V Česku je to politická premiéra: v jednom z předvolebních programů se objevila legalizace eutanazie. Vepsali si ji tam Starostové a nezávislí. Podle stínové ministryně zdravotnictví Michaely Šebelové by se zpočátku povolovala jen dospělým. "Teprve až bychom si to vyzkoušeli v praxi, začala bych uvažovat o mladších pacientech," řekla Aktuálně.cz. Spodní věkovou hranici by nastavila na 14 letech.
Česko stojí před politickou debatou o tom, zda zavést eutanazii. Ústavní soud ve svém aktuálním nálezu apeloval na zákonodárce, aby se tímto tématem zabývali. Respektive aby hledali řešení, které ochrání život, ale současně bude respektovat svobodné rozhodnutí člověka zemřít. „Jediným eticky čistým řešením je rozvoj paliativní medicíny,“ věří kněz a odborník na lékařskou etiku Marek Orko Vácha.
Jakmile vypadne elektrický proud, lidé se nedostanou ke svým lékům - a to i tehdy, když jim lékař vydá papírový recept s razítkem. Podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse to neumožňuje zákon. Vyzval proto stát, aby to napravil. Ve výjimečných případech by se měl výdej léků na papírový recept umožnit. Jde o bezpečnost pacientů, připomíná. Blackoutů navíc bude podle odborníků přibývat.
Nic nepokazí vysněnou dovolenou tak účinně jako zdravotní potíže. Dobře připravená lékárnička ale může leccos zachránit. Co by měla obsahovat? Kromě základních pomůcek, jako jsou obinadla a náplasti, by tam neměly chybět ani léky na zažívání či bolest. "Nezapomeňte ani na přípravky, které běžně užíváte," připomíná šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Tyto medikamenty radí mít u sebe vždy.
Epidemiologové řeší problém: Česko patří dlouhodobě mezi nejzamořenější země Evropy, pokud jde o klíšťovou encefalitidu. Území, na kterých dokážou "pijáci krve" přežívat, se kvůli oteplování klimatu každým rokem zvětšuje. Klíšťata už dokážou přežívat prakticky všude. Jenže lidí, kteří by se chtěli proti infekci očkovat, zůstává nízký.
Rodina muže, jenž zemřel doma pár dní po operaci mandlí v Pardubické nemocnici, podala na zařízení trestní oznámení. Nemocnice jakoukoli vinu odmítá.
Bez zvýšení počtu studentů nelékařských oborů by podle děkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petra Widimského do deseti let řada nemocnic kvůli nedostatku sester skončila. Řekl to na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Stačí, aby se do člověka zakouslo infikované klíště, a může být zle. Borrelióza i encefalitida totiž mívají i doživotní následky - napadnou centrální nervový systém a přerostou třeba v zánět mozku. Proto je dobré vědět, jak se proti klíšťatům bránit. Třeba jak je vytáhnout. Pár dobrých rad přináší v prvním videu nového seriálu „Doktore, poraďte!“ šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Čtyři pětiny českých mediků pocházejí z bohatých rodin. Podle nové analýzy, kterou zpracovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to může budoucnu přinášet obrovské problémy. Lékaři, kteří nikdy nepoznali nouzi, totiž nemusí rozumět svým méně movitým pacientům. Třeba když si lidé nevyzvednou předepsané léky, protože na ně nemají peníze, mohou to chápat jako nedbalost.
Houbařská sezona každoročně přináší nejen plné koše, ale i desítky případů těžkých otrav. Některé z nich končí na jednotce intenzivní péče, jiné dokonce smrtí. V loňském roce bylo v souvislosti s otravou houbami v Česku hospitalizováno 184 lidí a nejméně dva z nich na její následky zemřeli, uvádí Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Nedostaneme se k některým lékům, distributoři nám je nechtějí dodávat, stěžuje si část lékárníků. Distributoři podle nich upřednostňují řetězcové a nemocniční lékárny, s nimiž jsou propojení. Stížnosti, které kvůli tomu lékárníci posílají na Státní ústav pro kontrolu léčiv, ale nepomáhají. Ústav je ani po roce nezvládl prošetřit. Za možné porušení zákona tak nepadla jediná pokuta.
Stačí otočit knoflíkem a doma i v kanceláři je chládek. Klimatizace je dnes už nedílnou součástí života mnoha Čechů. Doma ji má necelá pětina lidí a v práci dokonce 37 procent z nás. Jenomže proudění chlazeného vzduchu lidem přináší nejen úlevu, ale někdy i problémy. Kardiaci si mohou kvůli teplotnímu šoku uhnat infarkt, špinavá klimatizace zase může roznášet nebezpečnou bakterii legionellu.
Onkologové upozorňují na palčivý problém. Na vyšetření, které umí odhalit rakovinu střeva, se v některých regionech čeká až půl roku. Část pacientů přitom potřebuje znát diagnózu hned - včasná léčba je pro jejich přežití rozhodující. Ke 199 současným centrům, v nichž se kolonoskopie dělá, proto přibude do konce roku dalších 12. Pomoci by měla i lepší organizace péče.
Pod šéfem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Davidem Kostkou se minulých dnech zakývala židle. Správní rada svolala mimořádnou schůzi, na níž jednala o jeho setrvání v křesle. Důvodem měly být nesrovnalosti v zakázkách a ztráta důvěry v jeho vedení. Nakonec David Kostka ve funkci zůstává. Správní rada mu jenom snížila odměny - už se nebudou vyplácet pravidelně, ale jen za mimořádné úspěchy.
Šance na uzdravení z rakoviny nejsou všude v Česku stejné. Záleží i na tom, jestli mají lidé ve svém regionu komplexní onkologické centrum. To jediné totiž může poskytnout moderní léčbu. V některých krajích přitom takové středisko chybí. Šance lidí na vyléčení je pak skoro o polovinu nižší než například v Praze či v Plzni.
Ještě před 30 lety byly vzácné. Dnes už ale mají na svědomí pět procent všech komplikovaných obličejových zánětů. Řeč je o plísňových nákazách. Podle odborníků ohrožují hlavně oslabené lidi – například pacienty s rakovinou, lidi s HIV nebo cukrovkáře. Postupně se ale objevují i u zdravých lidí. Třeba v Česku si za poslední desetiletí vyžádaly 7,5 tisíce hospitalizací. Naději přináší nová vakcína.
Pod šéfem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Davidem Kostkou se kývá židle. Správní rada svolala mimořádnou schůzi, na které chce setrvání ředitele ve funkci projednat. Konat se má v pondělí. Důvodem mají být nesrovnalosti v zakázkách a ztráta důvěry ve vedení. O "vnitrácké" pojišťovně se přitom hovoří v souvislosti s převzetím ztrátové vojenské pojišťovny.
Úlevy pro svědomité pacienty plánuje dokonce několik politických stran. Některé jim chtějí umožnit placení nižšího pojistného, další slibují úspory na daních. Objevují se i takové nápady, jako jsou daňová zvýhodnění při platbách za nadstandard.
Češi nebezpečně tloustnou. Podle Státního zdravotního ústavu už má kila navíc 60 procent dospělých a čtvrtina dětí. Státní kasu to každoročně stojí kolem 30 miliard korun. Většina kandidátů na ministra zdravotnictví proto slibuje: po volbách zavedeme cukernou daň. Části výrobců to nevadí, další ale mluví o diskriminaci. Speciální daň z cukru podle nich ke zlepšení zdraví populace nepřispěje.
Česko má velký problém: milion lidí nemá svého praktika. "Zájem o obor přitom je, absolventi medicíny do ordinace chtějí," tvrdí zástupci spolku Mladých praktiků. Jenomže ministerstvo zdravotnictví je prý nepodporuje. Peníze na takzvaná rezidenční místa, tedy zaškolení mladých lékařů, posílá spíš do nemocnic než do terénu. Lidé z některých regionů už přitom jezdí za praktikem i desítky kilometrů.
