Skupina studentů pod vedením pedagoga a vědeckého výzkumníka Miloše Gregora navázala na úspěch své první hry Fakescape, která byla zaměřena na studenty středních škol. Ti si zkusili roli novinářů a měli během kampaně před prezidentskými volbami zjistit, zda jsou sliby kandidátů splnitelné.
"Téma prezidentských kampaní není pro základní školy zrovna zábavné, proto jsme přišli s tématem zombie apokalypsy, která by žáky základních škol mohla zaujmout více," usmívá se vedoucí projektu Tereza Kráčmarová.
Původní hra už téměř rok pomáhá s výukou mediální gramotnosti na středních školách. "S tématem fake news a dezinformací se ale setkávají i mladší děti, zejména na sociálních sítích. Proto jsme se rozhodli vytvořit program přímo pro druhý stupeň základních škol," vysvětluje Kráčmarová.
Nová hra pro mladší žáky vznikla z podnětu Nadace O2, která se dlouhodobě věnuje internetové bezpečnosti a mediální gramotnosti. Při setkávání se s dětmi a pedagogy na školách totiž zjistili, že tomuto tématu je třeba se věnovat dříve, než děti nastoupí na střední školy. Na základě předchozí úspěšné spolupráce proto oslovili Masarykovu univerzitu a její studenty. Výsledkem je nová úniková hra Fakescape II, přizpůsobená žákům základních škol.
Najdi vakcínu, uchraň lidstvo před dezinformacemi
Příběh nové hry Fakescape se odehrává ve městě, v němž skupina vědců vyvinula vir, který mění lidi na tzv. dezinfombies neboli nemyslící bytosti "nakažené" dezinformacemi. Cílem hry je najít v laboratoři doktora Vševěda vakcínu a uchránit tak lidstvo před virem a dezinformacemi.
Hráči postupují do dalších kol pomocí správného vyřešení úkolů - třeba když poznají, jaký titulek je manipulativní a neodpovídá dané zprávě, jak a proč byly upraveny "fejkové" fotky, kterým svého času uvěřily miliony lidí po celém světě, či když si správně vyhledají a ověří, jestli je daná informace pravdivá, či nikoliv.
"Chceme také děti naučit, aby texty četly pozorně a porozuměly jim. A hlavně aby na sociálních sítích nečetly jen titulky, což mimochodem dělá většina uživatelů Facebooku, ale zprávu si rozklikli. V ní se totiž často dozvědí něco zcela jiného, než titulek inzeruje," říká jeden z realizátorů projektu Pavel Brejcha. "Učíme je rovněž vyhledávat na internetu podobné fotografie, čímž mohou zjistit, jak se s fotkou manipulovalo či jak je ve skutečnosti stará," vyjmenovává.
Fakescape zabere přibližně jednu vyučovací hodinu. Třicet minut řeší žáci jednotlivá témata, ve zbývajícím čase je pak prostor na vyhodnocení hry a diskusi s dětmi. Děti jsou rozděleny do skupin maximálně po pěti až šesti žácích, aby se mohly dostatečně zapojit.
Na závěr čeká děti diskuse o problémech a zajímavostech, na které při hraní narazily. Únikovka je podle tvůrců vhodná jako úvod mediální výchovy na druhém stupni základních škol, protože přináší podstatná témata, kterým by se žáci během školního roku měli věnovat.
Mediální gramotnost českých dětí pokulhává za Evropou, náprava vázne
Čeští žáci patří v mediální gramotnosti k lehkému evropskému podprůměru. Na vině jsou jednak přehlcená kurikula, tedy povinné položky, které školy musí probrat a kam se odbočky k mediální výchově nevejdou. A také již více než dvacet let trvající bezradnost učitelů, jak přistupovat k tomuto tématu.
"Existuje celá řada neziskových skupin a studentských projektů, které se věnují mediální gramotnosti. Ale hlavní tíha by měla ležet na ministerstvu školství a to se zatím neděje," říká Miloš Gregor z katedry politologie Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Nicméně posun k lepšímu přece jen v Česku podle něj nastal: "Učitelé si už uvědomují, že mediální výchova je v dnešní době prospěšná a důležitá. Akorát na to nemají materiály."
Ačkoliv nějaké podklady pro mediální výchovu se v průběhu let objevily, vzhledem k těžkopádnosti jejich vývoje zestárly dříve, než se stačily ve třídách uhnízdit. Informační doba se vyvíjí rychle a dynamicky a děti jsou vystavovány stále novým prostředím, kde se s dezinformacemi mohou setkat.
O neukotvenosti mediální výchovy ve školních osnovách svědčí i skutečnost, kteří učitelé si brněnský projekt objednávají. "Nejčastěji to jsou učitelé společenských věd nebo českého jazyka, ale mnohdy také třeba fyzikář nebo zeměpisář, prostě proto, že mu tato problematika přijde důležitá a vadí mu, že se o ní žáci neučí," říká Tereza Kráčmarová.
Původní únikovka vznikla i ve slovenské a anglické mutaci, zahrálo si ji už více než 10 tisíc studentů z 82 měst v deseti zemích od severu Evropy po Himálaj. Projekt také postoupil do celosvětového finále mezinárodní soutěže Peer-to-Peer ve Washingtonu a brněnští studenti si odtud odvezli druhou cenu.
"Díky dotazníkům vyplňovaným třídou před hraním a po něm jsme zjistili, že obezřetnost studentů se po odehrání hry o 16 procent zlepšila," uvádí Tereza Kráčmarová.
Podobný úspěch si slibují od pokračování, určeného pro žáky druhého stupně základních škol. To již v létě absolvovalo cestu po skautských táborech a v září objelo několik škol. "Nasbírali jsme potřebnou zpětnou vazbu a podle ní ještě hru vylepšili," říká Pavel Brejcha. Fakescape lze upgradovat celkem snadno, nejde o nějakou složitě vyrobenou stolní hru, nýbrž o pouhé úkoly, úryvky a snímky vytištěné na papíře.
