reklama
 
 

Zeman nemůže odvolat jen Sobotku. Končí s ním celá vláda, bylo by to protiústavní, tvrdí právník

4. 5. 2017 15:18
Je možné, že prezident Zeman přijme demisi premiéra Sobotky a zbytek vlády ve funkcích ponechá. Stalo by se tak poprvé v historii samostatné České republiky, ale podle ústavního právníka Jana Kysely taková možnost není legislativně přípustná. Kysela v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že není možné, aby odešel předseda vlády a zbývající ministři zůstali. "Ústava je koncipovaná tak, že předseda vlády je středobodem osudu vlády," zdůrazňuje Kysela. Premiér Sobotka také odmítl úvahy, že by prezident přijal pouze jeho demisi.

Může prezident Miloš Zeman přijmout pouze demisi premiéra s tím, že by vláda dál pokračovala bez něj?

Byl by to protiústavní postup zejména za předpokladu, že bude premiér dávat najevo, že dává demisi za vládu jako celek, nikoliv sám za sebe. K tomuto názoru mě vedou dva základní argumenty: Za prvé, ústava je koncipovaná tak, že předseda vlády je středobodem osudu vlády - on si ministry vybírá, navrhuje k odvolání, ti podávají demisi jeho prostřednictvím a podobně. Vláda je zkrátka identifikována s osobou premiéra. Pakliže se má vláda ucházet o důvěru Poslanecké sněmovny, nenastává to, když se vymění jeden, dva nebo nadpoloviční většina ministrů, nýbrž premiér.

A ten druhý argument?

Postupovalo se tak i v minulosti. Po mém soudu je tu trvalá ústavní praxe založená s malým otazníkem už v roce 1997 Václavem Klausem. Vladimír Špidla, Stanislav Gross i Petr Nečas podávali demisi jako předsedové vlády a mělo se za to, že to je demise celé vlády. Není možné, aby odešel předseda vlády a vláda zůstala.

Takže ústava nepřipouští možnost, aby demisi podal jen premiér a ostatní ministři zůstali ve svých funkcích?

Tady se pohybujeme ve sféře, kdy to není v ústavě jasně napsáno. Není tam řečeno, že demise premiéra rovná se demise vlády. Jsou tam neurčitější formulace a z nich musíme vyloupnout, co je smyslem textu. Podle mého soudu - na základě dvou argumentů, které jsem říkal - je smyslem textu odstranit vládu spolu s premiérem a ustanovit nového premiéra, který si k sobě vybírá svou vládu. Nikoliv vytáhnout z toho soukolí jen premiéra a ty ostatní tam nechat.

Vláda si nicméně na svém zasedání neodhlasovala, že podá demisi jako celek, jak bylo v minulosti běžné. Nemůže to být problematické?

V několika případech v minulosti to běžné bylo, v dalších ne. Zkrátka v naší ústavní praxi se setkáváme s dvěma možnostmi, jak může vláda skončit. Ta první je, že se tak usnese většina členů, byť to může znamenat, že třeba přehlasují premiéra. Nebo se může stát, že premiér "přehlasuje" ostatní a oni odejdou s ním. Obě cesty jsou ekvivalentní.

Premiér Sobotka oznámil konec vlády v úterý, ve čtvrtek jde za prezidentem na Hrad, ale demisi mu ještě nenese. Podle jeho slov ho jen seznámí s aktuální situací a názorem ČSSD a demisi podá až zhruba za čtrnáct dní. Je takový postup běžný?

Podívám-li se do minulosti, je to spíš neobvyklé. Ale zatím se pohybujeme ve sféře čisté politiky, nikoliv ve sféře ústavních vztahů. Do ní vstoupíme tehdy, až předseda vlády demisi podá. Potom se budou dít další věci. Zatím se tedy jedná o politická gesta, politická prohlášení. Zpravidla se podává demise, protože existuje závažný problém a už nejde vládnout dále - a koneckonců na tom bylo postaveno prohlášení pana premiéra. Platí také, že pokud takový problém je, demisi podáváte spíš dřív než později.

Špičky ČSSD chtějí vládnout v demisi a jedině se Sobotkou. | Video: Radek Bartoníček |  01:15

autor: Jan Hejl | 4. 5. 2017 15:18

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama