Když Zdeněk Blahut v lednu 2018 odcházel z rozvědky - Úřadu pro zahraniční styky a informace, byl náměstkem pro operativní činnost. Zodpovídal za sběr zpravodajských poznatků, coby první náměstek byl také zástupcem ředitele. Ve výslužbě byl necelý rok a tři čtvrtě, když ho vyšetřující státní zástupce obvinil z hospodářské trestné činnosti. Dopouštět se jí měl v rozvědce, kterou podle obvinění připravil o miliony korun.
Letos v květnu ho dozorový státní zástupce obžaloval. Blahut se měl před soudem zodpovídat z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Jenže před měsícem Městský soud v Praze dospěl k závěru, že kauza se v této podobě projednávat v soudní síni nebude, a vrátil ji k doplnění vyšetřujícímu žalobci. Případ má ovšem další vývoj. Dozorový státní zástupce s verdiktem nesouhlasí, podle něj je obžaloba zralá k projednání.
„Vámi uváděné mohu potvrdit,“ sdělil Aktuálně.cz k posunu v kauze mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Stížnost podal Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze, který obžalobu vypracoval. O jeho podnětu rozhodne Vrchní soud v Praze. Pokud mu vyhoví, kauza se projedná u soudu. V opačném případě ji dostane zpět do rukou vyšetřující žalobce Ondřej Šťastný z Městského státního zastupitelství v Praze.
Žalobce proti soudci
Kdy vrchní instance Bodlákovu stížnost vypořádá, není jasné. Spis k případu stále leží u městského soudu. Jeho soudce Petr Blažek rozhodl nepravomocně o došetření 18. srpna. Obvykle se takto postupuje ve chvíli, kdy podle soudce není kauza způsobilá k projednání v hlavním líčení. Důkazní situace není úplná, případně nejsou závěry žalobce dostatečně podložené.
„Soud takto rozhodl ve snaze minimalizovat zásah do práva na obhajobu, zejména pokud jde o možnost doručení obžaloby. Dalším důvodem je pak zachování zásady veřejnosti,“ dodal k tomu mluvčí soudu Wenig. Dozorový žalobce Bodlák se proti tomu ozval minulý týden. "Stížnost byla podána z důvodu nesouhlasu s procesním postupem soudu. Odůvodnění bude soudu zasláno dodatečně, proto konkrétní důvody nelze nyní blíže," sdělil Aktuálně.cz.
Podle stále ještě platné obžaloby by Blahutovi v případě uznání viny hrozilo až 12 let vězení. Z použité kvalifikace vyplývá, že jednak způsobil na majetku rozvědky škodu větší než 10 milionů korun. A také se měl na zmíněné škodě obohatit sám, případně umožnit dosáhnout na peníze někomu jinému. Machinace se podle obžaloby měly odehrát v letech 2015 až 2017.
„Neměl na to pravomoc“
Podstatou kauzy má být předražený nákup šesti sledovacích zařízení Agáta, podle týdeníku Respekt byla transakce fiktivní. Deník Mladá fronta DNES upozornil, že obchodu se účastnila egyptská tajná služba. Měla zajistit propuštění českého misionáře zadrženého v Súdánu Petra Jaška. Jenže akvizice zůstala jen na papíře, peníze sloužící k záchraně misionáře zase měly zmizet.
„Pouštěl se do věcí, na které služba nemá pravomoc. Civilní rozvědka má různé kategorie pracovníků, kteří se využívají na některé věci. Ale jestliže se náměstek nebo ředitel nechá zblbnout k tomu, aby takové lidi využíval k věcem, které služba nemá dělat, tak si zaslouží postih,“ řekl k Blahutovi už dříve Aktuálně.cz bývalý šéf rozvědky Karel Randák, pod kterým Blahut nějaký čas sloužil.
Nejtajnější tajná služba
Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jako jediná nevydává výroční zprávy o své činnosti. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního, politického a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za rozvědku odpovídá vláda, její pravomoc vůči službě vykonává ministr vnitra.
Kvůli této operaci spustila rozvědka na jaře 2018 vnitřní audit. Na jeho konci bylo trestní oznámení, které podala sama služba. Tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) odstavil tehdejšího ředitele Jiřího Šaška. Ten později ze služby odešel úplně. Podle Metnara docházelo v rozvědce k porušování předpisů „při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatkům při řízení zpravodajské činnosti“.
Společně s Chovancem
Dvaapadesátiletý Zdeněk Blahut v bezpečnostních složkách začínal v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Věnoval se tam problematice obchodu se zbraněmi, z tohoto důvodu ho rozvědka roku 2005 angažovala. Tehdy jí velel zmíněný Karel Randák. Blahut tam vydržel necelé dva roky, po nichž musel službu opustit. Později se živil jako soukromý detektiv, pracoval také pro Českou zbrojovku.
Jeho druhé angažmá v rozvědce do značné míry odráželo působení Milana Chovance (ČSSD) ve funkci ministra vnitra. Blahut se do služby vrátil na jaře 2014, kdy Chovanec řídil resort tři měsíce. Když v lednu 2018 nastoupila první vláda Andreje Babiše a Chovanec na vnitru končil, ze služby se stáhl i Blahut.
„Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci,“ vyjádřil se Blahut ke své kauze v únoru 2019 pro Ekonomický deník. Tehdy měl rok po odchodu ze služby. Sice ještě nebyl obviněný, ale žalobce už ho prověřoval. Blahut je přesvědčený, že pokud by postup trestních orgánů v jeho kauze měl být univerzální, skončili by za výkon služby obvinění všichni zpravodajci.
