Obžalobě Nagyové v případu zneužití rozvědky nic nebrání

Karel Hrubeš Karel Hrubeš
15. 5. 2014 18:33
Olomoučtí žalobci vyloučili případ zneužití Vojenského zpravodajství z kauzy Nagyová.
Jana Nagyová-Nečasová
Jana Nagyová-Nečasová | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Olomoucké vrchní státní zastupitelství vyloučilo případ zneužití vojenské rozvědky z kauzy Nagyová. Podání návrhu na obžalobu tria bývalých zpravodajců Jana Pohůnka, Milana Kovandy a Ondreje PáleníkaJany Nagyové (Nečasové) tak již nic nebrání.

Obhájci mají na případnou stížnost proti postupu žalobců tři dny. Pak lze podle všeho čekat podání obžaloby. "Státní zástupce uznal vyšetřování za skončené a jeho výsledky za dostačující k podání obžaloby," konstatuje návladní Rostislav Bajger na závěr.

Osmadvacetistránkový dokument shrnující případ má redakce Aktuálně.cz k dispozici. Žalobce se v něm však nevěnuje jen zneužití rozvědky. V odůvodnění, které zabírá více než polovinu spisu, uvádí nová policejní zjištění o vztahu Nagyové s podnikateli Ivo Rittigem, Romanem Janouškem a dalšími vlivnými lidmi z oblasti byznysu, státní sféry i justice.

"To usnesení popisuje důvody společného řízení, tedy proč se vede dohromady. Není to obžaloba ani sdělení obvinění. Jen vypovídá o tom, jaké souvislosti a vztahy jsou mezi jednotlivými osobami, jaká je jejich role," popsal deníku Aktuálně.cz obsah dokumentu návladní Ivo Ištvan.

Kauza zpravodajců první vlaštovkou

Celá kauza kolem někdejší šéfky Úřadu vlády je žalobci vedena pod jedním číslem jednacím, tedy jako celek.

Případ má přitom hned několik větví – trafiky pro rebely z ODS, sledování premiérovy manželky, napojení exžalobce Libora Grygárka na lobbistu Romana Janouška a nově také ohrožení utajované informace, ze kterého byl obviněn mimo jiné i lobbista Ivo Rittig. Mnohé z nich ale nejsou ještě dotaženy do finální podoby. U případu zneužití Vojenského zpravodajství je tomu ale právě naopak, a tak se policie se státním zastupitelstvím rozhodly případ vyloučit, aby mohly pokračovat v dalších krocích trestního řízení.

U soudu se tak bude s největší pravděpodobností nejprve projednávat právě případ zneužití vojenské rozvědky, kde podle olomouckých žalobců nechali příslušníci Vojenského zpravodajství Páleník, Kovanda a Pohůnek na přání Jany Nagyové (Nečasové) sledovat tehdejší manželku premiéra Petra Nečase a dvojici pracovníků Úřadu vlády.

Dosud však není jisté, kam návladní žalobu podají. Státní zástupce Pavel Komár se již před časem nechal slyšet, že případ bude řešit místně příslušný soud. Možností je tedy více – obvodní soudy v prvním, čtvrtém a šestém pražském obvodě.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy