Bezprecedentní skandál. K soudu poprvé míří jako obžalovaný bývalý vrcholový špion

Jan Horák Jan Horák
23. 5. 2021 15:31
Bývalý náměstek rozvědky Zdeněk Blahut půjde před soud. Státní zástupce ho obžaloval ze dvou trestných činů. Blahut se podle něj dopustil machinací s hospodařením rozvědky. Je to poprvé, kdy se takto vysoce postavený důstojník tuzemských zpravodajských služeb bude zodpovídat před trestním soudem. Blahut ji opustil před třemi lety.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Economia/Shutterstock

"19. května byla podána u Městského soudu v Praze obžaloba na jednu osobu pro zločiny podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby, a to v souvislosti s činností stíhané osoby v Úřadu pro zahraniční styky a informace," uvedl dozorový žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák. Z použité kvalifikace výslovně vyplývá, že finanční machinace měl páchat Blahut se zájmem přilepšit sobě nebo někomu jinému.

Úřad pro zahraniční styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá, chrání bezpečnostní a ekonomické zájmy Česka sběrem zpravodajských poznatků mimo domácí půdu. V současnosti dvaapadesátiletý Zdeněk Blahut v ní působil coby náměstek pro operativní činnost. Po řediteli byl druhým nejvýše postaveným pracovníkem této tajné služby.

Blahuta obvinil vyšetřující žalobce Ondřej Šťastný z Městského státního zastupitelství v Praze v srpnu 2019. Zpravodajec měl být hybatelem smyšleného nákupu sledovacího zařízení, kvůli němuž přišla služba až o dvě stě milionů korun. Blahut s obviněním nesouhlasí. Jak ale upozornilo Aktuálně.cz, loni v březnu Nejvyšší státní zastupitelství jeho stížnost zamítlo.

Až 12 let vězení

Podle informací redakce se vyšetřování uzavřelo na přelomu února a března. Po prostudování spisu stíhaným zpravodajcem žalobce Šťastný udělal další krok, jak upozornil Deník N. Navrhl Blahuta obžalovat. Dozorový státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák nyní jeho návrhu vyhověl. Pokud u soudu doloží Blahutovu vinu, bývalému špionovi hrozí až 12 let vězení.

V kauze jde o předraženou akvizici šesti sledovacích zařízení Agáta. Týdeník Respekt v minulosti napsal, že nákup byl fiktivní. Podle Mladé fronty DNES byla druhou stranou transakce egyptská tajná služba, která měla zajistit propuštění českého misionáře vězněného v Súdánu. K pořízení Agát nedošlo a peníze určené na vysvobození misionáře zmizely. Zmíněné machinace se měly odehrát v letech 2015 až 2017.

"Pouštěl se do věcí, na které služba nemá pravomoc. Civilní rozvědka má různé kategorie pracovníků, kteří se využívají na některé věci. Ale jestliže se náměstek nebo ředitel nechá zblbnout k tomu, aby takové lidi využíval k věcem, které služba nemá dělat, tak si zaslouží postih," řekl už dříve Aktuálně.cz k Blahutovi bývalý ředitel rozvědky Karel Randák, pod kterým Blahut nějaký čas sloužil.

Špion z ÚOOZ

Otřes v rozvědce nastal na jaře 2018. V tu dobu už tam Blahut několik měsíců nepůsobil. Po vnitřním auditu vzešlo z rozvědky trestní oznámení. Tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) následně postavil mimo službu ředitele služby Jiřího Šaška. Šašek později rozvědku opustil. Metnar svůj krok vysvětlil vážnými podezřeními.

"Z (vnitřního) prověřování hospodaření úřadu vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti," uvedl v květnu 2018. V září téhož roku se stal novým řádným šéfem rozvědky Marek Šimandl.

Nejtajnější tajná služba

Úřad pro zahraniční styky a informace platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za civilní rozvědku odpovídá vláda, ale její pravomoc vůči službě vykonává ministerstvo vnitra. V tuto chvíli je tak služba zájmovým územím ČSSD, resort vnitra řídí šéf sociálních demokratů Jan Hamáček.

Obžalovaný Zdeněk Blahut poprvé nastoupil k Úřadu pro zahraniční styky a informace v roce 2005. Přešel tam z tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kde se věnoval problematice obchodu se zbraněmi. Díky tomuto zaměření ho rozvědka přijala. Službu řídil zmíněný Karel Randák. Blahut ale v rozvědce vydržel jen necelé dva roky, po nichž musel odejít.

Blahut pracoval jako soukromý detektiv

Následně své služby poskytoval České zbrojovce v Uherském Brodě, více než rok měl také živnostenské oprávnění coby soukromý detektiv. V létě 2014 nastal v jeho profesním životě další vývoj. Ministerstvo vnitra tehdy řídil Milan Chovanec (ČSSD) a ředitelem rozvědky se stal Jiří Šašek. Blahut se do rozvědky vrátil. Za Šaška se velmi rychle vypracoval na druhou nejvyšší pozici, stal se náměstkem pro operativní činnost.

Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v pražských Kobylisích.
Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v pražských Kobylisích. | Foto: ČTK

"Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci," vyjádřil se Blahut ke své kauze v únoru 2019 pro Ekonomický deník. Tehdy měl rok po odchodu ze služby. Nebyl ještě stíhaný, ale žalobce už ho prověřoval. Optikou této kauzy by podle Blahuta byli trestně odpovědní zpravodajci za veškeré své jednání, což je podle něj nepřípustné.

Blahutovo zatčení korunovalo dramatické období, jímž si rozvědka v letech 2018 a 2019 prošla. Odehrálo se v ní několik personálních změn. Službu opustil zmíněný ředitel Jiří Šašek, odešel i Blahutův nástupce na postu náměstka pro operativu Radek Musílek. Nový ředitel Marek Šimandl jmenoval na jeho místo Vladimíra Posoldu, dalším náměstkem se stal David Chovanec. Analytiku řídí Mlada Princová, která je zástupcem ředitele. 

 

Právě se děje

před 32 minutami

Devět omilostněných katalánských politiků a aktivistů opustilo věznici

Devět katalánských politiků a aktivistů, kteří dostali milost od španělské vlády, ve středu opustilo věznici Lledoners. V ní si odpykávali dlouhé tresty za uspořádání nelegálního referenda o nezávislosti v roce 2017. Informovala o tom agentura Reuters.

Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 3,5 roku.

Španělská vláda dnes zdůraznila, že udělení milosti neznamená, že je kabinet připravený diskutovat o referendu o nezávislosti Katalánska. Doufá nicméně, že toto gesto dobré vůle podpoří dialog s cílem zachovat Katalánsko coby součást Španělska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy