Jako novinářka pracovala Bednářová nejprve v rozhlase. Od roku 1963 působila v Československé televizi, kde se stala spoluautorkou pořadu Zvědavá kamera. V reportáži Svědectví pro výstrahu odhalila zákulisí vykonstruovaného procesu 50. let a dokumentovala i další citlivá témata, uvádí web projektu Paměť národa.

Po roce 1968 musela Bednářová televizi opustit a byla vyloučena z komunistické strany. V sedmdesátých letech se podílela na rozmnožování a šíření samizdatové literatury a patřila mezi první signatáře Charty 77. O rok později založila se skupinou signatářů Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.

Kvůli protirežimní činnosti byla Bednářová zatčena a odsouzena k tříletému trestu. Ve vězení strávila 16 měsíců a po jeho opuštění se opět podílela na šíření samizdatové literatury.

Po pádu komunismu pracovala Otta Bednářová ve Výboru dobré vůle Olgy Havlové. Za zásluhy o demokracii a lidská práva ji v říjnu 1997 vyznamenal tehdejší prezident Václav Havel Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. V září 2014 získala osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.