Praha - Pokud by chtěli hospodští ochránit nekuřáky před škodlivinami z cigaret, museli by lokály odvětrávat vzduchem proudícím rychlostí 100 kilometrů v hodině. Pro srovnání: rychlost větru při mohutné vichřici dosahuje hodnot 103 až 117 kilometrů v hodině.

"Klimatizace s menším výkonem nikoho před karcinogeny neochrání," upozorňuje Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Pasivní kouření přitom podle ní zabíjí stejně účinně jako to aktivní.

Zvyšuje riziko rakoviny. Například pravděpodobnost, že člověku vyroste nádor na plicích, vzrůstá s pasivním kouřením dokonce o pětinu. "Zhoršuje astma, přivolává infekce dýchacích cest a způsobuje záněty středního ucha," vyjmenovává další problémy docentka Králíková. Pasivní kuřáci mají podle ní také o 23 procent vyšší pravděpodobnost, že dostanou infarkt myokardu.

Škodlivost cigaretového dýmu podle Králíkové potvrzují také čísla z okolních zemí, ve kterých kouření ve veřejných prostorách zakázali. Například v Anglii klesl počet astmatických záchvatů u dětí už po dvanácti měsících o 12 procent. V každém dalším roce ubyla další tři procenta dětských astmatiků se záchvatem. Počet lidí s infarktem se snížil o 17 procent.

V Česku kouří podle Státního zdravotního ústavu asi třetina populace, třicet procent z nich spotřebuje denně 10 až 14 cigaret. Česko je jedinou zemí OECD, ve které počet kuřáků stále vzrůstá - podle ministerstva zdravotnictví za to může neschopnost zákonodárců zakázat kouření v restauracích. Ostatní státy už cigarety ve veřejných prostorách zakázaly. Pasivnímu kouření je vystavena asi čtvrtina lidí - 23 procent doma a 25 procent v práci.