Přišli jsme o 20 milionů, stát dění v OKD extrémně podcenil, říká šéfka Lázní Darkov

Radek Dragoun Radek Dragoun
17. 7. 2020 5:30
Turismus v Moravskoslezském kraji kvůli ohnisku koronavirové nákazy trpí. Lidé se do oblasti bojí jezdit, často své zájezdy ruší. Týká se to i Lázní Darkov v Karviné. Jejich generální ředitelka Pavlína Filipi však říká, že nebýt nezodpovědného přístupu státu v dolech OKD, nákaza by se tolik nerozšířila a finanční ztráty v regionu by byly mnohem nižší.
Generální ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi
Generální ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi | Foto: ČTK

Lázně Darkov leží vzdušnou čarou asi dva kilometry daleko od stejnojmenného dolu, který se stal jedním z ohnisek nákazy koronavirem. To, co platí pro takřka celý region, tak v případě lázní platí dvojnásob. Lidé se obávají, že by se mohli nakazit, a proto odkládají nebo rovnou ruší cesty do tohoto regionu. 

Podle generální ředitelky Pavlíny Filipi jsou nyní lázně obsazené pouze ze zhruba 30 až 40 procent. Od začátku koronavirové krize lázně přišly odhadem o 40 až 50 milionů korun.

Filipi se však domnívá, že částka mohla být výrazně nižší, kdyby státem vlastněné OKD lépe zvládly situaci okolo nákazy svých horníků. "Kvůli OKD jsme přišli o 20 milionů korun. A je to čistě dáno tím, že extrémně podcenili situaci. Je to celé zodpovědnost OKD a státu jako vlastníka," myslí si Filipi.

Srovnává to s tím, jak k prvotním informacím o nákaze v regionu přistoupily jí vedené lázně. Na vlastní náklady otestovaly všech 130 zaměstnanců, kteří byli v té době v práci, aby měly jistotu, že se koronavirus u nich neobjevil. "Takhle k tomu mělo přistoupit i OKD. Místo toho dál pokračovalo v těžbě a situace byla taková, že kvůli tomu začalo promořovat nemocnice v Karviné," říká pro Aktuálně.cz Filipi.

Nemohli jsme dělat víc, říká OKD

Vedení OKD se však kritice brání. Předsedkyně představenstva Vanda Staňková odmítá, že k zavření dolů mělo dojít dříve. "Rozhodli jsme se k tomu, byť ani hygiena ani epidemiologové toto přerušení těžby nepřikázali, ale poté, co jsme to učinili, toto rozhodnutí přivítali. Věříme, že jsme prostě nemohli dělat víc," uvádí Staňková.

Dodala, že už před propuknutím nákazy zavedly doly rozsáhlá preventivní opatření včetně plošné dezinfekce koupelen, šaten, stravovacích zařízení a dalších prostorů.

Když Filipi tvrdí, že se doly měly zavřít dříve, argumentuje mimo jiné situací v polském Horním Slezsku, kde kvůli koronaviru přerušilo těžbu dvanáct dolů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) však minulý týden v Poslanecké sněmovně zpochybnil efektivnost kroku polské strany.

"Situace z hlediska incidence daného onemocnění se v zásadě nikterak nezměnila od doby před zavřením dolů a poté, když se doly zavřely. Bylo to úplně stejné jako u nás. Když se zavřely doly na polské straně, tak to v celkovém souhrnu nevedlo k žádným nulovým výskytům. Ten dopad byl skutečně velmi malý," řekl Vojtěch.

Vzápětí však dodal, že rozhodnutí OKD o zavření dolů určitě situaci pomůže, pokud lidé budou dodržovat karanténní opatření. "Ale na situaci v regionu to podle nás bude mít minimální vliv, protože ohnisko je skutečně velmi ohraničeno a lokalizováno," dodal ministr.

Ředitelka lázní Filipi však trvá na tom, že stát situaci podcenil. Kvůli ekonomické ztrátě, kterou z větší části způsobila nejpřísnější opatření v době nouzového stavu - nemohli například přicestovat cizinci, kteří standardně tvoří pětinu všech hostů -, musely lázně propouštět. Rozloučily se s 15 procenty zaměstnanců, přičemž původně plánovaly naopak 15 procent nabírat.

Karvinsko zůstává nejvýznamnějším ohniskem

Lidé se do Lázní Darkov stále bojí jezdit. Podle ředitelky jejich hosté odsouvají svůj pobyt na pozdější termín, nebo raději jedou do jiného zařízení. V samotných lázních se přitom koronavirus objevil v jediném případě. "Zhruba před měsícem se nakazila fyzioterapeutka. Včas jsme ji však izolovali. Nikoho jiného nenakazila i díky tomu, že jsme měli ochranné pomůcky a opatření, která jsme na vlastní náklady zavedli," vysvětluje ředitelka.

I přesto se však obává, že ještě bude trvat dlouho, než lidé úplně ztratí strach z cesty do Karviné. Tento region je momentálně nejpostiženější oblastí v Česku. Podle komentáře analytika Ústavu zdravotnických informací a statistiky na stránkách ministerstva je karvinský okres nejvýznamnějším ohniskem, když počty pozitivně testovaných tvoří až 30 procent všech nálezů v republice. Nicméně vývoj ukazuje na klesající trend. 

Že strach z cesty do Moravskoslezského kraje v lidech přetrvává, potvrzuje také předseda moravskoslezské sekce Asociace hotelů a restaurací Petr Frýdl. Ten však na rozdíl od Filipi nechce soudit, kdo za propuknutí nákazy v regionu nese odpovědnost. "Nedokážu říct, kdo je za to odpovědný. Netroufnu si říct, jestli za to může firma, hygiena, ministerstvo zdravotnictví, nebo někdo jiný," říká Frýdl.

Potvrzuje však, že situace okolo koronaviru se negativně projevila na cestovním ruchu v kraji. "Když nejsou v Karviné hotely na nule, tak jsou jen minimálně obsazené. Frýdek-Místek je to samé. Naopak třeba v Beskydech cestovní ruch funguje, ale víme o individuálních případech, kdy dochází ke stornům, protože lidé mají obavu do našeho kraje jezdit," popisuje situaci Frýdl.

Ředitelka lázní Filipi proto navrhuje, aby stát - i vzhledem k tomu, že za rozšíření nákazy v regionu podle ní může - místní podnikatele podpořil. Ministerstvo financí však žádnou speciální podporu pro tento region neplánuje.

"Masivní podpora podnikatelského sektoru v řádech desítek miliard korun míří napříč Českou republikou a z principu svého nastavení zejména právě těm, kteří ji potřebují nejvíce," vysvětluje mluvčí ministerstva Michal Žurovec s tím, že například společníci firem a osoby samostatně výdělečné činné mohou stále žádat o kompenzační program, běží program Antivirus nebo jsou k dispozici bezúročné úvěry v rámci programu Covid III.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

IEA kvůli potížím letecké dopravy snížila výhled poptávky po ropě

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží o 8,1 milionu barelů ropy denně, uvedla dnes agentura ve své pravidelné měsíční zprávě. Proti předchozímu předpokladu agentura výhled letošní poptávky zredukovala o 140.000 na 91,9 milionu barelů denně. Nadále má přitom za to, že spotřeba ropy bude příští rok o něco nižší než loni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy