Bývalý tajemník hnutí SPD Jaroslav Staník dostal loni na jaře podmíněný trest za svůj opilecký výstup na půdě Poslanecké sněmovny. Vulgárně vykřikoval, že homosexualita je nemoc a Romové zaslouží plynovou komoru. Policie prověřuje rasistické výroky poslankyně SPD Karly Maříkové o imigrantech. Několik lidí policie stíhá také za projevy souhlasu s teroristickými útoky v městě Christchurch na Novém Zélandu nebo s činem Anderse Breivika.
To jsou v poslední době jedny z nejvýraznějších slovních trestných činů z nenávisti, jimiž se policie zabývá. Případ zpěváka Radoslava Bangy naopak ukazuje, že ne všechny takové delikty se vyšetřují důsledně. Za gesto protestu vůči kapele Ortel se na Bangově profilu na sociální síti Facebook sešly stovky nenávistných příspěvků včetně výhrůžek smrtí, u soudu však skončilo jen několik lidí.
"Předsudečné trestné činy dopadají negativně nejen na oběti, kterých se přímo týká, co do jejich osobní zkušenosti a bezpečí. Vytváří také povědomí o 'nás' a 'nich'. Rozdělují společnost dle diskriminačních kritérií - etnického původu, náboženství či sexuální orientace. To působí újmu příslušným komunitám a společnosti jako celku," řekla Aktuálně.cz Katya Andruszová, mluvčí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Po dohodě mezi tímto úřadem, Nejvyšším státním zastupitelstvím a Justiční akademií tak vzniklo memorandum, jež má přispět k naplnění závazku České republiky jako jedné z 57 členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě chránit lidská práva. Přímým důsledkem memoranda je školení vybraných českých žalobců, aby důsledněji rozeznávali, vyhodnocovali a trestali zločiny z nenávisti.
Vyjasníme si, co stíhat, říká Zeman
"Nejvyšší státní zastupitelství dlouhodobě pozoruje určitý nepříznivý trend, kdy se zejména v rámci internetových diskusí objevují příspěvky, které už mnohdy překračují hranici trestného činu. Od verbálních útoků přitom nemusí být daleko k fyzickému násilí. Školení nám pomůžou sjednotit praxi, vysvětlit některé pojmy v oblasti nenávistných projevů, vyjasnit, co stíhat nebo jak zajišťovat důkazy," řekl Aktuálně.cz nejvyšší žalobce Pavel Zeman.
Přestože kategorie hate crime (zločin z nenávisti) není univerzálně přesně vymezena, Nejvyšší státní zastupitelství do ní řadí zejména násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, hanobení rasy a podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Poslední dva zmíněné skutky jsou typické pro příspěvky na sociálních sítích. Pokud je ale pohnutkou k vraždě nenávistný motiv vzhledem k původu či víry oběti, řadí se mezi hate crime i tento zločin.
Zločiny z nenávisti v Česku
- "Lze pozorovat trend mírného poklesu ’čisté’ propagace extremistických hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, který je však vyvážen nárůstem nenávistných výroků na internetu, zvláště sociálních sítích. Dlouhodobě se však nedaří efektivní postih těchto nenávistných výroků, zejména v důsledku jejich množství a obtíží spojených s prokázáním autorství těchto výroků," stojí v poslední zprávě ministerstva vnitra o extremismu za rok 2020.
- "Doménou pro šíření nenávistných projevů byl nadále internet, zejména pak sociální sítě. Pokračoval trend agresivních výhrůžek a urážek protivníků, včetně snahy o jejich dehumanizaci. Primárně byly verbální útoky vedeny proti muslimům, migrantům a Romům, spektrum napadaných osob se ale stále rozšiřuje," píše se dále ve zprávě.
- V roce 2020 došlo k nárůstu počtu stíhaných osob pro trestné
činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek oproti roku 2019 (114 kauz) na 135 případů.
"Obecně do konceptu hate crime spadají trestné činy spočívající primárně ve fyzickém útoku vůči jednotlivci či skupině, přímých výhrůžkách vůči jednotlivci či skupině nebo poškození majetku - vždy za předpokladu, že trestný čin je spáchán s předsudečným motivem," vysvětlila zmíněná mluvčí Katya Andruszová.
Lektorem je žalobce z Finska
Úvodní školení k této problematice se uskuteční 18. až 20. února na půdě Justiční akademie v Kroměříži. Třídenní odbornou přípravu povede Viktor Kundrák ze zmíněného úřadu a finský prokurátor Juha-Mikko Hämäläinen. Společně připraví na patnáct expertů z řad státních zástupců, akademického prostředí i neziskového sektoru, kteří následně vyškolí zhruba 80 řadových žalobců k lepšímu potírání hate crime.
"Následovat budou jeden a půl dne trvající školicí kurzy, každý pro maximálně 25 účastníků, které proběhnou do konce roku 2020. Předpokladem je účast státních zástupců ze všech okresních, krajských a obou vrchních státních zastupitelství," popsal Aktuálně.cz itinerář projektu mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Cílem je, aby na každém úřadu okresního, krajského či vrchního státního zastupitelství byl jeden proškolený žalobce.
"K poskytnutí ochrany a pomoci obětem takového jednání i k předcházení takového jednání," přiblížila Aktuálně.cz další význam školení Martina Nedvědová z Justiční akademie. Podle mluvčí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Andruszové podtrhuje důležitost projektu atmosféra ve společnosti. "Zvyšující se rozdělení a polarizace, které v řadě míst pozorujeme, činí naši misi pomáhat posilovat demokracii a stavět společnost založenou na toleranci o to důležitější."
Poslední kompletní zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2018 uvádí, že kriminalisté stíhali 177 lidí pro trestné činy z rasových, národnostních a jiných nenávistných motivů. Oproti roku 2017 jde o 49 lidí více. Jednotný přehled o aktuálním výskytu takových zločinů však neexistuje. Statistiky Nejvyššího státního zastupitelství a ministerstva spravedlnosti se vykazují podle okamžiku podané obžaloby či zastavení stíhání, zatímco policejní evidence odráží dobu spáchání skutku.
