"Těch 101 nebude, protože u nás v podstatě není ani plný počet členů klubu," uvedl Vondráček. Podobná situace je podle něj i v dalších stranách. "A když máte takové složité počítání a dopočítávání a mělo by jít o jeden hlas, tak já osobně říkám: to radši pojďme do té senátní verze, než ten zákon shodit celý," řekl Vondráček.

Podle návrhu zákona, který sněmovna schválila 20. ledna, by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat od příštího roku minimálně 55 procent českých produktů. Podíl by postupně dál narůstal až na 73 procent v roce 2028.

Představitelé senátních klubů ODS a a STAN svůj odmítavý postoj k návrhu potvrdili už krátce poté, co poslanci návrh přijali. Podle ODS by kvóty vedly k výraznému zdražení potravin a nahrávají do karet jen velkým potravinovým výrobcům. Kluby ODS a STAN jsou nejsilnějšími frakcemi v horní komoře, v níž má většinu opozice, která proti kvótám hlasovala už ve sněmovně.

To, že horní komora zákon vrátí zpět poslancům předpokládá i premiér Andrej Babiš (ANO). "Myslím, že to Senát vrátí a v Poslanecké sněmovně to nedopadne," řekl 22. ledna. Zákon chápe jako určité gesto podpory českých zemědělců, Parlamentu ale podle něj nenáleží jej dělat. "Nemůžeme nařizovat zákonem lidem, co mají a nemají nakupovat," uvedl.

Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, jak je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční. Odpůrci naopak varují, že v případě schválení návrh omezí výběr v obchodech a povede ke zdražování potravin. Poukazují také na pravděpodobný rozpor s unijními pravidly volného pohybu zboží. Evropská komise už oznámila, že v případě schválení zákona ho bude podrobně zkoumat.