Jako ve Vídni se Čechům nežije. Drahé byty musí města řešit, hrozí napětí a konflikty

Radek Dragoun Radek Dragoun
Aktualizováno 20. 9. 2022 16:28
Nadměrné náklady na bydlení má v Česku až 700 tisíc domácností, nynější zdražování energií navíc situaci ještě zhorší. Města doplácejí na to, že se po roce 1989 zbavovala v privatizaci svých bytů. Rakouská Vídeň si je naopak ponechala. Více než polovina jejích obyvatel platí regulované nájemné, díky kterému jim zbyde dost peněz na jiné výdaje. Aktuálně.cz přináší druhý díl volebního speciálu.
Foto: Shutterstock

Jednadvacetiletý Florian Kögler bydlí v jednopokojovém vídeňském bytě. Do centra to má 20 minut metrem z nedaleké stanice a za 33 metrů čtverečních platí měsíčně nájem 330 eur, tedy něco přes osm tisíc korun. V Praze je bydlení za takovou částku téměř nemožné. Za metr čtvereční se v českém hlavním městě platilo ve druhém čtvrtletí letošního roku v průměru 337 korun, pokoj by stál více než 11 tisíc, uvádí analýza společnosti Deloitte

Bydlení je pro Rakušany dostupnější i tím, že berou v průměru dvaapůlkrát více než lidé v Česku. "Pravděpodobně tu nezůstanu celý život. Jeden pokoj mi sice stačí, ale až budu mít rodinu, tak nebude," říká Florian v reportáži serveru Politico.

Právě Vídeň dávají odborníci za příklad dobře zvládnuté bytové politiky. Ta je jedním z důležitých témat nastávajících komunálních voleb v Česku, drahé bydlení trápí především lidi ve velkých městech. O novém vedení měst a obcí rozhodnou voliči už v pátek 23. a v sobotu 24. září. Zároveň budou na mnoha místech volit i do Senátu.

Florianovi pomáhá regulované nájemné v sociálním bydlení, které patří pod město či neziskové organizace. Nejde přitom o byty pouze pro nejchudší část Vídeňanů. Z více než 1,8 milionu obyvatel rakouské metropole v něm žije 60 procent. Všichni splňují pravidla, především výši příjmu a nutnost žít ve městě dva roky. Čistý roční příjem nesmí být letos vyšší než 49 tisíc eur (1,2 milionu korun) pro jednu osobu v domácnosti, pro dvě pak 73 tisíc eur (1,8 milionu korun). To splňují tři čtvrtiny populace.

V Praze sociální byty chybí. Ve Vídni jich je více než polovina. "My v takové situaci nejsme a už ani nebudeme, to by obce či stát musely byty zkonfiskovat," vysvětluje Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd. Česko se podle něj může inspirovat spíše byty ve vlastnictví neziskových organizací, které mohou být efektivnější než obecní.

Foto: Aktuálně.cz, Deloitte

Rakouské hlavní město těží ze svého rozhodnutí v minulých desetiletích. Bytů se v minulosti nezbavovalo, několik desetiletí navíc svůj bytový fond rozšiřuje. Česká města naopak po roce 1989 privatizovala a teď jim byty chybí. Například v Praze teď městským částem a magistrátu patří jen dvě procenta všech bytů.

Každý desátý platí více, než je zdrávo

Právě obecní byty jsou přitom jedním z nástrojů, jak umožnit ve městě život lidem s nižšími příjmy. S rostoucími cenami mají v místě práce problém bydlet třeba prodavači, učitelé, pošťáci i další profese, které jsou pro chod města nezbytné. 

Počet domácností ohrožených rizikem ztráty bydlení by se tak měla města pokoušet snížit, uvádí sociolog Josef Bernard z Akademie věd. "Podpora bydlení chudších může směřovat k omezení segregace, při níž se chudé domácnosti vytlačují do problémových lokalit ve městě nebo mimo něj. Pro soudržnou společnost je výhodné, když obytné prostředí tvoří sociální mix domácností různého sociálního postavení," vysvětluje.

Zpráva o vyloučení z bydlení 2021 uvádí, že se v bytové nouzi nachází 35 tisíc až 62 tisíc českých domácností. Dalších 130 tisíc až 190 tisíc je ohroženo ztrátou bydlení a přibližně 300 tisíc až 350 tisíc trpí nadměrnými náklady na bydlení, to znamená, že za něj dává více než 40 procent svých čistých příjmů. Alespoň jeden z uvedených problémů má půl milionu domácností, v nichž žije necelý milion lidí.

Vedle rostoucích cen nájmů se do nákladů na bydlení navíc dramaticky promítá i zdražování energií. Investiční společnost Cyrrus už v dubnu odhadovala, že náklady v následujících dvou letech vzrostou až o 30 procent. "Pro určité skupiny to bude příšerný náraz. Pokud má někdo nezateplený dům nebo topí plynem a neměl zafixovanou částku, bude to pro něj neúnosné," uvádí Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus. 

Iniciativa Za bydlení, která za zmiňovanou zprávou stojí, odhaduje, že počet lidí s problémy s bydlením nyní vzrostl z milionu o další třetinu. "S průměrným zdražením energií o 30 procent lze odhadnout, že počet domácností trpících nadměrnými náklady na bydlení stoupl o 200 tisíc, tedy o 300 tisíc lidí žijících v těchto domácnostech," říká analytik Jan Klusáček. Ohroženy jsou především samoživitelky, rodiny s nízkými příjmy a senioři.

Bydlení jako priorita politických stran

Ve volebních programech mají bydlení na předních místech všechny nejsilnější strany a hnutí, a to především ve velkých městech. V Praze uvádí koalice Spolu, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, výstavbu nových bytů a dostupné bydlení jako prioritu číslo dvě hned po dopravě, Piráti ji dokonce dávají na první místo. Hnutí Praha sobě označuje bydlení za největší výzvu od druhé světové války. Všechny strany chtějí více městských bytů.

Rozšiřování městského bytového fondu považují za klíčové i oslovení odborníci. Sociolog Lux tvrdí, že obce mají velkou pravomoc v územním plánování, nabídka tak může pružněji reagovat na rostoucí poptávku. "Pomoct může výstavba obecních bytů nebo podpora komerční a družstevní výstavby za podmínek, jako je určení počtu bytů pro obec, která je bude pronajímat podle sociálních kritérií," říká. 

Město by podle Ivy Kuchyňkové z iniciativy Za bydlení mělo mít tolik bytů, aby bylo schopné ovlivnit ceny na trhu. V ideálním případě třetinu až polovinu všech. Dostat se na tak vysoké číslo není ale otázka několika málo let. Už nyní jsou však opatření, která města dělat mohou. Kromě podpory nové výstavby je to například motivace k pronajímání. 

Značnou část bytů kupují lidé jako investici, uloží do nich peníze, které se při zvyšování cen nemovitostí budou zhodnocovat. Když nechtějí mít starosti s údržbou, nechají byt prázdný a nepronajímají ho. I to pak přispívá k nedostupnému bydlení.

V loňském roce uváděli developeři a realitní kanceláře, že v Praze tak investoři koupí až čtvrtinu nových bytů. 

Experti navrhují nabídky i tvrdé restrikce

Majitelům investičních bytů by podle Kuchyňkové mohly obce nabídnout, že se o shánění nájemníků postarají. Výměnou za to, že od nich budou vybírat běžný nájem, který si lidé mohou dovolit. "Je potřeba nastavit pro majitele garance, proč do toho jít. Mít stabilní zisk z nájmu s tím, že se nemusí starat o hospodaření s bytem, může fungovat," říká Kuchyňková. 

Sociolog Lux zase uvádí, že fungovat by mohly i restrikce, které by omezily poptávku po spekulativních investicích a bytech ke krátkodobému pronájmu. "Jde o podstatné zvýšení daní z nemovitosti na tyto byty. Pro to však musí vytvořit prostor zákony," připomíná.

Už teď se některá města snaží s nedostupností bydlení něco dělat. "Některá mají větší obecní bytový fond, jiná spolupracují se soukromými bytovými společnostmi či majiteli," popisuje Milan Greineder z Platformy pro sociální bydlení s tím, že záleží na konkrétní situaci jednotlivých měst.

Sociálně slabým přidělují podle něj nejvíce obecních bytů Praha, Brno, Liberec, Ostrava, Plzeň a Chomutov. Sociální bydlení podporují také Jihlava nebo Pardubice. "Například Ostrava nemá tak rozsáhlý bytový fond, zprostředkovává ale nájemní bydlení sociálně slabým u místní bytové společnosti. Podobně postupují v Mostě, Havířově, Karviné a v mnoha dalších městech," vyjmenovává Greineder. 

Dostupnost bydlení by podle odborníků měla být jedním z hlavních témat pro nově zvolené radnice. "Pokud se bude situace tak kriticky zhoršovat, byť jen krátkodobě, může to vyvolat sociální napětí a mezigenerační konflikt. Obecně pak nestabilitu, která bude mít své politické důsledky," varuje sociolog Lux.

Video: V nejdelším paneláku bydlí lidé jako v malém městě (16. 8. 2022)

Nejdelší panelový dům v ČR | Video: Jakub Zuzánek, Michaela Lišková
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Senátor Zdeněk Hraba končí ve STAN, nesouhlasí se směřováním hnutí

Senátor Zdeněk Hraba se rozhodl ukončit členství ve STAN. Vládní hnutí se podle něj posunulo od hájení zájmů a řešení problémů běžných lidí k prosazování postojů v podstatě opačných, k aktivistické politice, napsal v úterý na Twitteru. Už nadále nechce nést zodpovědnost za "přešlapy a sporné kroky" jiných reprezentantů STAN, které nemůže nijak ovlivnit. Do jiné strany ani hnutí nepřestupuje. Předseda STAN Vít Rakušan sdělil, že Hrabův odchod je vyústěním procesu, kdy se jeho názory postupně vzdalovaly pozicím hnutí. Pro obě strany je čistým řešením, uvedl.

Hraba je předsedou senátní komise pro ústavu, do horní parlamentní komory byl zvolen za STAN v roce 2018 v obvodu Benešov. V úterý napsal, že hnutí mu bylo sympatické tím, že řešilo skutečné problémy lidí "na nejnižší a nejdůležitější úrovni, na městech a v obcích". To se ale začalo měnit. "Postupně však do hnutí začali přicházet noví lidé, nové pohledy, nové zkušenosti s novými kolegy v hnutí. To bylo znásobeno mnohdy nepřijatelnými nápady prosazovanými koaličním partnerem hnutí, tedy Piráty. A některé viditelné tváře pak začaly být pirátštější než sami Piráti," míní. STAN se podle něj - až na četné výjimky - posunulo od pragmatické politiky pro normální lidi, kteří mají rádi a preferují svůj suverénní stát, národ, domov a rodinu, k aktivistické politice.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Firma, která čelila kritice za práci na běloruské železnici, vypověděla zakázky

Společnost AŽD Praha opustila běloruskou železnici. Firma vypověděla nájemní smlouvy ke svým tamním zakázkám a prodala zásoby. V Bělorusku by zároveň neměl být žádný její zaměstnanec. Společnost o tom dnes informovala na twitteru.

Firma čelila v minulých dnech kritice za svou práci na běloruské železnici. Iniciativa Společenství běloruských železničářů na sociální síti telegram uvedla, že ve dvou stanicích v běloruském Homelu byl uveden do provozu zabezpečovací systém právě od společnosti AŽD. Železniční uzel v Homelu údajně využívali Rusové pro převoz své vojenské techniky, kterou používají v konfliktu na Ukrajině. AŽD Praha k tomu v předchozích týdnech napsala, že šlo jen o nejnutnější práce pro zajištění bezpečnosti provozu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy