Důvodem je zvyšující se počet případů nákazy koronavirem. V sobotu v zemi přibylo rekordních 1541 nakažených.

Krizový štáb fungoval na jaře, vedl ho vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ve středu řekl, že nastal čas pro jeho opětovnou aktivaci. Premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem ve středu uvedl, že k obnovení krizového štábu není důvod vzhledem k fungování vládní rady pro zdravotní rizika. Jejími členy jsou Hamáček, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch i obrany Lubomír Metnar (oba za ANO). Další orgán pro řešení epidemie tak podle premiéra potřeba není.

Ústřední krizový štáb může podle Zaorálka díky zapojení všech složek na situaci reagovat lépe než rada. "Ústřední krizový štáb má 40 lidí, zatímco rada pro zdravotní rizika jenom sedm," poznamenal ministr.

Za chybu Zaorálek označil také to, že vláda v srpnu neprosadila obnovení povinnosti nosit roušky. "Nemá cenu to zapírat. Vláda mohla být tvrdší, rezolutnější. Je chyba, že nám to ujelo," řekl ministr.

Zaorálek odmítl, že by vláda nepracovala nebo se řídila nevyzpytatelně. Uznal ale, že se krajské hygienické stanice měly během léta lépe připravit na chytrou karanténu a na trasování, čili rychlé odhalování kontaktů nakažených. "Odpovědnost za to je na ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi," uvedl.

Obnovení krizového štábu podpořil také předseda poslanců opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. "Přece se nemůžete nechat poručníkovat a nechat řídit tuhle zemi jedním bláznivým chlapem, který rozhoduje podle toho, jak mu řekne Mára Prchal, anebo jeho kartářka či astroložka," uvedl.

Kalousek podotkl, že politickou odpovědnost na sebe vzal především premiér a měl by ji vyvodit. "Tady musí zasedat krizový štáb, který musí již připravené scénáře, které měly být připravené pro různé modely vývoje epidemie, začít aplikovat. Obávám se, že ty scénáře připravené nejsou, protože vláda nedělala nic," uvedl Kalousek.

Vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula ale oponuje, že situaci s nákazou by měl řešit zdravotnický segment, a pokud bude fungovat, není potřeba Ústřední krizový štáb. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce také řekl, že vzhledem k rostoucímu počtu potvrzených případů nákazy je třeba procesy s tím související výrazně zintenzivnit a posílit systém. Hygienici situaci bez dalších lidí nemohou zvládnout, posílit je nutné odběrová místa, řekl.

Podle Prymuly nyní není tolik potíží logistických. Dominantní jádro problémů je původů epidemiologických, hygienických a klinických. K řešení otázek by tedy mělo podle něj stačit ministerstvo zdravotnictví.

Hygienické stanice jsou podle Prymuly na limitní kapacitě, ale už podle něj nabírají asi 200 lidí, aby bylo možné situaci lépe zvládnout. Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka považuje za vážný problém nedostatečnou kapacitu odběrových míst. Přes léto se podle něj některá z pochopitelných důvodů zrušila, ale neobnovují se nyní dostatečně rychle. "Odběrová místa reagují na situaci s určitým zpožděním. Bylo nám slíbeno, že v září se má síť odběrových míst výrazně navýšit," řekl.

Denní odběrová kapacita byla v posledních dvou týdnech podle Prymuly zhruba 12 tisíc, ale testovací se dostala na 18 tisíc. Do konce září by se mělo zvládnout odběrovou kapacitu zvýšit, dodal. Uvedl, že je vitální povinností každé nemocnice, která má odběrové místo, posílit ho buď časově, nebo rozšířit kapacitu. "Jiná cesta není," řekl.