Počet dvacet tisíc obyvatel zhruba odpovídá někdejšímu okresnímu městu střední velikosti. Čili například Berounu, Kutné Hoře, Náchodu či Vyškovu. A přibližně o tuto hodnotu se během deseti let snížil počet obyvatel moravskoslezské metropole a třetího největšího města v zemi, Ostravy. "Celý Moravskoslezský kraj přichází o obyvatele, v rámci republiky jsou tyto úbytky největší. A platí to i pro Ostravu, jsou to relativně vysoká čísla," potvrzuje Jan Dehner z ostravské pobočky Českého statistického úřadu.
V posledních letech průměrně ubývají Ostravě přibližně dva tisíce obyvatel ročně. Na konci roku 2011 jich ještě měla bezmála 300 tisíc, vloni už to bylo jen 278 tisíc. Mezi loňskem a předloňskem byl navíc pokles obyvatel vůbec nejrazantnější - Ostravě ubylo pět a půl tisíce lidí.
V konkurenci ostatních velkých měst Ostrava jednoznačně vyčnívá. "Počet obyvatel mezi roky 2010 a 2020 poklesl pouze v Ostravě o šest procent. Naopak v ostatních pěti největších českých městech se počet obyvatel v posledních deseti letech zvýšil, nejvíce v Praze (+6 %) a Plzni (+4 %)," uvedl v loňské studii srovnávající vývoj největších tuzemských měst Český statistický úřad.
Smršťující se město
Ostrava tak splňuje definici takzvaného smršťujícího se města, upozorňuje vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Ostravské univerzitě Petr Rumpel, který se otázkou vylidňování Ostravy zabývá. Tímto pojmem se označují dříve hustě obydlená sídla, která se ale z různých důvodů potýkají s velkým odlivem obyvatel. Pravděpodobně nejznámějším příkladem takového města je Detroit v americkém státě Michigan, dříve jimi byly také německé Lipsko nebo anglický Liverpool.
Stejně jako v případě Ostravy jde o města, která v posledních desetiletích prošla odklonem od těžkého průmyslu. "Moravskoslezský kraj je dlouhodobě postižený restrukturalizací. Ekonomika, na které byl založen, není ta, co by dlouhodobě produkovala nová pracovní místa," potvrzuje sociální geograf Luděk Sýkora z Univerzity Karlovy.
Oba odborníci upozorňují, že situace v Ostravě zdaleka není tak vážná jako v případě Detroitu. Určité problémy ale s sebou úbytek obyvatelstva nese. V rámci rozpočtového určení daní se bude muset město vyrovnat s menšími příjmy. "Města Evropské unie jsou ale na tom díky přísunu prostředků ze strukturálních fondů lépe než například malé americké město," poznamenává Rumpel.
Pokud bude vylidňování pokračovat nebo se zrychlovat, pro město bude také čím dál složitější zaplatit infrastrukturu původně vybudovanou pro počet lidí, který je o mnoho větší.
Stárnoucí město
Výzvu představuje také skutečnost, že velkou část odcházejících lidí tvoří mladí, kteří se z města stěhují za vzděláním či za prací a do Ostravy už se nevrací.
Z šesti největších měst Česka se právě zde mezi lety 2011 a 2020 nejvíce zvedl průměrný věk. V roce 2021 byl 43,6 let, o deset let dříve to bylo 41,3 let. Razantně tak rostl index stáří, tedy hodnota, která vyjadřuje poměr starých a mladých lidí v populaci. Ještě v roce 2001 připadalo na sto dětí do patnácti let 77 lidí ve věku nad 65 let. Nyní je situace obrácená - na sto dětí připadá 143 seniorů.
"Přibývá nám a bude ještě přibývat seniorů. Lidé budou stále více potřebovat sociální služby, zdravotnické služby," potvrzuje primátor Tomáš Macura (ANO). Noví lidé v produktivních letech, kteří by tento nepoměr vyvážili, ovšem přichází jen málo. V roce 2020 měla Ostrava jen kolem 14 nastěhovaných lidí na tisíc obyvatel, nejméně z šesti největších měst Česka. V druhé nejhorší Olomouci to bylo 22, v Praze 31.
Problémem podle geografa Petra Rumpela je, že většina studentů ostravských středních škol a gymnázií vnímá s výjimkou několika oborů dvě místní univerzity, tedy Ostravskou univerzitu a Vysokou školu báňskou, při výběru jako druhou nebo třetí volbu. "Univerzity v Praze, Brně nebo Olomouci mají za prestižnější, mají také lepší image. Města samotná pak vnímají jako zajímavější pro život," popisuje Rumpel.
Právě v investicích do univerzit vidí politici hlavní možnost, jak trend alespoň trochu zvrátit a přilákat do města talentované mladé lidi. "Obě univerzity mají hodně co zlepšovat. Není to zpravidla u zájemců o studium láska na první pohled. Ale i to je důvod, proč se univerzitami zabýváme, dáváme jim peníze, vytváříme projekty, poskytujeme bydlení přicházejícím výzkumníkům," říká primátor Macura.
Město si hodně slibuje například od nového kampusu Ostravské univerzity u výstaviště Černá louka za bezmála miliardu korun, který se otevře letos během podzimu. Ostrava v čele s Macurou chce dále podporovat rozvoj Lékařské fakulty Ostravské univerzity vzniklé v roce 2010 a uvažuje se také o otevření stomatologického oboru. Lídr nejpopulárnějšího opozičního hnutí Ostravak Lukáš Semerák hovoří také o možnosti vzniku právnické fakulty.
Podle náměstkyně primátora a jedničky kandidátky Pirátů Andrey Hoffmanové je zásadní, aby město lépe rozšiřovalo povědomí o svých úspěších. "Stále se nám nepodařilo zlepšit svou image. Musíme více prodávat to, co se daří městu, ale také univerzitám nebo divadlům," míní.
Inspirace v Lipsku i Bohumíně
Experti ovšem zdůrazňují, že řešení nespočívá jen v přilákání mladých lidí do města, ale také v udržení nově příchozích i stávajících obyvatel. Například bytovou politikou a nabídkou dostupného bydlení.
Rumpel upozorňuje na případ Bohumína - jediného většího města v okolí Ostravy, kterému se podařilo zvrátit trend a loni mu obyvatel dokonce lehce přibylo. "Nevzdali se svého bytového fondu, který rekonstruují, investují do volnočasových aktivit, do sportovních zařízení. Dělají to velice dobře," vyzdvihuje kroky Bohumína Rumpel.
Příklad by si budoucí vedení Ostravy mohlo vzít také v již zmíněném Lipsku. To mělo v osmdesátých letech asi 562 tisíc obyvatel, po pádu komunistického režimu ve východním Německu a jeho zániku se ovšem lidé začali masivně stěhovat na západ země. Do roku 1995 tak město přišlo téměř o sto tisíc lidí, upadat začala ekonomika i infrastruktura.
Dnes jde opět o rostoucí město, žije v něm ještě více lidí než v 80. letech. "Od 90. let se Němcům podařilo z města udělat velice zajímavé, atraktivní místo s dobrou nabídku nájemního bydlení. Centrum se změnilo, jsou tam pěší zóny, spousta cyklostezek," vyjmenovává Rumpel.
Experti se shodují, že Ostrava už dělá kroky k tomu, aby šla ve šlépějích Lipska. "Nedá se říct, že by Ostrava byla mrtvá. Hodně se udělalo z hlediska komerční nabídky, kulturního života. Ve službách a v obchodě se vytváří nová pracovní místa. Kvantitativně sice nenahradí původní ekonomiku, ale město už dělá kroky k tomu, aby bylo atraktivní pro případnou budoucí migraci," upozorňuje sociální geograf Luděk Sýkora.
"Potíže by přišly ve chvíli, kdyby lidé odcházeli z města, protože tam vůbec nenajdou práci. Ale nemyslím, že to je případ Ostravy. Ano, do Prahy se stěhují lidé, kteří v Ostravě nenajdou určitý druh práce, to samé se týká ale také Plzně, Olomouce nebo Brna," uvádí.
Pokud se zároveň zvyšuje kvalita života, úbytek obyvatel podle něj pro Ostravu nemusí znamenat zásadní problém. "Naopak to symbolizuje strukturální změnu, že město přechází od kvantity ke kvalitě," shrnuje expert.
