1 duben 2013 - leden 2014

Strmý pád obliby hned po zvolení

První rok prezidenta Miloše Zemana byl velmi aktivní. Už v prvním měsíci podepsal dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňoval vznik záchranného fondu na pomoc zemím platícím eurem, a nechal na Hradě vyvěsit vlajku Evropské unie. Oběma těmto krokům jeho předchůdce Klaus vzdoroval.

První pokles důvěry přišel už v květnu, kdy Zeman při odemykání komory s korunovačními klenoty vrávoral a vypadal opilý. Jeho tehdejší mluvčí Hana Burianová tvrdila, že prezident má virózu. Ve stejný den se přitom předtím zúčastnil oslav na ruské ambasádě v Praze, kde byl vyfotografován, jak popíjí alkohol. Tehdejší předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která během ceremoniálu stála vedle prezidenta, později řekla, že Zeman byl opilý, neboť to cítila z jeho dechu.

Ve stejný měsíc pak prezident odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, který ve volbách podporoval Zemanova soupeře Karla Schwarzenberga. Zeman později svůj krok zdůvodňoval Putnovou účastí na pochodu sexuálních menšin Prague Pride.

V červnu pak podala demisi vláda Petra Nečase kvůli razii na Úřadu vlády. Tehdejší koalice ODS, TOP 09 a LIDEM měla ve sněmovně většinu 101 hlasů a navrhovala na post premiérky Miroslavu Němcovou. Zeman přesto jmenoval vládu Jiřího Rusnoka, označovanou za "vládu přátel Miloše Zemana". Ačkoliv nikdy nezískala důvěru, vládla nakonec téměř půl roku. Právníci upozorňovali, že Zeman překročil své pravomoci, když jmenoval vládu bez ohledu na rozložení sil ve sněmovně.

"Mohl jsem jmenovat Mirku Němcovou, a obávám se, že by to byla dosti značná katastrofa," vysvětlil Zeman o uplynulém víkendu v televizi Prima svůj tehdejší postup. Zároveň přiznal, že se tím pokoušel přiblížit Česko prezidentskému systému.

Do složení vlády chtěl Zeman významně promluvit i po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013, ve kterých zvítězila ČSSD. Stranu tehdy vedl Bohuslav Sobotka. Prezident se po oznámení výsledků sešel s představiteli protisobotkovské frakce uvnitř ČSSD, jejíž nejviditelnější postavou byl Michal Hašek, a domlouval svržení Sobotky z čela strany. Lánský puč, jak se těmto schůzkám začalo říkat, ale kvůli prozrazení nevyšel. A Sobotka se stal premiérem koaliční vlády s ANO a lidovci.

První rok se důvěra v Zemana dramaticky propadala. Malé vzepětí přišlo v listopadu, ale pak následoval opět prudký pád až na 39 procent.

další období

2 leden 2014 - prosinec 2014

Zeman letí s Krtečkem do Číny, nahoru letí i jeho důvěryhodnost

Důvěra v Zemana začala růst počátkem roku 2014, na konci roku mu už věřilo takřka stejné množství lidí jako při jeho nástupu do funkce. Druhý rok prezidentství se nesl ve znamení podpory Číny, kam v listopadu poprvé vycestoval na státní návštěvu. V průběhu svého mandátu tam zamířil ještě čtyřikrát. Šestou návštěvu měl naplánovanou na rok 2022, kvůli svému zdravotnímu stavu a pandemii koronaviru ji však už neuskutečnil.

Na své první návštěvě Zeman řekl, že by Česko nemělo poučovat Čínu o tržním hospodářství či lidských právech. "Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost," řekl v čínské televizi. Zároveň prohlásil, že Tibet i Tchaj-wan jsou součástí Číny. A oznámil, že animovaný Krteček je novým symbolem Česka.

Před svým odletem do Číny absolvoval Zeman rozhovor v Českém rozhlase, během kterého mluvil vulgárně. "Víte, co je to pussy v angličtině? Kun*a. Takže s prominutím v textech této skupiny je kun*a sem, kun*a tam, opravdu dokonalý případ politického vězně jako vyšitý," řekl v živém vysílání k věznění členek ruské skupiny Pussy Riot. Prohlásil také, že vláda "zk*rvila služební zákon", a použil i několik dalších vulgarismů.

Na pětadvacáté výročí sametové revoluce se konal happening nazvaný Červená karta pro Miloše Zemana. Lidé na demonstracích měli velké červené karty, kterými vyjadřovali nesouhlas s chováním hlavy státu. Akce předznamenala pokles Zemanovy důvěryhodnosti. Ještě v prosinci 2014 mu podle průzkumu věřilo 58 procent lidí, pak následoval prudký pád.

další období

3 leden 2015 - říjen 2015

Lhal o Peroutkovi a odjel do Moskvy, obliba opět stoupá

V lednu 2015 už prezidentovi důvěřovalo jen 37 procent lidí, o měsíc později ještě o tři procentní body lidí méně. Na začátku roku Zeman při příležitosti 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim pronesl, že spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka napsal před druhou světovou válkou, v době, kdy se nacisté dostávali k moci, článek v časopise Přítomnost s titulkem "Hitler je gentleman".

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček pak tento článek několik měsíců hledal, případnému nálezci dokonce nabízel 100 tisíc korun. Článek se však nikdy nenašel, podle historiků totiž neexistuje. Peroutkova vnučka žádá omluvu, dočkala se jí až po soudním rozhodnutí v roce 2021. Za Zemana se omluvil stát, sám prezident tak nikdy neučinil.

V květnu 2015 odletěl Zeman do Moskvy, kde se konala vojenská přehlídka k 70. výročí vítězství Sovětské armády nad nacistickým Německem. Ačkoliv původně tvrdil, že se přehlídky zúčastní, nakonec jí nepřihlížel. I tak byl spolu s kyperským prezidentem jedinou hlavou členského státu Evropské unie, která byla v době oslav v Moskvě. Ostatní státníci akci bojkotovali v reakci na ruské obsazení ukrajinského Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny na jaře 2014.

"Jedu do Moskvy, abych se poklonil památce mrtvých. Nikoliv živých, ale mrtvých. Památce dvaceti milionů sovětských občanů, včetně vojáků, kteří zahynuli ve Velké vlastenecké válce. To je cíl mé návštěvy. A to je všechno," obhajoval Zeman svou cestu, během níž také položil nedaleko Kremlu věnec k hrobu neznámého vojína.

další období

4 říjen 2015 - červen 2017

Do Česka přijel čínský prezident, Zeman na vrcholu popularity

V říjnu 2015 začalo z pohledu důvěry veřejnosti Zemanovo nejúspěšnější prezidentské období, které trvalo takřka dva roky. Během této doby mu téměř nepřetržitě důvěřovala více než polovina lidí. To je něco, co se předtím nestalo a v následujících letech už neopakovalo.

V Evropě ten rok propukla migrační krize, v zemích unie prudce vzrostl počet žadatelů o azyl. Za celý rok o něj požádalo více než 1,2 milionu migrantů. V Česku to však bylo pouze 1200 lidí, což byl oproti předchozímu roku jen třetinový nárůst.

Migrace se v té době stala i hlavním tématem Miloše Zemana. Na výročí událostí 17. listopadu vystoupil v Praze na akci Bloku proti islámu. Na jednom pódiu stál vedle šéfa uskupení Martina Konvičky, který byl trestně stíhán za výroky o "namletí muslimů do masokostní moučky".

Tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) ho za to kritizoval a řekl, že tím "pomáhá vytvářet podhoubí pro fašizaci" české společnosti. Migraci se Zeman věnoval i ve svém vánočním poselství, kterými nahradil dřívější novoroční projevy. "Tahle země je naše a tahle země není a ani nemůže být pro všechny," prohlásil.

V březnu 2016 přiletěl do Česka čínský prezident Si Ťin-pching. Návštěvu provází protesty. Demonstranté, kteří mávali v ulicích tchajwanskými a tibetskými vlajkami, čelili napadání ze strany Číňanů i kontrolám policie. V několika případech policie nařizuje lidem, aby vlajky sundali, a to i z oken v soukromých objektech.

V této době dosáhl Zeman největší popularity. Důvěřovalo mu 61 procent lidí, takřka stejně jako při jeho nástupu do úřadu. V dubnu mu důvěryhodnost spadla na 56 procent a k 60procentní podpoře se už po zbytku svého mandátu výrazněji nepřiblíží.

V říjnu 2016 se tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) setkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. V reakci na to vzniklo takzvané prohlášení čtyř, ve kterém nejvyšší ústavní činitelé - prezident Zeman, předseda Senátu Milan Štěch, předseda sněmovny Jan Hamáček a premiér Bohuslav Sobotka (všichni tři ČSSD) - ujišťovali Čínu, že uznávají její svrchovanost a územní celistvost včetně Tibetu.

Prezident současně oznámil, že neudělí státní vyznamenání - ačkoliv to původně zamýšlel - kanadskému podnikateli českého původu Jiřímu Bradymu, který si prošel koncentračními tábory v Terezíně a Osvětimi. Herman je Bradyovým synovcem.

V květnu 2017 prezident na návštěvě Pekingu před ruským prezidentem Vladimirem Putinem pronesl, že novinářů je příliš a měli by se likvidovat. V Rusku přitom v souvislosti se svou prací přichází o život mnoho novinářů, kteří jsou kritičtí k Putinovu režimu. Po příjezdu z Číny udělil Zeman milost doživotně odsouzenému vrahovi Jiřímu Kajínkovi.

Ve stejný měsíc v Česku propukla vládní krize. Premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že chce podat demisi vlády kvůli kauzám tehdejšího ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše ohledně korunových dluhopisů, nejasností v majetkových poměrech nebo úkolování novinářů v jím vlastněných médiích. Prezident Zeman ale dal najevo, že demisi bude v rozporu s ústavou chápat jako demisi premiéra, nikoliv celé vlády.

Sobotka se proto rozhodl demisi nepodat. Přesto ho Zeman na Hradě přivítal tak, jako by k aktu skutečně mělo dojít. Před novináři mu například poděkoval za odvedenou práci. Pak na něj namířil hůl a vyzval ho, ať si nastaví mikrofon. Sobotka následně oznámil, že mu demisi nepřinesl, a později nechává odvolat Babiše z vlády.

Zemanova důvěryhodnost se výrazně propadá na 41,5 procenta, za jediný měsíc klesla o 14 procentních bodů.

další období

5 červen 2017 - duben 2018

Z Buckinghamského paláce směrem k obhajobě prezidentského mandátu

V polovině června 2017 letěl prezident Zeman do Velké Británie, kde se v Buckinghamském paláci potkal s královnou Alžbětou II. Od té doby jeho důvěryhodnost opět stoupá. Vzepětí přichází v momentě, kdy Zeman odstartoval kampaň za své znovuzvolení. Po celém Česku se objevily billboardy s nápisem: "Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše. Volte Zemana."

Zemanova důvěryhodnost se v době voleb pohybovala nad 50 procenty. Tato podpora se promítla i do volebních výsledků. V prvním kole získal obhajující prezident 38,6 procenta hlasů, ve druhém kole porazil bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše s poměrně těsným ziskem 51,4 procenta.

V březnu, kdy Zemanovi oficiálně začalo druhé funkční období, ruští agenti ve Velké Británii otrávili Sergeje a Juliji Skripalovy. Moskva však tvrdí, že nejpravděpodobnějším zdrojem použitého jedu novičok je Česko, Slovensko, Británie nebo Švédsko.

Prezident Zeman následně nařídil Bezpečnostní informační službě, aby zjistila, zda se v Česku novičok nevyvíjel nebo neskladoval. Zeman pak opakovaně tvrdí, že se v Česku novičok skutečně v malém množství vyráběl, testoval a posléze byl zničen. Bezpečnostní informační služba takové zprávy vyvracela.

V dubnu 2018 Zeman zavítal na sjezd Komunistické strany Čech a Moravy, kde přítomné delegáty při svém proslovu oslovil "vážení soudruzi, vážené soudružky". Je prvním polistopadovým prezidentem, který přijel na sjezd komunistů.

další období

6 duben 2018 - leden 2020

Poslední období, kdy prezidentovi věří aspoň polovina Čechů

Své druhé funkční období Zeman zahájil v momentě, kdy mu důvěřovala zhruba polovina lidí. Tuto podporu si držel zhruba do konce roku 2019. Během druhého období už Zeman téměř nevyjížděl na návštěvy regionů, kde se dříve setkával s občany. Omezil i zahraniční cesty. Zeman v rozhovoru v prosinci 2019 prozradil, že i jeho přátelé si myslí, že by měl být více vytížený. Dodal, že o to více se těší na "pyžamový den" v Lánech.

Půl roku předtím, v květnu 2019, opět významně promluvil do složení vlády. Tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) podal demisi. Reagoval tak na kritiku i uvnitř své strany za rozhodnutí odvolat ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Zeman však jeho rezignaci nepřijal, návrh na odvolání mu tak posílá i premiér Andrej Babiš. Prezident dál otálel, ministra nakonec odvolal až dva a půl měsíce od oznámení jeho rezignace.

Vzhledem k vládní krizi, kterou Zeman protahováním odvolání Staňka způsobil, vznikla v Senátu ústavní žaloba na prezidenta. Zeman se podle části senátorů dopustil hrubého porušení ústavy. Nešlo jen o odvolání Staňka, v žalobě zmínili 24 Zemanových prohřešků. Například jmenování vlády Jiřího Rusnoka, odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí nebo trvání na jmenování Livie Klausové velvyslankyní na Slovensku. Podání žaloby senátoři schválí. Ústavní soud se jí nakonec zabývat nebude, protože s jejím podáním nesouhlasí dostatečné množství poslanců.

další období

7 leden 2020 - listopad 2021

Zemanovo covidové mlčení a pak prudký pád spolu s Babišem

Na začátku roku 2020 se média plní zprávami o novém onemocnění, které se začíná šířit v Číně a později dostává název covid-19. Zemanovi v té době naposledy v jeho prezidentské funkci důvěřuje nadpoloviční většina obyvatel. První případ nákazy se v Česku potvrdil 1. března, následují přísná protiepidemická opatření. Zatímco počet nakažených rychle roste, Zemanova podpora klesá.

Ačkoliv se jedná o bezprecedentní situaci, zakazuje se pořádání hromadných akcí, zavírají se obchody a ruší sportovní i kulturní akce, prezident zůstává v ústraní a na veřejnosti nevystupuje. V listopadu prohlásí, že "umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví". V té době umělci shání brigády, kterými by alespoň trochu mohli kompenzovat ztrátu veškerých svých příjmů, protože kulturní akce jsou po velkou část roku zcela zakázané.

Ve vánočním poselství Zeman vyzývá lidi, aby se nechali očkovat proti covidu. Dokonce podporuje myšlenku povinného očkování. "Jsem přesvědčen, že je to nejjednodušší cesta, jak potlačit pandemii," říká.

Mezi zářím 2020 a červnem 2021 se Zemanova obliba dramaticky propadla. Důvěřovalo mu jen 29 procent lidí. Společně s květnem 2022 je to v míře jeho oblíbenosti jeho nejhorší období.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 Zeman podporuje hnutí ANO tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Dokonce tvrdí, že ho pověří sestavením vlády bez ohledu na to, zda hnutí ANO volby vyhraje. Nakonec těsně vyhrává koalice Spolu, tvořená ODS, TOP 09 a lidovci, která získala společně s koalicí Pirátů a Starostů většinu ve sněmovně. Babiš po tomto výsledku veřejně oznamuje, že by pověření k sestavení vlády od Zemana nepřijal.

Hned po volbách Zemana z Lán převezli do Ústřední vojenské nemocnice. Ředitel nemocnice Miroslav Zavoral oznámil, že je to kvůli komplikacím spojeným s prezidentovým chronickým onemocněním. Diagnózu ale neprozradí, protože k tomu nemá prezidentův souhlas. Informace odmítá poskytovat i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Až pátý den Zemanovy hospitalizace vystupuje jeho žena Ivana. Žádá o trpělivost a čas, aby mohl její manžel nabrat síly.

Prezident nemocnici opouští na konci listopadu, před Vánoci jmenuje koaliční vládu pod vedením premiéra a lídra koalice Spolu Petra Fialy (ODS).

další období

8 listopad 2021 - současnost

Zaskočení Ruskem a milost na rozloučenou od neoblíbeného prezidenta

Ráno 24. února 2022 začíná ruská invaze na Ukrajinu. Zeman ještě týden předtím tvrdil, že žádná válka nebude. Informace amerických tajných služeb o tom, že se ruský prezident Vladimir Putin chystá napadnout sousední zemi, označil za "blamáž CIA".

Zeman dlouho Rusko hájil. V minulosti například prohlásil, že anexe Krymu je hotová věc, opakovaně také zpochybňoval sankce uvalené na Rusko za agresi na východě Ukrajiny. Po invazi na Ukrajinu prezident uznává, že se roky mýlil. "Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními," řekl na adresu ruského prezidenta Putina.

V březnu 2022 udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, kterého soud pravomocně poslal na tři roky do vězení za manipulaci veřejných zakázek v Lánské oboře. Zeman argumentoval tím, že Balák je podle něj bezúhonný a pracovitý.

Ještě v březnu se Zemanova důvěryhodnost drží na 37 procentech, v květnu padá na 29 procent. Společně s červnem 2021 je to Zemanovo nejhorší období. Od té doby jeho popularita opět roste. Zatím poslední průzkum CVVM ukazuje, že Zemanovi důvěřuje zhruba 38 procent obyvatel.