Když v květnu doznívala nejhorší z předchozích vln covidové epidemie, označoval se primář jičínského ARO Radek Majerčin za mírného optimistu. Věřil, že se lidé nechají naočkovat a pacientů v nemocnicích bude méně. To se ale nestalo. České nemocnice opět čelí náporu covidových pacientů a zdravotníci sahají na dno svých sil.
"Už je to dlouho. Nevidíme světlo na konci tunelu. Spousta zdravotníků je zlomených. Každá druhá třetí kolegyně pociťuje stavy vyhoření," doplňuje Veronika Galusová, sestra Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Nemocnice Havířov.
Poslední listopadový týden Česko zažilo dosud největší přírůstky nakažených. 25. listopadu přibylo rekordních téměř 28 tisíc případů. Od té doby počty klesly, přestože většinou stále převyšují nejvyšší přírůstky z loňského ledna, kdy nemocnicím začínalo nejvytíženější období.
Reprodukční číslo, které značí, kolik lidí se průměrně nakazí od jednoho přenašeče viru, od konce listopadu klesá. K neděli spadlo z 0,92 na 0,89. Přesto nemocnice ale na největší nápor teprve čekají. Kvůli postupnému nástupu příznaků nemoci může trvat i dva týdny, než se vysoké počty nakažených projeví na obsazenosti lůžek.
Intenzita páté vlny covidu překvapila i další. "Myslela jsem, že to díky opatřením a očkování nebude tak hrozné. Velká část lidí ale ještě očkovaná není, takže je průběh podobný jako loni," uvádí primářka Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová.
Pacientů bude jako na jaře
Ústav zdravotnických informací a statistiky očekává, že v následujících dnech bude potřebovat hospitalizaci kvůli covidu zhruba deset tisíc lidí, kteří se nakazili v předchozích dvou týdnech.
Bulovka nyní pečuje o 150 až 160 covidových pacientů. Rychle jich ale přibývá. Podle Roháčové bude za pár dní v nemocnici covidových pacientů přes dvě stovky. Tedy stejně jako během dosud nejničivější jarní vlny epidemie. Ve vážném stavu na přístrojích je nyní kolem 20 lidí, denně jich několik umírá.
Většina pacientů na Bulovce je proti koronaviru neočkovaná. Přestože je neočkovaných v populaci méně, v nemocnici převažují v poměru 70 ku 30. U lidí s těžkým průběhem nemoci je převaha neočkovaných ještě silnější. "Pacienty, kteří by za sebou měli tři dávky a nemají žádné jiné zdravotní komplikace, v nemocnici nemáme," říká Roháčová.
Většinu lůžek obsazují neočkovaní i ve Slaném, uvádí zástupce ředitele nemocnice Tomáš Drasnar. Dodává, že průběh nemoci je u nich navíc často agresivnější než na jaře.
Oficiální statistiky ministerstva zpracované projektem OpenDataLab ukazují, že očkovaní potřebují kvůli koronaviru lékařskou pomoc méně často. V rizikové skupině starších 80 let je neočkovaných s covidem hospitalizováno v přepočtu na stejně velké skupiny třikrát více než očkovaných.
U mladších je rozdíl ještě markantnější. Neočkovaných sedmdesátníků vyžaduje intenzivní péči sedmkrát více než očkovaných, u šedesátníků je to takřka devítinásobek.
Zdravotníci upozorňují, že u starších lidí hrozí vyprchání imunity získané očkováním. Lidé nad 60 let proto mohou přijít na posilující dávku vakcíny pět měsíců po dokončeném očkování, mladší po půl roce. Měla by zabránit nutnosti hospitalizace v případě nakažení.
Jako léčit alkoholika
Lékaři se shodují, že by v nemocnicích nemuselo ležet tolik pacientů, kdyby se lidé očkovali. Ministerstvo zdravotnictví opakovaně uvedlo, že efektivně zastavit šíření viru bude možné jen v případě, kdy se nechá naočkovat 75 procent populace. Téměř po roce od startu očkování proti covidu má Česko ovšem pouze necelých šedesát procent plně očkovaných.
"Neubráníte se tomu, že děláte svoji práci a říkáte si, že vám ji neočkovaní kazí nebo přidělávají. Je to podobné jako léčit alkoholika, který se opakovaně vrací do léčebny, protože stále pije. A vy si říkáte: Opravdu to mám za potřebí?" uvádí primář Majerčin z Jičína.
Frustraci cítí i jinde. "Už jsme nechtěli znovu zažívat ty hrůzy. Předtím jsme se na to dívali tak, že lidé se nakazili, protože se nemohli chránit. Teď tu šanci měli a promrhali ji," doplňuje sestra Věra Plášilová z Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.
"Představte si, že vám přivezou paní, která s úsměvem říká, že je očkování zbytečné. Sotva sípe, za tři dny bude na ventilátoru a vy ji budete muset šestkrát denně otáčet, když má 120 kilo," popisuje Drasnar ze Slaného.
Ještě jsme nestihli dohnat ztrátu z minulé vlny
Na zahlcení nemocnic přitom nemusí doplatit pouze zdravotníci, ale také pacienti s jinými potížemi. Přetížené nemocnice znovu omezují neakutní péči, jako jsou plánované operace žlučníku, kýly, zad nebo gynekologické zákroky. Lidé si musí několik týdnů počkat.
"Je tady neočkovaný člověk, který musí do nemocnice s covidem. A zároveň jiný, který je očkovaný, potřebuje operaci a stále mu ji odkládají," říká Lucie Tajdušová z neurochirurgie v městské nemocnici Ostrava. Po nástupu epidemie se musela přesunout na covidové oddělení.
K zastavení plánované péče přikročila velká část nemocnic už na jaře. "Dodnes jsme nestihli tu ztrátu dohnat," upozorňuje Martin Bartoň, primář jabloneckého oddělení ARO.
Plánované výkony už například zastavil celý Pardubický kraj. Epidemická situace se na jeho území nadále zhoršuje. Ještě více zvýšit kapacity běžných lůžek i jednotek intenzivní péče už příliš nelze. "Mnohde jsme na hraně možností," stojí v hlášení národního dispečinku za Pardubický kraj.
Kritická situace je i v dalších krajích, brzké zlepšení neslibuje. Reprodukční číslo, které značí rychlost šíření epidemie, se sice podařilo v posledních dnech stlačit, dál se ale pohybuje nad hodnotou jedna, což značí zrychlování. Nemocnice navíc případný pokles epidemie zaznamenají až s několikadenním zpožděním.
I pětadvacetiletí pacienti
Při současné vlně v nemocnicích končí s covidem také mladší lidé než dříve. "Máme tady čtyřiceti-, třiceti- i pětadvacetileté lidi," říká sestra z třinecké nemocnice Lenka Škrabišová.
Dostupná data ukazují, že zatímco loni v prosinci byl průměrný věk hospitalizovaných 72 let, v posledních dnech je to 68 let. Na jednotkách intenzivní péče 62 let.
"Většině pacientů je u nás stále nad 60 let. Mladší mívají i nějakou jinou zátěž, obezitu nebo jiná onemocnění," uvádí Roháčová. Mladší pacienti podle ní většinou covid zvládnou bez napojení na přístroje.
Neplatí to ale stoprocentně. "Měli jsme pacienta, celkem mladý. Drželi jsme ho za ruku, zajišťovali ho a uspávali. Říkal, že se chce probudit a žít. A nepřežil," vzpomíná sestra Veronika Galusová z havířovské nemocnice.
V posledním listopadovém týdnu skončilo na jednotkách intenzivní péče 679 lidí, 58 z nich bylo mladších čtyřiceti let. A jen tři z nich byli plně očkovaní. "Je velmi smutné a vyčerpávající vidět mladé lidi v tak těžkém stavu a s tak špatnými vyhlídkami," popisuje frustraci zdravotníků jablonecký primář Bartoň.
