Ať za prázdné byty platí majitelé vyšší daně, navrhují komunisté řešení bytové krize

Jakub Heller Kateřina Frouzová Jakub Heller, Kateřina Frouzová
3. 10. 2018 5:30
Kdo vlastní byt, ve kterém dlouhodobě nikdo nebydlí, bude z něj platit vyšší daň. Tak zní jeden z nejčerstvějších předvolebních slibů pražských komunistů, jehož cílem je srazit astronomickou cenu bytů na úroveň, kterou si mohou dovolit i běžní Pražané.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: ČTK

"Tím, že takové byty zdaníme, donutíme majitele, aby je uvolnili pro trh. Díky tomu získáme další stovky až tisíce bytů," nastínil jeden z receptů na pražskou bytovou krizi v předvolební debatě na Radiožurnálu Jaromír Petelík, kandidát do pražského zastupitelstva. Pro Aktuálně.cz pak upřesnil, jak si daň představuje.

Vlastník nemovitosti by podle komunistů musel prokázat, že je jeho byt aktuálně obývaný či pronajatý nebo alespoň v nedávné minulosti byl.

"V opačném případě by musel zdůvodnit, proč tomu tak nebylo," dodává Petelík. Přijatelným důvodem by podle něj mohla být například rekonstrukce. Nový daňový nástroj by byl určen jen pro dlouho neobývané byty. "Takové, které jsou prázdné dva a více let. S tím, že délka pronájmu by musela být alespoň šest měsíců," dodává Petelík.

Jak velké daňové zatížení by hrozilo majitelům, kteří by podmínky nesplnili, však příliš upřesnit nechtěl. "Výše daně nemá být likvidační, ale motivující," uvedl stručně.

Pravda je, že ač se Praha dlouhodobě potýká s nedostatkem bytů, současně je na jejím území mnoho nejrůznějších nemovitostí, které zejí prázdnotou. Dle údajů Českého statistického úřadu ze Sčítání lidu, domů a bytů bylo v roce 2011 v Praze sečteno celkem 390 neobydlených bytových domů. Tedy přibližně 1,2 procenta z celkového počtu v Praze.

"Hrubým odhadem připadá na jeden bytový dům v hlavním městě v průměru patnáct bytových jednotek. V úhrnu to tak představuje téměř šest tisíc bytů," vysvětluje Marek Vácha, mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). A to je řeč jen o bytových domech, kolik je však prázdných bytů celkem, nikdo přesně neví.

Vyšší daň má podporu i ve sněmovně

Na návrh pražských komunistů slyší i jejich straničtí kolegové ve sněmovně, kteří by případnou novelu zákona schvalovali. "Nějaká forma zdanění bytů, které nejsou obývány bezdůvodně, podtrhuji bezdůvodně, je docela možná. Ne že by totiž v Praze byty nebyly, bytů je dost, ale řada jich je využívaná spekulativně. Jsou to byty, do kterých je uložen kapitál a podle majitelů v nich zřejmě není nutné bydlet," říká Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM.

Dodává však, že tento konkrétní nápad je teprve v počátku a strana jej bude chtít nejprve vypilovat tak, aby byl v souladu s ústavou i se současnými daňovými zákony. I proto komunisté o případné podpoře zatím nejednali se zástupci vládních stran. A to i s ohledem na nadcházející volební víkend. "Pochopte, že je těsně před volbami a že nebudeme darovat munici těm druhým bezdůvodně," dodal Kováčik.

Přesto se už dnes mezi poslanci vládních stran příznivci nápadu najdou. "Je to zajímavé. Myslím si, že by to mohlo mít u sociální demokracie podporu. Je to jedna z možných cest, jak zajistit obsazení bytů a zamezit spekulacím," uvedl místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna. Stejně jako komunisté i on připomíná, že podobný nástroj už některé další státy využívají.

Komunisté se inspirovali ve světě

To potvrzuje i Petr Hána z poradenské společnosti Deloitte. Například Paříž podle něj v roce 2015 zavedla na neobsazené domy dvacetiprocentní daň z tržní hodnoty nájemného. "Nemělo to však kýžený výsledek, a tak daň v roce 2017 ztrojnásobili. Myšlenkou není potrestat všechny, kdo vlastní druhý nebo další domov, ale jde o snahu regulovat spekulace a podporovat zdravý trh s nájemními nemovitostmi," vysvětluje Hána. 

Podobné je to i v kanadském Vancouveru, kde musí majitelé z bytů a domů, které jsou považovány za prázdné, odvádět daň ve výši jednoho procenta z hodnoty nemovitosti. Čisté výnosy z daně pak město investuje do projektů cenově dostupného bydlení. Něco podobného zamýšlí i Toronto. K využití podobných daňových nástrojů se ostatně uchýlilo už i Německo či Austrálie.

"Ve světě je množství prázdných bytů problém, který se zhoršuje. Zejména ve velkých městech, kde bohatí a zahraniční investoři kupují větší počet bytů a nevyužívají je. Motivem těchto investic jsou nejčastěji alternativní možnosti uložení kapitálu, daňové optimalizace a případně možnost občasného příbytku," říká Hána. Počet volných bytů v Praze podle něj však není primárně problémem nabídky. "Je tak otázkou, zda by toto zdanění přispělo ke snížení rychle rostoucích cen zdejších bytů," uzavírá Hána.

Komunistický nápad zaujal také iniciativu Prázdné domy, která na nevyužívané nemovitosti v hlavním městě dlouhodobě upozorňuje. "Ta myšlenka mně vůbec nepřipadá scestná. Velkých developerů, kteří mají dostatek financí a s byty a domy například čekají na územní rozhodnutí, by se to asi nedotklo. Často jsou však majitelé prázdných nemovitostí soukromníci, nezřídka cizinci, kteří by takové opatření pocítili a začali přemýšlet, jak se svým majetkem lépe naložit," říká Petr Zeman z Prázdných domů.

Důležitá je podle něj ale výsledná podoba novely zákona. "Dokud ji neuvidím, nemohu říct, že je to takhle v pořádku," dodal Zeman. Praha a její městské části by podle něj navíc musely nejdříve zdůvodnit, jak mohou po soukromnících vyžadovat další peníze, když mnoho nevyužívaných objektů samy spravují.

Zásadní otázka: Jak zjistit, že je byt prázdný?

Naopak podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) není návrh komunistů příliš reálný. "Legislativní postup, jak zjistit, že je byt prázdný, de facto neexistuje. Byty mají vlastníky, z bytů je placena daň z nemovitosti a vlastník může užívat k bydlení bytů více. Pokud byt pronajímá, byt prázdný není a slouží k bydlení nájemníkovi, který může mít trvalé bydliště v domovské obci. V takovém případě se byt statisticky tváří jako prázdný," vysvětluje. 

Tento problém však chtějí komunisté řešit právě přenesením důkazního břemena o využití bytu na majitele. Podle Dostálové dnes nicméně není vůbec jasné, kolik bytů je skutečně neobývaných. "Otázka uvolnění bytů pro účely trhu je tak diskutabilní," dodává.

Nakonec se nabízí myšlenka, že by vyšší daň mohla odradit i majitele, kteří své byty celoročně využívají pro krátkodobé pronájmy prostřednictvím platforem, jako je Airbnb či Booking.com. Řada z nich totiž tuto skutečnost nepřiznává a nájemní smlouvy s klienty nepodepisuje. Jejich byty by se tak tvářily jako neobydlené a týkalo by se jich vyšší zdanění. 

Jenže Zeman i Dostálová připomínají, že daň z nemovitosti je v Česku stále poměrně nízká, a to i v Praze. "Její případné zvýšení, například na dvojnásobek, efekt rozhodně nepřinese, protože výnosy z krátkodobého pronájmu budou i nadále pro vlastníky bytů lukrativní," míní Dostálová.

Razie proti Airbnb je v pořádku, jde o čistý byznys, celá řada pronajímatelů nedodržuje zákonné povinnosti, říká politoložka Kateřina Smejkalová. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy