Praha - Zákon o protikomunistickém odboji se vrací na scénu, a protože se politici chtějí vyhnout blamáži, požádali o pomoc historiky.

Někteří poslanci, kteří ho znovu předkládají, přiznávají, že se návrh musí kompletně přepsat.

"Bude to komplexní pozměňovací návrh. Uvědomujeme si, že zákon není napsán úplně šťastně, proto se snažíme jednat i s historiky," říká jeden z předkladatelů, předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.

Jinými slovy: návrh zákona, který už doputoval do sněmovny a ke kterému se vyjádřila vláda, se během druhého čtení kompletně přepíše.

Tůma: Měl by být psán pro politické vězně

Jedním z přizvaných historiků je i Oldřich Tůma, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Byl ostatně mezi historiky, kteří podepsali ostře kritické stanovisko už k původnímu zákonu z dílny Senátu, který teď prakticky beze změn převzala skupina koaličních poslanců. 

Tůma jako jeden z kritiků má poměrně jasno, co by se mělo v zákonu změnit.

"Ten zákon by měl být velkorysý," řekl historik Tůma Aktuálně.cz. "A nedělit lidi na kategorie a nestanovovat nesmyslné lhůty."

Návrh totiž rozděluje lidi na ty, kteří byli v "odboji" proti komunismu, a na ty, kteří se účastnili jen "odporu". Obě skupiny přitom odlišuje jen délka aktivit proti režimu.

"Dvanáct měsíců protikomunistické činnosti je považováno za odboj, zatímco jedenáct za pouhý odpor," napsala skupina historiků ve svém stanovisku.

"Hrozí, že o statusu účastníka odboje či odporu proti komunismu nebudou rozhodovat skutečné zásluhy dotyčných osobností, ale de facto libovůle zmocněných státních úředníků."

Jen "odbojáři" by přitom měli nárok na status válečného veterána a tím i na některé výhody, které z toho plynou - například na příspěvek na lázně nebo přijetí do domova pro veterány.

"Nelze srovnávat tři čtvrtě roku v komunistickém kriminále 50. let a třeba rok a něco vězení v 80. letech," říká k tomu Gazdík.

Zákon navíc taxativně vyjmenovává, která činnost je považována za protikomunistický odboj nebo odpor.

"Kdyby ten zákon zůstal v nynější podobě, vyloučil by velkou skupinu lidí. Vždyť řada z nich byla odsouzena za vyfabulovaná obvinění, ne za aktivní odpor vůči režimu," kritizuje Oldřich Tůma.

"Cílovou skupinou by měli být hlavně lidé, kteří za komunismu utrpěli újmu - především političtí vězni," dodává historik.

Kdo byl a kdo ne odpůrce režimu?

Oldřich Tůma kritizuje i to, že zákon vylučuje lidi, kteří se sice v určitém období života postavili režimu na odpor, ale předtím byli například v bezpečnostních složkách nebo byli členy KSČ.

A podle něj by přepsaná podoba zákona měla řešit lépe i odškodnění: "Někteří z těch lidí nemohli třeba desetiletí vykonávat svou práci a teď mají nízké důchody."

První schůzka poslanců a expertů bude už tuto středu. Na novou verzi zákona ale mají jen několik málo měsíců - zákon už míří do prvního čtení ve sněmovně, změnit se proto musí rychle.

Světlo světa přitom spatřil v Senátu vloni v červnu, skupina senátorů v čele Senát jako celek ho navrhl v září po sněmovních volbách. Poslanci ho začali projednávat v říjnu. Nestihli však ani první čtení.

Senát zákon po podzimních volbách - ve změněném složení s převahou ČSSD - stáhl jako předkladatel zákon ze sněmovny.

Ihned poté se skupina koaličních poslanců rozhodla předložit návrh znovu - a to ve stejném znění, v jakém ho navrhl Senát. Tedy v té podobě, která čelila nejen kritice levice, ale také historiků.