Zakázat lidem v karanténě volit je v pořádku, nesmí jich ale být hodně, říká právník

Radek Dragoun Radek Dragoun
21. 7. 2020 19:27
Lidé, kteří budou mít v době voleb nařízenou karanténu, nebudou smět volit, upozornilo ministerstvo vnitra. Opozice kritizuje, že stát se problémem nezabývá a nesnaží se ho řešit. Podle právníka Jana Wintra je však takový krok v souladu se zákony. Problematické by to podle něj mohlo být v případě, že by tímto způsobem o právo volit přišlo 10 procent lidí. To však zatím podle všeho nehrozí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Ministerstvo vnitra oznámilo, že lidé v karanténě nebudou smět volit. Je karanténa skutečně důvodem, aby stát občany mohl připravit o jedno z jejich základních práv?

Zákon skutečně počítá s tím, že nařízená karanténa je překážkou ve výkonu volebního práva. Takový postup by tedy nezákonný nebyl. Vzniká kolem toho ale samozřejmě několik otázek, přičemž ta hlavní zní, co je vlastně ta karanténa.

Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna řekl, že o karanténu jde jenom v tom případě, pokud existuje rozhodnutí hygieny, že jste v karanténě. Naopak to není to, když je omezený pohyb na celém území obce. Nevztahuje se to ani na obecné pravidlo, pokud se někdo vrátí z rizikové země, že má mít negativní test nebo 14 dní nemá vycházet ven. V takovém případě nejde o individuálně stanovenou karanténu.

Pokud jsem dobře pochopil náměstka Mlsnu, tak o právo volit by měli přijít lidé, kterým hygienická stanice řekla, že je na ně uvalena karanténa, protože byli v poslední době ve styku s nakaženým a není jisté, jestli nejsou také nakažení. A takových lidí podle mě zase tolik nebude. 

Takže ministerstvo postupuje správně?

Základní myšlenka, kterou má ministerstvo vnitra, je v podstatě správná. Naše volební právo počítá s tím, že volit může každý, kdo má občanství a bylo mu 18 let, ale je tady překážka v podobě karantény, se kterou zákon počítá. Takže pokud by nevolili lidé, kteří jsou v karanténě, tak podle mě volby neregulérní nejsou. Pokud by jich tedy nebylo příliš mnoho.

Od určitého počtu lidí, kterým je tímhle způsobem bráněno ve výkonu volebního práva, by mi už připadalo, že je to sice podle zákona, ale že není dostatečně chráněn článek Listiny základních práv a svobod o politických právech a volné soutěži politických sil. 

A co znamená "příliš mnoho"?

Tak nějak cítím, že kdyby to bylo 10 procent voličů v daném volebním obvodě, tak by to bylo už fakt hodně. V takovém případě by mě nepřekvapilo, kdyby soudy prohlásily volby za neplatné a nařídily je opakovat s tím, že při nucené absenci 10 procent voličů nejde říct, že volební výsledek zrcadlí skutečnou vůli voličů. 

Jakou roli v tom hraje to, že jde o senátní volby, kde často rozhodují stovky, nebo dokonce i jen desítky hlasů?

Senátní volby probíhají v jednomandátových obvodech, které mají zhruba 100 tisíc voličů. Spousta z nich samozřejmě nepřijde, ale nevíme, kteří to budou. Kvůli tomu, že obvod je relativně malý, by stačilo, kdyby 10 tisícům lidí - a možná soudy usoudí, že ještě nižšímu počtu lidí - bylo tímto způsobem bráněno ve výkonu volebního práva, a výsledky by kvůli tomu nebyly regulérní.

Na druhou stranu zákon s tímto omezením počítá. Spousta lidí nemůže volit z různých jiných objektivních důvodů. Nemohou volit, protože jsou v cizině a senátní a krajské volby neumožňují - na rozdíl od voleb sněmovních - volit ze zahraničí. Někdo zase pracuje tak, že volby nestihne. Lze si představit různé situace, kvůli kterým lidé nemohou volit. A tohle je jedna z nich. 

Nemohu napadnout výsledek voleb kvůli tomu, že někdo vyhrál o jeden hlas a já jsem zrovna nemohl volit, protože mi v tom bránilo něco, co předpovídá zákon. Jiná věc by byla, kdyby mi někdo bránil ve výkonu volebního práva nezákonně. Ale s tímto omezením zákon počítá, a pokud to nepřekročí rozumnou mez co do počtu vyloučených lidí, tak jsou volby regulérní.

Zákon se ale přece jenom psal pro jiné situace a míří spíše na případy infekční žloutenky a podobných nemocí, kdy se to může dotýkat jednotek lidí. Tady může být dopad větší. Nemůže se tedy nakonec ukázat, že v tomto bodě zákon odporuje ústavě?

To se ukázat může. Stalo by se to v případě, že by vyloučených lidí bylo moc. Soud si bude muset položit otázku, nejenom jestli byl formálně dodržen zákon, to znamená jestli byli opravdu vyloučeni jen lidé, kteří mají skutečně nařízenou karanténu od hygienické stanice, ale bude se muset zamyslet i nad tím, jestli je daný paragraf ústavně komfortně vykládán. Pro rozhodování soudu bude klíčové posoudit, kde je rozumná hranice, kolik lidí může být z hlasování vyloučeno a za kterou už soud dojde k závěru, že vůle voličského sboru je tak zkreslená, že volby nejsou regulérní. 

Jak obtížné je hledání takové hranice?

Ono se není moc čeho chytit. V ústavním právu je velmi časté, že proti sobě poměřujeme dva zájmy, kde na jedné straně je zájem na regulérnosti voleb a na možnosti uplatnit volební právo, které je všeobecné, ovšem na druhé straně je praktický zájem volby uspořádat a zároveň zájem chránit veřejné zdraví proti epidemii. A tohle budou muset soudy vážit proti sobě.

Když jsem se nad tím zamyslel, tak mi přišlo, že hranice únosnosti je někde kolem 10 procent. Jenže to je samozřejmě jen můj pocit a bude případně záležet na soudech.

Já hlavně doufám, zvlášť když náměstek Mlsna zpřesnil, že jde jen o individuálně nařízené karantény, že takhle obrovské počty lidí, jako je 10 procent v nějakém obvodě, nikdy mít nebudeme. Myslím si, že volby proběhnou regulérně. 

Co když ale bude v nějakém obvodě 10 procent lidí, kteří kvůli karanténě nebudou smět volit?

Vždycky může parlament udělat to, co jsme nakonec viděli během jara, když se odložily doplňovací senátní volby na Teplicku. Kdyby se situace zhoršila takovým způsobem, že by se lidé museli bát, že buď budou volit a nakazí se, nebo nebudou volit a nenakazí se, tak parlament může vždycky zatáhnout za záchrannou brzdu. Ale volby je možné odložit pouze v nouzovém stavu. 

Kdy by se konaly nové volby? Až nouzový stav skončí?

Zákonem lze lhůty prodloužit nejdéle o šest měsíců. Zároveň by se prodloužilo období stávajících zastupitelstev a senátorů. Ale to vidím jako krajní možnost, protože si spíše myslím, že tolik lidí, kteří kvůli karanténě nemohou volit, nebude, a volby proběhnou a proběhnou regulérně.

A není možné za stávajících zákonů umožnit lidem v karanténě volit? Například že by volební komise v ochranných oblecích obcházela lidi v karanténě s urnou? 

Náměstek Mlsna má pocit, že ne. Podle něj i kdyby členové volebních komisí chodili ve skafandru, tak existuje pořád riziko, že se nemoc bude šířit, protože členové komisí se potkávají se spoustou lidí. Zdá se tedy, že ministerstvo vnitra neuvažuje o tom, že by umožnilo volit lidem v karanténě. Nicméně teoreticky je pořád možné změnit volební zákon a zpřesnit pravidla v tom smyslu, kdo volí a kdo nevolí a koho se překážka výkonu volebního práva týká. Jak moc je to ale zdravotní riziko a jak moc to jde prakticky zařídit, to říct nedokážu.

Na informaci kriticky reagovala opozice a nabízí variantu korespondenční volby. Vyřešilo by to situaci?

Podle mě není možné stihnout korespondenční volbu do října. Navíc je tady dobrý zvyk, že volební pravidla se nemění po vyhlášení voleb nebo minimálně se mění s nějakým rozumným předstihem.

Opozice ale říká, že o tom mluvila už v březnu.

Kdyby se začalo v březnu, tak by se to stihnout dalo. Teď už to ale není reálné.

Nepodcenil to stát? To, že tady je pandemie koronaviru, víme od března.

To nedokážu říct. Oni zjevně v březnu a dubnu řešili akutní problémy spojené s pandemií a ekonomickými dopady. Tohle byl asi problém, který neměl takovou prioritu. Já jsem ale pořád relativně optimistický v tom smyslu, že lidí, kteří budou mít uvalenou karanténu individuálním rozhodnutím, bude málo. I když jsme měli zavřenou zemi a nedalo se s výjimkami vycházet, tak lidí, kteří měli papír od hygienické stanice o nařízené karanténě, bylo poměrně málo. Kdo ví, co bude, ale myslím si, že regulérnost voleb není ohrožená, protože předpokládám, že lidí, kteří nebudou moct volit, rozhodně nebude 10 procent. 

Volby má řešit pracovní skupina

  • Ministerstvo vnitra v úterý večer oznámilo, že spolu s resortem zdravotnictví vytvoří pracovní skupinu, která se bude zabývat epidemiologickými opatřeními během podzimních krajských a senátních voleb a také možností hlasování lidem v karanténě. 
  • "Nechci v žádném případě nikomu upírat jeho ústavní právo volit, zároveň ale musíme hledat zákonnou cestu, jak to lidem v karanténě umožnit a zda vůbec," řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
 

Právě se děje

před 8 minutami

Uzbekistán odmění občany za denní procházky, chce zlepšit jejich kondici

Uzbeky, kteří ujdou 10 000 kroků denně po celý rok, čeká odměna v podobě bezplatného používání státních tělocvičen a padesátiprocentní slevy na služby poskytované vládou. Slibuje to návrh prezidentského dekretu, o kterém informovala místní média. Nápad zaujal i agenturu Reuters.

Dokument si klade za cíl podporovat tělesnou zdatnost a zdravý životní styl, jenž pomáhá předcházet nemocem. Dekret počítá také se zavedením dne bez aut či budováním sportovišť pro cvičení pod širým nebem po celé této středoasijské zemi s 34 miliony obyvatel.

Vláda také doufá, že zlepšování kondice pomůže chránit populaci před nemocemi, jako je covid-19. Uzbekistán s 53 000 potvrzenými případy nákazy koronavirem a 444 úmrtími hlásí nižší čísla než mnoho jiných zemí. Země také dvakrát vyhlásila karanténní opatření, aby zabránila šíření nákazy.

Vyhláška načrtává program nazvaný "Překonejme pandemii sportem!" a zdůrazňuje propagaci chůze, běhu, jízdy na kole, malé kopané, badmintonu, volejbalu či městské formy basketbalu zvané streetball.

před 1 hodinou

V USA půjde do dražby vzácná malba Sandra Botticelliho

Newyorská aukční síň Sotheby’s v lednu nabídne malbu italského renesančního mistra Sandra Botticelliho, na níž je zobrazen mladý muž držící medailon. Podle Sotheby’s není vyloučeno, že se dílo prodá až za 100 milionů dolarů, což je v přepočtu 2,32 miliardy korun. Příležitosti pro koupi Botticelliho portrétů jsou mimořádné vzácné, píše agentura AP.

"Nenapadá mě žádné podobné Botticelliho dílo, které kdy bylo na otevřeném mezinárodním trhu," říká Christopher Apostle, jenž v aukční síni vede oddělení prodeje děl starých mistrů. "Skutečnost, že se ví jen o 12 portrétech Botticelliho, tento obraz řadí mezi výkvět," pokračuje. "Svým způsobem jsou to ty nejosobnější věci, které vytvořil. Je to něco, co dělal jen s jednou další osobou."

Aukční síň doufá, že navzdory pandemii covidu-19, která po celém světě způsobila značný hospodářský propad, by se obraz mohl prodat draze. Poslední dílo, které dosáhlo takových výšin, byl obraz impresionisty Claudea Moneta s názvem Meules (Kupky sena). Ten byl v newyorském Sotheby’s vydražen loni za 110,7 milionu dolarů, v přepočtu přes 2,5 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ve Vatikánu rezignoval kvůli skandálu vlivný kardinál Becciu

Ve Vatikánu dnes rezignoval na svou funkci vlivný italský kardinál Angelo Becciu, prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení. Podle agentury AP je jeho odchod spojen se skandálem kolem kontroverzního nákupu luxusních nemovitostí v Londýně za peníze církevního státu. Vatikán rezignaci nekomentoval.

Dvaasedmdesátiletý Becciu neskončil pouze v čele jedné z kongregací, ale vzdal se i svých kardinálských pravomocí. Znamená to, že se například nebude moci zúčastnit dalšího konkláve, které volí nového papeže. Naposledy se něco takového stalo před dvěma lety, kdy kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání dětí a mladých mužů rezignoval americký kardinál Theodore McCarrick.

Zdroj: ČTK
Další zprávy