Prezident Zeman nedávno obvinil Bezpečnostní informační službu, a taky Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), z přímého ohrožení českých ekonomických zájmů, a to v souvislosti s varováním před výrobky čínské technologické společnosti Huawei. "Aniž by měli důkazy, ohrozili naši pozici a naše ekonomické zájmy v Číně," uvedl Miloš Zeman s tím, že šéf kontrarozvědky Koudelka to celé dělá "buď z blbosti, nebo za peníze". Co si o tomto obvinění myslíte?
Tvrdá obvinění prezidenta Zemana na adresu ředitele Koudelky a celé BIS jsou bezprecedentní a neuvěřitelná. Je to přímý útok na jeden z bezpečnostních pilířů země. Šéf největší civilní zpravodajské služby je prezidentem republiky obviněn buď z neschopnosti, nebo dokonce z korupce. Je to rána pod pás. Miloš Zeman zneužívá svého postavení, protože ví, že se ředitel BIS nemůže těmto nehorázným nařčením účinně bránit. Takové problémy se v každé vyspělé zemi diskutují diskrétně za zavřenými dveřmi.
Hlava státu podle vás nemůže mít pochyby a dát je veřejně najevo?
Prezident má pochopitelně právo pochybovat nebo nesouhlasit, ale dělat to tímto způsobem je úplně mimo standardní rámec demokratických procesů. Připomíná to spíše pokus o veřejnou popravu člověka, který dělá a říká věci, které se někomu nehodí.
Kauza Huawei
Vraťme se k podstatě té otázky: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a dříve už BIS udělaly neobvyklý krok, kdy ukázaly prstem na konkrétní čínskou firmu Huawei a označily ji v Česku za bezpečnostní riziko. Teď to ale vypadá, že buď nemohou (BIS kvůli utajení), nebo neumějí (NÚKIB) srozumitelně vysvětlit, v čem to zásadní riziko spočívá…
Jan Paďourek (*1965)
Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1993-2018 pracoval v české zahraniční rozvědce, tj. Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), poslední tři roky na pozici náměstka ředitele pro analytiku a zahraniční vztahy. Třikrát byl služebně vyslán do zahraničí na post deklarovaného zástupce ÚZSI (1999-2003 do Moskvy, 2004-2008 do Kyjeva a 2012-2014 do Washingtonu). Po odchodu z vedení rozvědky přednáší, komentuje a dokončuje doktorské studium na Policejní akademii ČR v Praze.
To má několik rovin. Kontrarozvědka BIS má v popisu své práce varovat české ústavní činitele (v čele s premiérem a vládou) před zásadními bezpečnostními riziky. Tyto informace vycházejí ze specifické zpravodajské práce, ale i z mezinárodní výměny informací spřátelených zpravodajských služeb. Každá informace, která opouští zpravodajskou službu, je opakovaně prověřována, a pokud si služba není relevancí informace jistá, raději ji neuvolní.
Služba sama ale tyto informace nepouští navenek, pouze je stručně zmiňuje ve veřejné části svých každoročních výročních zpráv. BIS takto varovala před Huaweiem již v roce 2013, NÚKIB nyní. Přestože se oba úřady liší zadáním, rolí, velikostí i metodami, dospěly ke stejným závěrům. A bylo jejich povinností před tímto rizikem varovat.
Obviňování zpravodajských služeb z poškozování ekonomických zájmů státu tím, že dobře dělají svou práci, je přímým útokem na jejich nezávislost a v přeneseném slova smyslu i útokem na demokracii jako celek. Služby v naší zemi vládu informují, nepřijímají žádná politická ani jiná státnická rozhodnutí. Ta dělají premiér a vláda. Služby jsou zcela nezávislé na konkrétní politické moci a jejich úkolem je hájit zájmy České republiky.
Jistě, ale tím trochu uhýbáte od odpovědi. Proč NÚKIB a v minulosti i BIS veřejně pojmenovávají konkrétní firmu i její výrobky, což není úplně obvyklé? Zvlášť když obvinění vůči nim těžko mohou veřejně zdůvodnit…
Zde je nutné oba úřady trochu odlišit a vysvětlit jejich roli. BIS je zpravodajská služba a existuje už tři dekády, na rizika podobná kauze Huawei upozorňuje poměrně dlouhou dobu. NÚKIB není zpravodajskou službou, je to státní úřad, který se zaměřuje výhradně na problematiku kybernetické bezpečnosti a vznikl až v roce 2017. Pokud zjistí v kybernetické sféře nějaká nebezpečí nebo rizika, je ze zákona povinen toto varování zveřejnit.
Obě instituce mají úplně jinou váhu, jiné poslání, jinak vyjádřenou působnost, pravomoci i způsoby práce. K varováním před společností Huawei došly samostatně, čerpaly ze zcela jiných zdrojů a nejspíš formulování svých závěrů ani nekonzultovaly. A přesto jejich varování souzní.
Je důležité si uvědomit, že zpravodajské služby se na varování NÚKIB nepodílely a do této hry zatáhl Bezpečnostní informační službu až prezident.
Tajné služby musí varovat, je to jejich práce
To chápu, nicméně nikdo z představitelů těchto institucí zároveň nedokázal případné riziko ze strany Huaweie konkrétněji vysvětlit. Proto nyní čelí ostré kritice ze strany Hradu a například i exprezidenta Klause.
Chápu, že pro stát není úplně komfortní, když se takto senzitivní informace předkládají veřejnosti bez širších souvislostí. To ale není problém zpravodajských služeb. Jako bývalý analytický náměstek rozvědky vím, že je často velmi složité pochopit význam veřejně publikovaných informací bez znalosti informací z neveřejných částí jejich výročních zpráv. Vyznění veřejných informací je často vytržené z kontextu, zavádějící nebo nepřesné.
Znovu ale opakuji: takové věci se v každé vyspělé zemi diskutují diskrétně za zavřenými dveřmi. Pokud na ně prezident Zeman útočí, je to přímý útok na jeden z bezpečnostních pilířů země.
Pochyby o kvalitě práce českých tajných služeb nedávno vyjádřil i exprezident Václav Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.
Je složité komentovat výroky bývalého prezidenta Klause. Nejprve prohlašuje, že výstupy zpravodajských služeb nikdy nečetl, aby je posléze označil za bezcenné. Tomu nerozumím. Mohu ale ze své praxe potvrdit, že Václav Klaus, ať již jako premiér, předseda parlamentu, nebo prezident, nejevil žádný zájem o práci zpravodajských služeb.
Rozvědka má ve svém archivu uložený klasifikovaný dokument, který se mu v polovině 90. let minulého století pokoušel předat bývalý šéf rozvědky Olda Černý. Pan premiér tehdy razantně odmítl zprávu číst, avšak na okraj listiny vlastnoručně připsal: "Nepřebírám! Václav Klaus." To je ve vyspělém světě nemyslitelné.
Naopak prezident Zeman podle mnohých informací zpravodajské informace čte pozorně. Škoda jen, že si ze studia těchto zpráv dělá tak nesprávné závěry.
Chápu, že v rovině oficiálních informací BIS nebo NÚKIB se asi ke konkrétnějším informacím nedostaneme. Ptám se tedy vás osobně jako bývalého zpravodajce: vy vnímáte výrobky firmy Huawei jako ohrožení českých národních zájmů? Pokud ano, tak proč?
Žádná země si ke strategickým komunikačním systémům státu nepustí firmy napojené pupeční šňůrou na vlády, které uznávají zcela jiné hodnoty, než vyznáváme my v rámci euroatlantického prostoru. Problematika nebezpečí čínských firem typu Huawei je v současné době velkým tématem po celém západním světě - v USA, Kanadě, Británii, Austrálii nebo na Novém Zélandu.
Přístup se stát od státu liší. Některé země se rozhodly čínské firmy do strategických komunikačních systémů nevpustit vůbec, další o tom vážně uvažují. S velmi inspirativním návrhem přichází Polsko. Zřejmě i pod vlivem odhalených špionů, údajně napojených na čínskou firmu, navrhlo zavést společný postup v rámci celé EU. To by byl velmi silný a jednotný signál.
Z vašeho pohledu je tedy největším bezpečnostním rizikem výrobků Huawei prostředí totalitního státu komunistické Číny, ve kterém funguje a v němž nelze vyloučit zneužití ze strany státu?
Ano, přesně tak.
Nemohly se české zpravodajské služby nechat nechtěně vtáhnout do konkurenčního boje mezi velkými technologickými firmami o lukrativní zakázky na stavbu telekomunikačních sítí?
Naprosto to vylučuji. Zpravodajské a bezpečnostní služby nejsou tvořeny pouze jejich řediteli. Jsou to týmy lidí, kteří se, každý na své pozici, spolupodílejí na tvorbě finální zpravodajské informace. Ředitel služby osobně informaci nevytváří, pouze ji schvaluje a navenek prezentuje.
Pokud bychom přijali logiku obsaženou ve vaší otázce, znamenalo by to, že v rámci zpravodajských služeb dochází k jakémusi nelegálnímu spolčení s cílem poskytovat vládě nepravdivé informace. A stejní "nýmandi" nebo zločinci by pak museli sedět v britských, amerických, kanadských, australských nebo jiných službách. A to je přece nesmysl.
Nikdo se sám nepřizná
Šéf českého zastoupení Huaweie v rozhovorech pro média tvrdí, že jeho společnost má v Česku bezpečnostní certifikáty, chystá se nyní požádat Národní bezpečnostní úřad o prověrku a dodává, že možnost úniku dat směrem k čínským úřadům je vyloučená nebo se netýká jejich technologií. Firma zvažuje dokonce žalobu na český stát.
Reakce společnosti Huawei byla předvídatelná a asi nikoho nemůže překvapit. Těžko se přizná k tomu, že spolupracuje s nedemokratickým, komunistickým režimem. Její výhodou je často cena, která je v porovnání s dalšími konkurenty na trhu skutečně nízká. Na druhou stranu veřejně prokázat špionážní aktivity v oblasti komunikačních technologií není vždy snadné. A je nasnadě, že čínské firmy na tom staví svou obranu.
Prezident Miloš Zeman v kauze Huawei odkazuje na německé úřady, konkrétně Arneho Schönbohma, šéfa Spolkového úřadu pro bezpečnost informační techniky (BSI). Ten podle něj čínskou technologickou firmu Huawei nikde konkrétně nezmiňuje.
Situace v Německu se v posledních týdnech začíná výrazně měnit a i tam už je Huawei velké téma. Spolková vláda hlasitě diskutuje o možnosti postavit tuto firmu mimo soutěž o výstavbu 5G sítě a připojit se tak k linii patrné zatím nejvíce v anglofonním světě. Píší o tom například list Die Welt nebo Handelsblatt 17. ledna 2019.
Jistě, ale šéf tamní kontrarozvědky nebo Spolkového úřadu pro bezpečnost informační techniky, pokud vím, nikde veřejně nezmiňují konkrétně firmu Huawei. V čem je tedy mezi Českem a Německem rozdíl?
Mezi Českem a Německem nevidím v této oblasti žádný podstatný rozdíl, snad jen v odlišnosti některých byrokratických postupů. Znovu podotýkám, že se německá pozice nyní mění a Huawei je pro Berlín stejně problematické téma jako pro Prahu.
Zpět ke kritice BIS ze strany současného prezidenta Miloše Zemana. Jeho slova na adresu české kontrarozvědky jsou poměrně drsná, objevují se mezi nimi i výrazy jako "čučkaři", "plácání" atd. Odkud se tak hluboká nedůvěra současného prezidenta vůči BIS podle vás bere?
Není tajemstvím, že je prezident Zeman obklopen lidmi, kteří jsou ve svých bývalých, ale i současných aktivitách napojeni na Rusko nebo Čínu a otevřeně zastávají proruské nebo pročínské postoje. Mám na mysli například prezidentova poradce pana Nejedlého nebo bývalého komunistického důstojníka pana Zbytka. A prezident Zeman těmto a podobným lidem velice naslouchá.
Tito lidé samozřejmě nepřijímají informace o ruských a čínských bezpečnostních hrozbách s pochopením, protože to může mít bezprostřední vliv na jejich obchodní zájmy s ruskými nebo čínskými partnery.
Proč podle vašeho názoru útočí na české tajné služby veřejně exprezident Václav Klaus?
Jak už bylo řečeno, Václav Klaus od samého počátku spolupráci se zpravodajskými službami odmítal. Měl vůči nim přezíravý až povýšenecký postoj. To ostře kontrastovalo s přístupem jiných evropských politiků, kteří práci svých zpravodajců hodnotili s velkým respektem.
Příkladem může být například Velká Británie. Mnozí britští premiéři hovořili ve svých inauguračních projevech o britských službách jako o nejkvalitnějších na světě. Je to sice nadsázka, těžko lze měřit kvalitu služeb v rámci světových žebříčků, ale byl to signál, že politici za svými lidmi stojí.
V sázce je hodně
Vy sám považujete práci české Bezpečnostní informační služby za kvalitní?
25 let jsem pracoval v oblasti mezinárodní zpravodajské spolupráce a dobře vím, jak naši klíčoví spojenci pozitivně hodnotí BIS i její podíl na zajišťování bezpečnosti celého euroatlantického prostoru. Viděl jsem několik dopisů britských premiérů adresovaných jejich českým protějškům, ve kterých děkovali za skvělou spolupráci s českými zpravodajskými službami. Jsem proto rád, že po ostré prezidentově kritice zareagovali na obranu kontrarozvědky i představitelé všech demokratických politických stran v Česku, včetně premiéra Babiše.
Někteří bezpečnostní experti tvrdí, že situace kolem BIS ve smyslu její autority a důvěryhodnosti je v současnosti kritická. A že není daleko odvolání jejího ředitele Michala Koudelky.
Hrad se evidentně snaží dosáhnout odvolání současného vedení BIS, proti tomu se naopak zatím staví premiér Babiš nebo ministr vnitra Hamáček. Pro pořádek připomínám, že pravomoci odvolat nebo jmenovat ředitele zpravodajských služeb má jen vláda. Nebylo by proto dobré, kdyby premiér a členové kabinetu těmto tlakům podlehli. V sázce je hodně, mj. třeba i mezinárodní výměna zpravodajských informací.
Co si pod tím má běžný člověk představit?
České zpravodajské služby nejsou ze své podstaty globálními zpravodajskými hráči, na spoustu věcí samy nedosáhnou. Pomáhá jim proto spolupráce s důvěryhodnými partnery v rámci euroatlantického prostoru. My poskytneme spojencům informace z oblastí, kde jsme dobří, a za to si můžeme říci o věci ze sféry, které třeba vůbec nerozumíme, ale vláda to od nás požaduje.
Na vzájemné důvěře, tedy i na důvěře v politické prostředí, do kterého tyto citlivé informace směřují, stojí pak ochota zahraničních partnerů se o ně dělit. Jde o klíčové informace v boji s terorismem, v souboji s kybernetickými hrozbami, příkladů je ale daleko víc. Tohle všechno je v sázce, pokud si vlastními silami domácí tajné služby a jejich práci zničíme.
VIDEO: Miloš Zeman hájí zájmy Kremlu, říká novinář Kundra.
