


Když ministryně financí za ANO Alena Schillerová oznamovala, že si ministr zahraničí Petr Macinka předvolá ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče, následovalo množství reakcí na sociálních sítích. Jejich autoři byli přesvědčeni, že Macinka si zve velvyslance na „kobereček“, aby ho pokáral. Oba muži se skutečně setkali – ale je zřejmé, že průběh setkání byl jiný, než mnozí očekávali.

Příběh „koberečku“ načal svými slovy předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura v prvním den roku, kdy ve svém projevu vylíčil Ukrajinu ve velmi negativním světle. Zatímco o Rusku, které útočí na Ukrajinu a zabíjí tamní civilisty, se Okamura nezmínil jediným slovem, zbrojní pomoc Ukrajině ostře zkritizoval. V souvislosti s financováním výroby a prodeje zbraní Ukrajině prý tečou „penězovody všemi směry a každý na tom byznysu něco trhne“. Podle Okamury na obchodu vydělávají mimo jiné „ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata“.
Na projev reagoval mimo jiné ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč, který se proti němu ohradil. „Urážlivé a nenávistné výroky Tomia Okamury vůči Ukrajině a Ukrajincům vnímáme jako jeho osobní postoj, který se zřejmě utvářel pod vlivem ruské propagandy. Slova, která si dovolil ohledně mých krajanů a Ukrajiny, zejména ohledně demokraticky zvoleného vedení ukrajinského státu, jsou nehodná a naprosto nepřijatelná,“ napsal mimo jiné na Facebook.
O den později se ozval na stejné sociální síti Macinka. „Nepovažuji za vhodné, aby velvyslanec cizího státu veřejně hodnotil výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Pokud má kterákoli diplomatická mise výhrady nebo otázky, existují k tomu standardní diplomatické kanály. Česká politika je však věcí českých občanů a jejich demokraticky zvolených zástupců,“ uvedl Macinka, který se ale nijak nezmiňoval o „koberečku“ pro velvyslance.
Nicméně v nedělním pořadu Partie v televizi Prima ministryně Schillerová oznámila, že Macinka si Zvaryče předvolá a bude s ním situaci řešit. K tomu ještě označila „opravdu za čáru“ větu velvyslance, že by projev Okamury měla občanská společnost v Česku vyhodnotit. Následně se zvedla na sítích vlna reakcí na Macinkův záměr, byť už on to nijak nekomentoval. Navíc mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová upozornila, že nepůjde o „předvolání velvyslance“.
Samotná schůzka se uskutečnila v úterý, ale k nějakému „koberečku“ měla daleko. O tom svědčí i to, že informaci o proběhlé schůzce sdílel i ukrajinský velvyslanec, včetně vyjádření ministra Macinky, že proběhlo „v seriózní atmosféře“. Což potvrdil také mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, podle kterého šlo o upřímnou debatu.
„Tématem schůzky byla mimo jiné i reflexe nálad části české společnosti. Setkání proběhlo v seriózní atmosféře. V úterý budu v této důležité diskusi pokračovat při telefonátu se svým ukrajinským protějškem, s ministrem Andrijem Sybihou,“ citoval Drake Petra Macinku.
Mluvčí přitom potvrdil, že skutečně nešlo o „kobereček“ či předvolání. Ten v diplomacii existuje a používá se jako forma protestu nebo vyjádření vážného znepokojení hostitelské země vůči státu, který velvyslanec zastupuje. Což ale tento případ nebyl. Prozatímní tečkou příběhu je zmiňovaný telefonát, který se uskutečnil v úterý odpoledne. Oba státníci se dohodli, že Macinka navštíví Ukrajinu.
"Rozhodli jsme se obrátit list co do výměny prohlášení z posledních dnů a posílit náš politický dialog na úrovni ministerstev zahraničí, který bude založený na vzájemném respektu a strategickém partnerství," napsal Sybiha, aby nakonec zdůraznil: "Ukrajina a Česko jsou skuteční přátelé a spojenci.“



Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.



Útočná puška „pro případ, že by se objevili nějací nepřátelé“, a váza z nábojnic. Setkání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka s jeho severokorejským autokratickým protějškem Kim Čong-unem v Pchjongjangu doprovodila neobvyklá výměna darů, která symbolicky podtrhla sbližování dvou izolovaných režimů.



Ceny ropy stoupají, akcie klesají, Trump střídavě hrozí a slibuje a do Zálivu míří další vojáci. Tak vypadá situace v Perském zálivu po skoro měsíci americko-izraelského bombardování.



Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna veškerý vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností. Ruská vláda podle agentury Reuters oznámila, že Novak instruoval ministerstvo energetiky, aby nařízení zakazující od 1. dubna vývoz benzinu připravilo.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.