Vždyť zachránil stamiliony, bez něj by stavba tunelu stála, smetl soud obžalobu šéfúředníka Blanky

Marek Pokorný Marek Pokorný
16. 3. 2017 11:30
Až osm let vězení hrozilo "hlavnímu úředníkovi" pražského tunelu Blanka Janu Beránkovi za to, jakým způsobem řešil patovou situaci při stavbě předražené stavby. Zadal totiž za třicet milionů zakázku na roztřídění provedených prací, aby věděl, které z nich město může bez obav proplatit a na které musí vypsat dodatečné zakázky. Podle žalobkyně Ivy Bicanové tím porušil zákon a poslala jej před soud. Soudy se ale Beránka zastaly a ve středu Beránka obžaloby pravomocně zprostily. A ostré kritice podrobily naopak postup státní zástupkyně a policie - podle nich Beránek svým postupem hlavnímu městu naopak nejspíše uchránil stamiliony korun a zabránil tomu, aby se stavba zastavila.
Jan Beránek. Podle žalobce překročil zákon a způsobil škodu, podle soudu by naopak jiný postup vedl k zastavení a zakonzervování stavby a mnohamilionovým škodám.
Jan Beránek. Podle žalobce překročil zákon a způsobil škodu, podle soudu by naopak jiný postup vedl k zastavení a zakonzervování stavby a mnohamilionovým škodám. | Foto: Lukáš Bíba

Praha - V únoru 2012 měl být stavební inženýr Jan Beránek zachráncem problematické stavby tunelu Blanka. Přesvědčil jej tehdejší primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a Beránek nastoupil na pozici ředitele Odboru městského investora, který zodpovídal za všechny velké stavby v metropoli v objemu mnoha desítek miliard.

Hlavní z nich byla právě stavba tunelu Blanka, která proti původním předpokladům už tehdy nabírala několikaleté zpoždění a prodražila se až o deset miliard korun.

Právě kvůli ní ale Beránek dva roky chodil po policii a po soudech. Státní zástupkyně Iva Bicanová jej obžalovala pro porušení povinností při správě cizího majetku a pravidel hospodářské soutěže. Beránkovi za uvedené činy hrozilo až osmileté vězení. Až tuto středu jej obžaloby definitivně zprostil Vrchní soud v Praze.

Co ještě můžeme proplatit?

Jako jednu z prvních věcí po svém nástupu Beránek pozastavil proplácení veškerých faktur na Blanku - a to s odůvodněním, že je nutné nejdřív zjistit, které mohou být bez obav proplaceny. Podle tehdy platného zákona o zadávání veřejných zakázek se totiž mohla stavba prodražit o maximálně dvacet procent proti ceně nabídnuté v soutěži - a co je nad to, musí projít opět soutěží.

Vzápětí vybral trojici firem - Satra, Valbek a advokátní kancelář Weil, Gothal & Manges - kterým zadal zakázku na roztřídění provedených prací, takzvanou kategorizaci. To aby věděl, které z nich může proplatit a na které musí vypsat dodatečné zakázky.

Jenže podle Bicanové by pro oslovení firem bez soutěže bylo potřeba stavu nouze - a ten tehdy nebyl. A zmíněné roztřídění prací k proplacení již od počátku měla dělat firma IDS, kterou město najalo jako správce stavby.

"Musel vědět, že činnost, na kterou vynaložilo hlavní město přes 30 milionů korun, je činností zbytečnou a duplicitní," uvedla Bicanová na adresu Beránka.

Případ dostala na stůl soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Čeplová, která v minulosti poslala do vězení například Marka Dalíka. Beránka velice rychle osvobodila a Bicanovou i policii podrobila kritice.

"Vypsání řádného výběrového řízení by vysoce pravděpodobně zastavilo celou stavbu," uvedla v osvobozujícím rozsudku Čeplová, podle níž by zastavení stavby způsobilo naopak nejspíš škody za stovky milionů. A firma IDS neměla uvedenou kategorizaci nejen ve smlouvě, ale ani na ni neměla odborníky. "Konstrukce obžaloby je nemožná," podotkla.

Postupoval jako řádný hospodář

Státní zástupkyně se proti osvobozujícímu verdiktu Čeplové ale odvolala a případ tak musel řešit Vrchní soud v Praze. I ten se ale postavil za Beránka.

"Žaloba nevychází ze znalosti složité problematiky, kterou musel obžalovaný tehdy řešit. Snažil se postupovat jako řádný hospodář a zabránit vzniku mnohamilionové škody," uvedl předseda senátu Vrchního soudu v Praze Petr Píša.

A zopakoval i to, co zaznělo od svědků před soudem - Beránkovi uvedený postup navrhli najatí právníci a schválil jej jak legislativní odbor magistrátu, tak samotná rada města. "Všichni, celá rada města včetně primátora, to považovali za jediné možné řešení," podotkl Píša.

Podle něj by navíc otevřená soutěž nic neřešila - a jen by řešení problému oddálila a mohla tak způsobit zastavení stavby. Uvedená trojice firem by totiž pravděpodobně uspěla i v otevřené soutěži.

A to z jednoduchého důvodu: Satra byla projektantem tunelu a jen těžko by ji mohlo město bez problémů vynechat. Její nástupce by totiž musel měsíce studovat stohy dokumentů. "Ten komplex tvoří 2500 dílčích staveb a náklady dosáhly 36 miliard," poukázal Píša.

Jediný Valbek měl pak zase potřebný software na kategorizaci prací. A uvedená advokátní kancelář zase už s kategorizací měla zkušenosti, protože se na ní podílela pro Ředitelství silnic a dálnic při stavbě Pražského okruhu, kterou provázely podobné problémy. "A otevřené výběrové řízení by vše prodloužilo nejméně o půl roku," uvedl Píša. Podle něj by navíc bylo nutné tyto práce tak jako tak zaplatit - takže tím padá i možná způsobená škoda.

"Snažil se jednat jako řádný hospodář. Ty sporné faktury již tehdy dosáhly 1,8 miliardy korun a jejich proplacením opravdu hrozily vysoké škody na majetku Prahy. Náklady na kategorizaci proto nejde považovat za škodu," konstatoval Píša.

Trojský most a Opencard

Ten sám při odůvodnění zmínil, že Beránek byl ve funkci tak krátkou dobu, že za dřívější chyby nemohl zodpovídat.

Jen namátkou: Součástí tunelového komplexu Blanka je Trojský most, který měl stát původně necelou půlmiliardu korun. Jenže až poté, co Metrostav soutěž na Blanku vyhrál, město rozhodlo, že nechá postavit jiný most, který stál nakonec takřka trojnásobek. Zodpovědným za Blanku byl tehdy Jiří Toman, blízký přítel tehdejšího primátora Pavla Béma. Policie jej ale nikdy neobvinila.

Naopak před soudem, podobně jako Beránek, stanulo vedení Prahy včetně tehdejších primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka. A to za to, že prodloužili bez soutěže zakázku na provozování Opencard firmě Haguess. Polovině z deseti radních včetně obou exprimátorů dal prvoinstanční soud loni v září podmíněné tresty. Nyní se čeká, jak rozhodne odvolací soud.

Už nikdy pracovat pro stát

Sám Beránek verdikt kvitoval, nicméně jej nechtěl již komentovat. "Hlavní vina všeho je špatný zákon o veřejných zakázkách," řekl pouze. (Od loňského roku platí již mírnější zákon a Beránek by se stíhání bát nemusel - pozn. red.). Svůj post na magistrátu opustil Beránek v létě 2014, poté co jeho odbor rozdělili na dva a označili jej za přebytečného. V té době jej již policie vyšetřovala.

Po svém odchodu z magistrátu pracuje v privátním sektoru a nedokáže si představit, že by se do toho veřejného někdy vrátil. I přesto, že nakonec soud dospěl k závěru, že postupoval zřejmě nejlépe možným způsobem. "Ani kdyby zaplatili kdovíco," uvedl rezolutně.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy