Aš, Tachov, Hostouň - Jsem už znechucena tím, co se děje, říká Jitka Moudrá, když opustí volební místnost v Aši, a zdůvodňuje tak i to, koho nakonec volila.
K urně přišla po dvaceti letech. A dala hlas Miloši Zemanovi.
"Toho Rakušáka bych nevolila," dodává 46letá volička z druhého nejzápadnějšího města Česka. Obyvatelka žijící v pohraničí zároveň naráží i na to, že ji během kampaně ovlivnila otázka Benešových dekretů.
Reportéři Aktuálně.cz navštívili v pátek tři města na západě Čech (Aš, Tachov a Hostouň), kde v prvním kole prezidentské volby vyhrál bývalý premiér Jan Fischer nebo senátor Jiří Dienstbier.
"Zklamali mě, chtěla jsem někoho mladšího, třeba toho Dienstbiera," říká seniorka z Aše. Kandidát ČSSD ale stejně jako Fischer do druhého kola nepostoupil. Tak volila Zemana.
Karel na každém rohu
Jeho rival - Karel Schwarzenberg - je v Aši díky svým dobrovolníkům vidět skoro na každém rohu. Jeho plakátek byl třeba i na odpadkovém koši u volební místnosti v místní škole.
Volby na Aktuálně.cz
- Živě: Zemanova agresivita nás rozeštvala, bojí se lidé
- Inzerát proti knížeti objednal bývalý důstojník StB
- Pátek: Aféra z dílny StB a Franz naštvaný na Zemana
- Třeba nejde o Zemana. Podlý inzerát má znechutit volby
- Schwarzenberg podává trestní oznámení za lživou kampaň
- Nezákonný inzerát v Blesku: Za knížetem stojí Posselt
- Další předvolební lži: Zeman přilepšil své bývalé vládě
- Kampaň skončila, Šlouf zmizel ze Zemanových dárců
- Vladimír Franz dá hlas Zemanovi, lidem ale radit nechce
- Poslední duel skončil remízou, pak se lidé naštvali
- Na Schwarzenberga míří trestní oznámení za IT zakázky
"Jsem jeho fanynka," přiznala starší žena, která měla na bundě placky s "Volím Karla."
I tady jako by volba nového prezidenta rozdělila město několik kilometrů od hranic s Německem na dva tábory.
Volby rozdělily město
"Koho jsi volil?" ptá se zhruba 40letá obyvatelka západočeského města svého známého na ulici před volební místností. Když jí ukáže v ruce lístek s Milošem Zemanem, žena okamžitě zareaguje: "Ty jsi volil Schwarzenberga? To tě už nebudu zdravit."
"To já tě klidně zdravit budu," odpovídá jí muž ve stejném věku před ním, než se oba rozloučí a odejdou domů.
Po 18:00 nacházejí cestu k urnám voliči v Aši jen zřídka. V hospodě, která je jen několik desítek metrů od jedné volební místnosti, radši sledují hokejové utkání.
"Já ani volit nepůjdu, protože můj favorit nepostoupit," řekl starší muž, který si podle svých slov nechtěl vybírat "menší zlo".
Nemáme rádi šlechtu
Ani nedaleký Tachov nemá kandidáta TOP 09 příliš v oblibě.
"Je to chudý kraj, díra po německém granátu. Je tu velká nezaměstnanost (9,7 procenta, tedy největší v Plzeňském kraji, pozn. red.) a nemáme tu rádi šlechtu - knížata a podobně. Navíc mnozí lidé zde neuspěli v restitucích, na rozdíl třeba od pana Schwarzenberga," říká o Tachovsku jedna z jeho starších obyvatelek.
Tachovsko přitom paradoxně dosáhlo největšího rozkvětu za vlády rodu Windischgrätzů, kteří Tachov a jeho okolí získali v roce 1784 a drželi ho až do konce druhé světové války. V mezidobí zde vznikaly podniky věnující se například zpracování dřeva a perleti.
Současnou nezaměstnanost a chudobu v regionu místní těžce pociťují - a o to hůře snášejí dopady některých vládních kroků, což se odráží i na nechuti mnohých vůči Schwarzenbergovi.
"Dělám ve státní správě, nikdy bych ani nečekala, že bych za takhle málo pracovala. Je to zemědělský kraj, kde kromě několika manažerů německých firem, které tu působí, si lidé nežijí příliš dobře. Máme málo. Spousta lidí zde proto tíhne k levici; Zeman tu má podporu i mezi mladými," řekla Aktuálně.cz asi pětadvacetiletá mladá žena.
Lidé se bojí o svůj majetek
Předválečný rozvoj menších podniků a manufaktur způsobil, že v roce 1930 žilo v Tachově kolem sedmi tisíc lidí; téměř tři tisíce z nich však byli po válce odsunuti nebo odešli sami - a Tachov tak začínal prakticky od začátku.
"Jsou tu samí přistěhovalci, Slováci, Ukrajinci a další. Němce tu nikdo neřeší," pokračuje asi šedesátiletá dáma a vysvětluje, proč zde otázka Benešových dekretů, tolik přehrávaná v médiích, lidi příliš nerozvášňuje.
A mnoho dalších z oslovených lidí tento její názor sdílí: "Je to umělá fáma, stejně tak mohli vytáhnout třeba třicetiletou válku," tvrdí zase pětatřicetiletý muž; přesto se tu objevují i hlasy tvrdící opak.
"Lidé se tu proti Schwarzenbergovým výrokům hodně ohrazovali, hlavně uraňáci (dělníci z uranových dolů, pozn. red.). Bojí se, že by přišli o to, co si vydřeli," popisuje místní situaci vysokoškolský student Michal Petík.
Zvítězil tu Dienstbier
Podle většinových reakcí však poválečný Tachov v tomto směru paměť ztratil.
Ostatně hned v roce 1946 zde komunisté získali prakticky největší procento hlasů z celé republiky a celý region se na dlouho obarvil "do ruda". A levicovým zůstal až do současnosti, i když výrazně zoranžověl.
V loňských krajských volbách zde téměř třetina lidí dala svůj hlas sociálním demokratům a dalších téměř 28 procent hlasů tu získali komunisté. V komunálních volbách o dva roky bylo vítězství sociálních demokratů ještě přesvědčivější - ti zde získali asi 41 procent hlasů.
To ostatně vysvětluje výjimečnou pozici Tachova na mapě výsledků prvního kola volby - vítězem, i když těsným, se tu stal Jiří Dienstbier. Ačkoliv on sám nepřímo podpořil Karla Schwarzenberga, sociální demokracie vydala doporučení volit Miloše Zemana.
Budou volit Zemana, říká starosta
Že tohoto doporučení Dienstbierovi voliči vyslyší, je přesvědčen i starosta Tachova Ladislav Macák (ČSSD).
"Jsem přesvědčen, že budou volit Miloše Zemana. A volit ho budou i mladí, i když někteří - a nechápu to - asi dají svůj hlas spíše Karlu Schwarzenbergovi," říká Macák.
Samotná prezidentská volba však podle něj není u místních silným tématem, což potvrzují i mnozí další obyvatelé Tachova. A podobně se staví také k otázce Benešových dekretů a sudetských Němců.
"Pro místní obyvatele to není příliš zásadní téma; i když u některých obava s dekrety spojená přetrvává a roli v rozhodování hrát může," dodává Macák.
To se ostatně ukázalo i v 35 kilometrů vzdálené Hostouni, kde v prvním kole vyhráli překvapivě Jan Fischer s Jiřím Dienstbierem.
"Nechtěl jsem jít volit, rozhodl jsem se včera - i kvůli těm dekretům," vysvětluje svoji podporu Zemanovi asi padesátiletý muž.
Dekrety ovlivnily seniory
S ním souhlasí i o generaci mladší trafikantka.
"Myslím, že spoustu lidí - hlavně starších - otázka dekretů ovlivnila. Z toho, co místní říkají, vyplývá, že mnozí ho nevolili i kvůli tomu," říká.
"Prezidentské volby tu zvýšily prodej političtěji zaměřených novin, jako je třeba MF Dnes nebo Právo, Blesk se prodával méně. Lidé to tu řeší," dodává.
V místním hostinci však po diskusích o tom, "jestli Zeman, nebo Schwarzenberg", nebylo ani památky.
"Byli jsme s urnou v jedné hospůdce v obci na úplném okraji okresu a ta byla úplně plná - a stejně to tam nikdo neřešil," svěřil se se svojí zkušeností jeden z členů volební komise v Hostouni.
