Nejvíc peněz dám policistům, kteří bojují s kyberzločinem, říká první šéf policejní centrály

Lukáš Prchal Vojtěch Blažek Lukáš Prchal, Vojtěch Blažek
1. 9. 2016 18:30
První ředitel měsíc staré Národní centrály proti organizovanému zločinu Mazánek shání desítky elitních vyšetřovatelů. "Nyní máme něco kolem 70 volných míst," říká v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny Mazánek, který ale upozorňuje na to, že nejde o odchody z bývalého protimafiánského útvaru. "Je to navýšení pro tento rok," dodává ředitel, který chce nejvíce peněz v následujícím období nasypat do boje s kyberkriminalitou, který je zatím značně podhodnocen.
Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek
Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek | Foto: Lukáš Bíba

PrahaNárodní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) funguje teprve měsíc. Její první ředitel Michal Mazánek, který se na začátku srpna usadil v kanceláři bývalého šéfa zrušeného protimafiánského útvaru Roberta Šlachty, chce, aby nejvíce peněz pro útvar nateklo do oddělení, které bojuje s kyberkriminalitou.

"Peníze půjdou jednoznačně do kyber oblasti. Do budoucna to bude jedno z nejdůležitějších oddělení," říká v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny Mazánek. Zatím ale není jasné, kolik IT specialistů jeho útvar posílí. "Nejsme schopní říct, že potřebujeme třicet, padesát, sedmdesát lidí. Jsme vázáni přidělenými místy, technikou a softwarem a vybavením," vysvětluje ředitel, který teď řeší, že jeho útvar má desítky volných míst.

"Nyní máme něco kolem 70 volných míst," upozorňuje ale na to, že nejde o odchody z bývalého protimafiánského útvaru a jde o místa v celé centrále, nikoli poze v oddělení na boj s počítačovým zločinem. "Je to navýšení pro tento rok," dodává.

Kvůli novým místům už centrála spustila náborovou kampaň, ve které informuje o volných místech na různých odděleních. Mazánek se ale obává toho, že nové lidi, hlavně experty na boj s kyberkriminalitou, nebude jednoduché do policie naverbovat. "Potřebujeme získat experty zvenku, z civilu," vysvětluje a dodává, že v soukromé sféře mají několikanásobně vyšší platy.

"Ale zabýváme se myšlenkami, jestli by nebylo možné úzké skupině specialistů, třeba právě v kyberkriminalitě, získat jakýsi zvláštní příplatek. Samozřejmě je kvůli tomu nutné změnit příslušné předpisy. A platilo by to úzce jen pro tyto VIP specialisty," nastiňuje ředitel Mazánek.

Nárůst peněz, které půjdou hlavně na boj proti kriminalitě na internetu, už před časem slibovali jak ministr vnitra Milan Chovanec, tak i policejní prezident Tomáš Tuhý. Nikdy k tomu ale ve větší míře nedošlo.

Národní centrála proti organizovanému zločinu vznikla na začátku srpna sloučením dvou speciálních útvarů: protikorupčního Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality a Útvaru odhalování organizovaného zločinu. A vznikla za dost dramatických okolností, které mají dohru před sněmovní vyšetřovací komisí. Kvůli podezření, jestli nešlo o způsob, jak se zbavit Roberta Šlachty, dlouholetého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Robert Šlachta kvůli sloučení útvarů odešel od policie a s ním i několik málo blízkých spolupracovníků. Šlachta nedávno nastoupil jako náměstek do čela celní správy.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy