"Především a zcela zásadně - v čase zjištění havárie nebyly odebrány vzorky povrchové vody z Bečvy a do ní vypouštěných odpadních vod," napsali ve zprávě pro poslance, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici, odborníci, mezi kterými je například Blahoslav Maršálek z Masarykovy univerzity nebo Pavel Danihelka z Vysoké školy báňské v Ostravě.
Kvůli tomu podle expertů nebude možné jednoznačně určit původce havárie na Bečvě. Ta se stala loni 20. září a uhynulo při ní přes 40 tun ryb. Odběry z výpustí z průmyslových areálů, které do Bečvy vedou, by přitom mohly být jediným přímým důkazem, který by dokázal určit původ jedů v řece.
Podle odborníků byl však odběr vzorků nesystematický a nepracoval se znalostmi daného úseku řeky, informacemi o možných znečišťujících látkách a jejich zdrojích.
Vyšetřovatelé mají sice ze dne havárie k dispozici 134 vzorků, ale ty byly odebrány přímo z Bečvy, nikoliv z výpustí z průmyslových areálů v okolí. "Získané vzorky nepřispěly k určení viníka. Neříkaly z tohoto pohledu vůbec nic," řekl hlavní autor zprávy, toxikolog Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity.
Sběr vzorků by měla dozorovat Česká inspekce životního prostředí, podobně jako odstraňování následků ekologické havárie. Samotné odstraňování, ale třeba i sběr vzorků pro případné vyšetřování mají na starosti vodoprávní úřady a jednotky integrovaného záchranného systému, například zasahující hasiči.
Podle Holoubka tyto složky nepovažovaly za důležité nabrat vzorky z výpustí a pracovníci inspekce životního prostředí je na to neupozornili. "Inspekce nese vinu z hlediska dozoru. Věděli, že vzorky budou potřeba pro vyšetřování," podotkl Holoubek.
Česká inspekce životního prostředí podle ředitele jejího odboru technické ochrany životního prostředí Lukáše Kůse ale nemá kompetenci nařizovat zasahujícím hasičům, kde mají vzorky odebírat. Tvrdí, že tuto pravomoc mají místní vodoprávní úřady a ty inspekci pověřily dozorem nad řekou.
"Inspektoři si v den havárie ověřili u hasičů, že vzorky vody odebírají v celé délce zasažené časti Bečvy," konstatoval Kůs. Pro inspekci navíc bylo nejdůležitější co nejdříve odhalit látku, která otravu ryb způsobila, a minimalizovat její dopady na životní prostředí.
Za inspekci se již dříve postavilo i ministerstvo životního prostředí, podle kterého byl její postup v souladu se zákonem a žádné zásadní pochybení neodhalilo.
Vzorky odebrali až den po havárii
S tím však nesouhlasí odborníci, kteří zpracovávali zprávu pro poslance ve vyšetřovací komisi. Vzorky z výpustí průmyslových areálů, které se podle nich měly odebrat hned v den havárie, totiž inspektoři odebrali v případě areálu společnosti Energoaqua až následující den, u areálu Dezy dokonce ještě o tři dny později.
Vyšetřovatelé později firmu Energoaqua obvinili, ač zástupci společnosti odmítají, že by otrávení způsobili. Společnost Deza naopak podle vyšetřovatelů žádný podíl na úhynu ryb neměla.
Jelikož došlo k odebrání vzorku až několik hodin po havárii, je podle Holoubka pravděpodobné, že kyanidy z výpusti před odebráním vzorků mezitím z vody vymizely. "Když došlo v neděli ráno či dopoledne k havárii, tak do pondělí byly toxiny pryč," poznamenal Holoubek. Kyanidy jsou totiž ve vodě nestálé, odpařují se nebo se za pomoci mikroorganismů rozkládají.
K vzorkům, které se dostaly do laboratoří, navíc nebyly jasné pokyny. "U některých vzorků dokonce nebylo ani zřejmé, že je nutné je analyzovat okamžitě," popsali autoři zprávy. Ani vzorky, které odebrali rybáři v prvních hodinách havárie, v laboratořích neanalyzovali. Mohly se přitom použít pro prvotní informace o znečistění a pravděpodobně i jako důkazy při policejním vyšetřování.
Odborníci upozornili, že proto vyšetřovatelé museli postavit obvinění na nepřímých důkazech. "Policejní vyšetřovatelé a soudní znalci hledali různé nepřímé metody a experimenty, ze kterých by se dalo usoudit, kdo havárii způsobil," popsal Holoubek s tím, že právě kvůli tomu vyšetřování trvalo devět měsíců.
Stát nemá přehled o výpustích do řek
Mimo nedostatek vzorků upozornili experti i na další problémy. Při okamžitém řešení havárie na Bečvě se objevily problémy s komunikací mezi jednotlivými úřady. Například varování obyvatel obcí u Bečvy bylo opožděné, přišlo dva až čtyři dny po zjištění otravy řeky, a to jen díky vlastní iniciativě měst na Bečvě. Kraj, který by měl lidi varovat, tak neučinil, přitom hrozily újmy na zdraví a majetku.
V době havárie se vědělo o pěti možných zdrojích, odkud mohly jedy do řeky vytéct. Až při vyšetřování se jejich počet rozšířil na 25. Experti usoudili, že je nutné provést soupis všech potenciálních zdrojů znečištění řek v Česku, včetně přehledu možných znečišťujících látek. "Evidence existuje, ale není úplná. Měla by být taková, že by ti, kdo mají rozhodovat, měli informace v jednoduché tabulce," řekl Holoubek.
Pracovníci vodoprávních úřadů jednotlivých obcí proto nemají jednoznačné informace, kde jsou výpusti a kolik jich je, jaké látky by z nich mohly téct a co dělat, když dojde k havárii. Proto odborníci doporučují zavést evidenci všech výpustí, která by byla dostupná vodoprávním úřadům jednotlivých obcí. V té by podle nich měly být souřadnice výpustí, kam vedou, jaké škodlivé látky by z nich při havárii mohly téct a jak postupovat při jejich úniku.
