Policisté z NCOZ se pochlubili zvýšenou efektivitou. Nově začnou sledovat lety mimo hranice EU

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
Aktualizováno 14. 8. 2017 17:03
Národní centrála proti organizovanému zločinu skládá rok po svém vzniku první účty. Ve výroční tiskové zprávě uvedla, že oproti oddělené práci útvarů, z nichž vznikla, dosahuje větší efektivity v počtu obviněných či obžalob. Centrála také připravuje vznik nové sekce, která bude zodpovídat za shromažďování, zpracování a předávání údajů o cestujících v letecké dopravě.
Národní centrála proti organizovanému zločinu vznikla v létě 2016. Ilustrační snímek
Národní centrála proti organizovanému zločinu vznikla v létě 2016. Ilustrační snímek | Foto: Aktuálně.cz

Praha - V loňském létě byl vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) horkým politickým tématem. Hnutí ANO dokonce obviňovalo sociální demokraty z porušení koaliční smlouvy. I mimo politickou sféru zaznívaly varovné hlasy, že práce velkého útvaru bude méně efektivní.

Obavy se nyní snaží NCOZ rozptýlit. V první výroční zprávě ukázala čísla, jimiž argumentuje, že počáteční pokles efektivity policistů byl jen dočasný a způsobený nutností zařídit provozní záležitosti.

Zatímco před sloučením docílily Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality dohromady v průměru 32 obvinění fyzických a právnických osob za měsíc, nyní je jich 54 měsíčně. Srovnávaným obdobím je leden až červenec let 2016 a 2017.

Nárůstem efektivity se NCOZ chlubí i v počtu zahájených trestních stíhání. Za stejné období to bylo před sloučením útvarů v průměru 8,4 případů měsíčně, po sloučení 9,3. Zvýšil se také podíl případů, které skončily obžalobou ze strany státního zástupce (z 83 na 91 %).

Pokles efektivity práce centrály v prvních pěti měsících zdůvodňuje NCOZ potřebou zajistit základní fungování nového útvaru.

Daňová kobra, zvláštní tým pro zajišťování výnosů z trestné činnosti a daňové kriminality, zatím letos zajistila 991 milionů korun. Za celý rok 2016 to byly 3,4 miliardy.

Ředitel NCOZ svému útvaru věří

Michal Mazánek

Ředitel NCOZ Michal Mazánek odmítá kritiku, kterou dali zejména loni v létě najevo někteří státní zástupci nebo tehdy končící šéf ÚOOZ Robert Šlachta. "Nic zásadního se skutečně nepřihodilo, že bychom přibrzdili nebo znekvalitnili trestní řízení," říká Mazánek, podle kterého poroste počet případů, které bude NCOZ otvírat, i když ještě pracuje na kauzách z doby původních útvarů. "Struktura případů je taková, že jejich složitost a spletitost vyžaduje delší dobu rozpracování (…) Je tady poměrně velké zastoupení nových věcí," řekl ČTK Mazánek.

Policie bude mít data o cestujících, překračujících letecky hranice EU

Centrála také připravuje vznik tzv. útvaru pro informace o cestujících. Ten bude na základě evropské směrnice z roku 2016 zodpovídat za shromažďování, zpracování a předávání údajů ze jmenné evidence cestujících (PNR) v letecké dopravě dalším bezpečnostním složkám.

Zavádění sběru dat PNR doprovázejí pochyby, zda je krok skutečným přínosem v boji proti terorismu. V databázi budou například data o věrnostních programech cestujících, způsob platby letenky či úplná trasa letu. Povinnost shromažďování dat se týká letů překračujících hranice EU.

Centrála jako politické bojiště vládních partnerů

V centrále k 1. srpnu pracovalo 800 policistů z plánovaných 870, občanských zaměstnanců bylo 100 z tabulkových 109. Za rok od centrály odešlo celkem 92 policistů, 65 nových příslušníků útvar nabral, uvádí zpráva.

Centrála vznikla v srpnu 2016 sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Zabývá se organizovaným zločinem, závažnou hospodářskou trestnou činností a korupcí, kybernetickou kriminalitou, terorismem a extremismem.

Vznik centrály provázela politická roztržka mezi vládními partnery - sociální demokracií a hnutím ANO. Reformu předložili policejní prezident Tomáš Tuhý se svým tehdejším náměstkem Zdeňkem Laubem, schválil ji ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Kritici poukazovali na absenci zdůvodnění reorganizace a hrozbu odchodů zkušených policistů a umlčení protimafiánského útvaru.

Právě šéf ÚOOZ Robert Šlachta kvůli sloučení útvaru s finanční kriminálkou odešel od policie. Nastoupil k celní správě, spadající pod ministerstvo financí vedené tehdy Andrejem Babišem. Ředitelem NCOZ se stal šéf celostátní kriminálky Michal Mazánek, který se ze sedmi desítek policistů, jimž bylo místo nabídnuto, do řízení přihlásil jako jediný.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 30 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy