Praha - Diplomaté možná budou moci zůstat ve službě i potom, co překročí hranici 70 let věku.
Do vládní novely služebního zákona, jež zahrnuje širší úpravy zahraniční služby, navrhl vložit tuto výjimku sněmovní ústavně-právní výbor.
Změnu prosazuje zejména prezident Miloš Zeman, aby svůj úřad nemusela opustit velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi.
Věkový limit stanovený nynějším zněním služebního zákona, který naplno funguje od července, se týká také české velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové. Filipi i Klausová by ve funkci měly skončit s letošním rokem.
Bude platit pro Filipi a Klausovou?
Změnu prosadil ve výboru Marek Benda z ODS, podpořilo ji deset z 12 přítomných poslanců z koalice i opozice. Spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk 70 let ve funkčním období, budou moci misi dokončit.
Úprava nebude platit zpětně. Proto zatím není jasné, zda se bude týkat Filipi a Klausové. Bude záležet na tom, zda bude novela schválena tak, aby byla účinná včas.
Podle informací z výboru by mohla nastat i situace, kdy by zákon účinný nebyl, prezident by velvyslankyni neodvolal, ale ministerstvo by ji muselo stáhnout. Podle mezinárodního práva by velvyslankyní stále byla.
Vládní předloha upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí. Nyní služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů
Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořila asi 80 milionů korun.
Pokud by nebyla omezena nutnost konání výběrových řízení na některá místa, mohlo by to prý paralyzovat činnost ministerstva.
V Bruselu je moc práce
Někteří poslanci zpochybňovali ustanovení, podle kterého by zaměstnanci ministerstva zahraničí a ministerstva obrany mohli být vysláni až na rok ciziny i bez svého souhlasu.
Předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD) prosadil zkrácení doby na půlrok s dalšími podmínkami. Vyslání bez souhlasu by bylo například možné jen jednou za pět let.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se změnou souhlasil. Podotkl ale, že ministerstvo není od toho, aby někomu plnilo sny, co se týče destinací. Neoblíbený je prý Brusel, protože je tam příliš mnoho práce. Naopak není problém obsadit místa třeba v Severní Koreji nebo v Afghánistánu, určitý typ lidí takové destinace lákají, dodal.
Novela stanoví, že ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraničí misi. Podle nynějšího znění zákona je to nutné.
Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka. Státní zaměstnanec bude moci být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky.
Ještě tři roky ve státní správě
Novela také počítá s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moci hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby ve funkci nepřestali pracovat.
Služební zákon začal v Česku plně fungovat od července. Spadá pod něj přes 68 000 zaměstnanců.
