuzené o otce

Podle kliniky je důležité přemýšlet i nad tím, zda by se dítě nemohlo cítit ochuzené, jelikož by nikdy nepoznalo biologického otce, a že by nemělo kompletní rodinu.

"A i kdyby si matka našla časem nového partnera, (dítě) nikdy nebude mít možnost žít s biologickým otcem," uvedl zástupce kliniky. Matka se zase odvolávala na to, že její právo mít dítě převyšuje právo dítěte poznat svého otce.

Okresní soud Plzeň-město žalobu ženy zamítl. "V době žádosti nežila v páru a nemůže tak žádat ani o provedení asistované reprodukce," konstatoval okresní soud, podle něhož navíc nelze předjímat další vůli zesnulého manžela v průběhu léčebného procesu a nahrazovat ji rozhodnutím soudu.

Odvolací Krajský soud v Plzni zamítavý rozsudek potvrdil a stejně se k případu postavil i Nejvyšší soud, podle kterého by se jednalo o porušení zákona, jelikož žena léčbu neprovedla do šesti měsíců od podepsání souhlasu. Zároveň odmítl dovolání ženy, která tvrdí, že byly porušeny práva člověka stát se rodičem.

Vždyť ještě dítě mít může

"Přestože měl soud ke stěžovatelce velké sympatie, nakonec rozhodl, že k porušení jejích práv nedošlo," konstatoval Nejvyšší soud. Podle něj je žena stále schopna stát se matkou přirozeným způsobem a umělé oplodnění není její jedinou možností. Žena přitom v dovolání argumentovala, že je to poslední možnost, jak mít dítě se svým manželem.

"Moje žádost nemůže být zamítnuta jen z formálního důvodu," stěžovala si v ústavní stížnosti Hana P., podle níž soudy zamítnutím nerespektovaly vůli jejího manžela. "Můj manžel udělil souhlas ke zmrazení spermií, a tím dal souhlas i k umělému oplodnění. Věděl, že budou sloužit k mému otěhotnění. Pokud by si umělé oplodnění nepřál, svůj souhlas by odvolal," vysvětluje.

Ústavní soud sice připustil, že pro ženu je uvedená situace citlivá. Podle něj je ale stěžejní, že "nelze vyloučit pochybnosti stran skutečné vůle zesnulého manžela žalobkyně stát se otcem i po své smrti."

Nejednotný senát

Jak poukázal soudce-zpravodaj Tomáš Lichovník, muž při odběru podepsal informovaný souhlas s kryokonzervací spermií, který obsahoval výslovné ustanovení o zničení tohoto biologického materiálu v případě jeho úmrtí. "Uvedené též znamená, že kryokonzervované spermie muže tvořícího neplodný pár nelze po smrti použít k léčbě tohoto páru, a to i když po smrti muže by dosud neuplynula šesti měsíční lhůta," poukázal Lichovník, který se tak ztotožnil s rozhodnutím předchozích soudů včetně Nejvyššího.

Verdikt soudců přitom nebyl jednotný - z tříčlenného senátu se totiž jeden soudce, David Uhlíř, s názorem svých kolegů neztotožnil a napsal disentní stanovisko. A poukázal na to, že formulace o "zničení biologického materiálu po smrti" byla jen automaticky předepsána ve formuláři o souhlasu. 

"Z žádného ustanovení českého právního řádu neplyne, že by užití spermatu po smrti muže, který sperma daroval, bylo vyloučeno z použití k asistované reprodukci.  V širším pohledu lze konstatovat, že to stejné platí pro embryo, jestliže jeden z biologických rodičů nebo i oba zemřeli," poukázal Uhlíř.

"Má-li být naplněna maxima, že rodičovství je pod ochranou zákona, a má-li být odvrácen populační úpadek národa a naší země, měl by stát vítat přání a ochotu každého páru a každé ženy počít, porodit a vychovat každé dítě, které může spatřit světlo světa, nikoliv hledat důvody a způsoby, jak početí a narození dítěte ztížit či znemožnit," dodal s tím, že věří, že názor senátu platí jen pro tento konkrétní případ a že bude v budoucnu překonán. 

V Německu je to trestný čin

Sám Lichovník ve verdiktu navíc poukázal na to, že státy v Evropě problematiku umělého oplodňování řeší rozdílně podle své vlastní právní úpravy, "když vycházejí z morálních, kulturních, náboženských a etických hodnot dané společnosti." "Je tak především na zákonodárci, aby stanovil podmínky a pravidla pro vznik života jiným než tradičním způsobem," konstatoval.

Například v Německu se oplodnění vajíčka spermiemi mrtvého muže považuje za trestný čin, v Belgii se k souhlasu k oplodnění podepisuje smlouva, jak s buňkami nakládat v případě smrti.

Ve Francii zase mohou podstoupit umělé oplodnění pouze páry. Tím se vylučuje postup, kdy by k oplodnění mělo dojít po smrti jednoho z budoucích rodičů. V Anglii musí osoba do žádosti připsat, jak s biologickým materiálem nakládat v případě úmrtí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 3 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 5 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy