Hypotéky dostaly okovy. Od půlnoci už na ně kvůli omezením řada lidí nedosáhne

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
1. 10. 2018 16:26
Od pondělí 1. října platí přísnější pravidla pro poskytování hypoték. Žadatelé o úvěr na bydlení budou muset mimo jiné nově doložit, že by na splátku dávali maximálně 45 procent ze své měsíční mzdy. A zároveň, že výše dluhu nepřekročí devítinásobek jejich ročního čistého příjmu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Jedná se o již pátou regulaci u hypoték od České národní banky za poslední tři roky. A důvod? "Podíl úvěrů se selháním bývá v dobách nejsilnějšího vzestupu ekonomiky nízký. To je často mylně interpretováno jako důkaz, že jsou nízká i rizika s úvěry spojená. Ta však v takové situaci naopak narůstají," vysvětluje nové doporučení bankám guvernér Jiří Rusnok.

Dodává, že je nutné se dívat dopředu. "Nás zajímá hlavně to, jak to bude se splácením vypadat, až dobré časy skončí. A jednou se to stane. Jakmile pak začnou růst úrokové sazby nebo nezaměstnanost, mohla by se nemalá část domácností dostat do potíží se splácením úvěrů, což by se následně negativně podepsalo na zdraví bank."

Přísnější regulace hypotečních úvěrů sníží množství finančních prostředků na realitním trhu. "To by zákonitě mělo vést ke snížení tempa růstu cen nemovitostí, protože někteří lidé oddálí nákup nemovitosti do budoucna a jiní nákup vlastního domu či bytu úplně vzdají," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Podle něj se díky novým doporučením zabrání poskytování rizikových úvěrů, což zvýší stabilitu finančního systému a umožní hladší průběh případné hospodářské krize.

Ceny nemovitostí u nás loni rostly nejrychleji v celé Evropské unii, v průměru o 16 %. Zvýšilo se také nadhodnocení cen bytů, ke konci roku 2017 činilo zhruba 14 %. "Přetrvávaly tak podmínky pro roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. Jde o jedno z největší rizik pro domácí finanční stabilitu. V uplynulém roce banky navíc poskytly významné procento hypotečních úvěrů, které banka považuje z hlediska ukazatelů schopnosti jej splácet z běžných příjmů za vysoce rizikové," uvádí se v tiskové zprávě ČNB.

Výjimka je možná, ale…

U některých specifických případů mohou banky doporučené limity "9/45" překročit. Ovšem jen u nejvýše 5 % úvěrů. Beze změn zůstávají minulá doporučení, kdy je možné mít LTV, tedy hranici k výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti, maximálně na 90% hranici.

I nadále platí, že ze všech hypoték, které banky poskytnou, mohou úvěry s LTV mezi 80 a 90 % tvořit nejvýše 15 %.

ČNB uvádí příklad výpočtu: Zájemce o hypotéku na byt v Brně o rozloze 75 metrů čtverečních za 3,4 milionu korun by za předpokladu 80% LTV dosáhl na úvěr 2,7 milionu Kč. Pokud by splatnost úvěru byla 30 let, úroková sazba 3 % a čistý měsíční příjem žadatele 31 tisíc Kč, jednalo by se o 7,2 procenta z ročního příjmu a o 37 % z měsíční mzdy. Takový zájemce by novým limitům vyhověl.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Kremlu není známo, že by pro něj pracovali agenti podezřelí z kauzy Vrbětice

Ruskému prezidentskému mluvčímu Dmitriji Peskovovi není známo, že by pro administrativu ruského prezidenta pracovali muži vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, které Česká republika podezřívá z podílu na explozi ve Vrběticích, uvedla agentura Ria Novosti. S tvrzením, že tito dva muži pracují pro Kreml, přišel ve středu investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev.

"Ne, upřímně řečeno takovou informaci nemám k dispozici," odpověděl Peskov na otázku, zda ví o skutečnosti, že by pro Kreml tito muži pracovali. "Ale obecně v Kremlu to není možné. Kreml je historická budova, památka UNESCO. Je v něm rezidence prezidenta a dále se tam nacházejí úseky prezidentovy administrativy," doplnil Peskov.

Novinář Grozev ve středu uvedl, že z agentů se stali "významní zastupitelé Kremlu". "Jediné, co můžu říct, je, že jsou zdraví a působí ve státních službách. Dostali nová zaměstnání, protože už dále nemůžou pracovat jako špioni," uvedl Grozev. Novinář také připomněl, že podle webu Bellingcat oběma agentům v roce 2014 ruský prezident Vladimir Putin udělil nejvyšší ruské vyznamenání Hrdina Ruské federace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy