"Měl dvakrát přerušení výkonu trestu odnětí svobody," potvrdil zjištění Aktuálně.cz žalobce z Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma, který má podle předpisů na starosti dozor nad výkonem trestu odsouzených v regionu a prověřuje podmínky vězení Marka Dalíka. Lobbista celu opustil loni i letos, pokaždé zůstal na svobodě 20 dní. "Byla to forma kázeňské odměny," zmínil Olma.
Je pravda, že zákon na takové privilegium u vězňů pamatuje. Po doporučení komise rozhoduje o této nejvyšší formě odměny přímo ředitel, v tomto případě ředitelka znojemské věznice Lenka Smutná. "V případě úspěšného plnění programu zacházení a dosahovaného účelu výkonu trestu může ředitel formou odměny přerušit výkon trestu odsouzenému až na 20 dní během kalendářního roku," cituje žalobce Olma zákon.
Podmínky při takovém pobytu na svobodě nejsou prakticky žádné. Dalík se nemusel nikomu hlásit, s volností mohl naložit podle svého. "V rámci přerušení si může v podstatě dělat, co chce," vysvětlil státní zástupce Olma. Věznice musí spoléhat, že odsouzený se po uplynutí volna vrátí za mříže. U Dalíka to platilo. Podle informací Aktuálně.cz měl minimálně loni propustku během léta.
Je to další informace, která dokresluje, jak trest někdejšího vlivného lobbisty vypadal. Soud ho v pondělí podmíněně propustil po uplynutí poloviny jeho pětiletého trestu za podvod při stamilionovém nákupu obrněných transportérů Pandur. Mimo jiné u soudu pronesl, že žalář pro něj byla odstrašující zkušenost.
Nic nezákonného jsem nezjistil
Pátrání Aktuálně.cz ale ukázalo, že za mřížemi Dalík převážně jen přespával. V průběhu posledních dvou let přes den opakovaně docházel do penzionu U Císaře Zikmunda, se kterým má věznice uzavřenou smlouvu o práci vězňů. Během letošního a loňského roku tam byl zaměstnaný jako jediný trestanec znojemské věznice.
Dle dohody se měl věnovat úklidu a údržbě. Bez společnosti spoluvězňů a dohledu dozorců. Kontrolu vězně stát svěřil podnikatelce Vlastě Masri, která penzion provozuje. Na základě kontraktu kromě hotelu Dalík mohl pomáhat i přímo u ní doma. Jestli se tak skutečně dělo, není jasné.
Jak pracují znojemští vězni
Ve znojemské káznici je podle posledních čísel 210 lidí (204 je odsouzených a 6 vazebně stíhaných), celkem jich v rámci výkonu trestu pracuje 161. Pracovní povinnosti si mimo káznici plní 77 odsouzených, kteří jsou rozmístění na 12 pracovištích, devět z nich jsou soukromá.
Z veřejných subjektů pracují vězni třeba ve Správě nemovitostí města Znojma či v Městských lesích Znojmo, ze soukromníků zaměstnává vězně například Moravskoslezský kovošrot nebo AGD Jevišovce.
"Jedná se o pomocné práce nevyžadující odbornou kvalifikaci například při úklidu, údržbě parků a městských lesů, pomocné práce ve dřevovýrobě, třídění odpadů, výrobě stavebních komponentů a další," popsala běžné pracovní úkoly vězňů mluvčí věznice Ludmila Lenikusová.
Kdo z vězňů může pracovat venku, se řídí jedním základním pravidlem. "Obecně se na takováto pracoviště zařazují odsouzení, kteří nemají žádná bezpečnostní rizika," řekla Aktuálně.cz mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
Potom, co Aktuálně.cz zveřejnilo, že někdejší pravá ruka premiéra Mirka Topolánka (ODS) trávila část svého žaláře ve znojemském penzionu, Krajské státní zastupitelství v Brně na dotaz Radiožurnálu přiznalo, že to už více než měsíc prověřuje. Žalobce Hynek Olma zkoumal mimo jiné i to, zda Dalík místo práce údržbáře v penzionu nebyl ubytovaný spíše jako host a nesetkával se tam s blízkými. Tvrdily to informace, které se k němu dostaly. Nic takového ale prý nezjistil.
"Zajímal jsem se o to, jestli pan Dalík v penzionu skutečně pracuje, zda místo nebylo vytvořeno speciálně pro něj a jestli nebyla porušena rovnost vězňů a nebyl nějak zvýhodněn. Nezjistil jsem skutečnosti, které by něčemu takovému nasvědčovaly," řekl Aktuálně.cz státní zástupce Hynek Olma. Uvedl, že mezi svými případy do znojemské věznice standardně jezdí jednou za tři měsíce.
Fešácký kriminál
Dalík přitom dle oslovených expertů měl štěstí už v tom, že se dostal do znojemské věznice nejen proto, že pak získal podivuhodně komfortní práci. Výhodné to pro něj bylo už z důvodu, že znojemský okresní soud, jenž díky tomu rozhodoval o jeho podmíněném propuštění, je v tomto ohledu benevolentnější než mnohé jiné soudy v Česku.
Pavel Kandalec z Právnické fakulty Masarykovy univerzity se tomu nyní věnuje ve svém výzkumu. "Napříč republikou jsou v této věci velké nerovnosti, které jsou dány nejen soudy, ale i samotnými soudci. Neexistuje žádná jednotná rozhodovací praxe," konstatoval Kandalec.
Znojmo je vhodné místo, kde si odpykat trest, i díky tomu, že jsou v něm podle Kandalece nadstandardní podmínky, jak v jeho výzkumu potvrzují odsouzení i advokáti. "Je to vlastně fešácký kriminál, kam se posílají spolupracující obvinění, co mají nižší trest," doplnil. Podle něj by stálo za prozkoumání to, podle jakého klíče se odsouzení v jednotlivých věznicích ocitají.
"Do toho ale nikdo nevidí a může to být podhoubí pro korupci," řekl. Zatímco rozsudky lze získat a zanalyzovat, a to jeho tým právě dělá, k vnitřním dokumentům věznic o přeřazování vězňů se jako výzkumníci dostat nemohou.
V pátek si Benešová promluví s šéfem věznic
Proč šéfové vězeňské správy Dalíka do Znojma přesunuli, když nastoupil v pražské ruzyňské věznici, není jasné. Generální ředitel vězeňské správy Petr Dohnal nejspíše i to bude v pátek vysvětlovat na jednání na ministerstvu spravedlnosti, kde se koná pravidelná porada vedení resortu.
"Za plnění výkonu trestu odpovídá Vězeňská služba ČR. Ministerstvo spravedlnosti nicméně v této věci využije všech kontrolních pravomocí a informace, které se objevily v médiích, důsledně a v co nejkratší době prověří," řekla Aktuálně.cz ministryně Benešová. Už ve čtvrtek ráno sdělila Deníku N, že se ředitele Dohnala na případ zeptá.
Deník Aktuálně.cz se s Dohnalem spojil, ale ředitel Vězeňské služby odkázal na svou mluvčí. V pátek by se nicméně měl na sezení s ministryní objevit. "Do jeho programu nevidím, ale pan ředitel se pravidelných porad na ministerstvu účastní," sdělila Aktuálně.cz mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
Podle České televize okolnosti Dalíkova žaláře prověřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která má na starosti prověřovat možné trestné činy dozorců. Ani ta ale na nic nepřišla.
Prominentní vězeňští pracanti
Není to přitom zdaleka první případ, kdy se v Česku objevily pochyby, zda prominentní vězni mají stejné podmínky jako ti ostatní. Už v roce 2014 Aktuálně.cz informovalo, že realitnímu byznysu bývalého senátora a severočeského podnikatele Alexandra Nováka se začalo nebývale dařit v době, kdy si odpykával trest za mřížemi teplické věznice. Čtyři roky dostal za přijetí 42milionového úplatku. I v jeho příběhu hrála roli práce mimo žalář.
Kontrola policie a Vězeňské služby na stadionu, kde měl Novák uklízet odpadky, pak objevila notebook, ke kterému se nikdo nehlásil. To byl konec Novákových výletů za brány věznice.
Aktuálně.cz už také upozornilo na to, že stejného právníka jako Dalík si po nástupu trestu vybral i lobbista Roman Janoušek. Ač před soudy ho předtím hájil pražský advokát Vít Široký, ve vězení mu pomáhal Brňan Martin Klimo. A i Janoušek měl velmi dobré podmínky. Vězeňská služba ho umístila do brněnské vazební věznice, kde si řádný trest odpykává jen hrstka vězňů.
Primárně slouží jako detenční ústav pro psychicky narušené chovance, kteří nejsou trestně odpovědní. Janoušek však byl jedním z několika desítek pracujících odsouzených, kteří ve věznici zajišťují servis. A lobbista v káznici, jež je mezi odsouzenci řazena mezi nejlepší v Česku, vyfasoval prominentní funkci knihovníka. "To spolu absolutně nesouvisí," komentoval Klimo své služby pro dva vlivné politické podnikatele.
