Záchranáři ve městech měli v létě napilno. Česko zasáhla tropická vedra, v pražském Klementinu naměřili meteorologové páté nejteplejší léto od roku 1775, teploty stoupaly přes 36 stupňů Celsia. Denně vyjížděly sanitky ke kolabujícím lidem. Nejen k seniorům a nemocným, ale i k mladým. "Počet těchto výjezdů byl zvýšený," říká mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová o dvou stovkách případů prokazatelně způsobených vedrem, skutečné číslo ale bude vyšší.
Obyvatelům hlavního města hrozí v posledních deseti letech dvakrát větší riziko úmrtí na následky vedra než předtím. V posledních 30 letech na vedro umíralo 50 Pražanů ročně, mezi roky 2010 a 2019 to bylo v průměru 90, zjistili vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Na stále úmornější vedra nejsou česká města stavěná. Od Prahy, Brna či Ostravy přes menší krajská města až po drobná města v okresech řeší stejný problém. Vyprahlé silnice, střechy, náměstí nebo parkoviště přes den nasávají teplo a poté ho vyzařují dlouho do noci. Stromů, keřů a trávníků není tolik, aby dokázaly prostředí ochladit.
O tom, kdo bude na radnicích v následujících čtyřech letech opatření proti horku řešit, rozhodnou voliči už v pátek 23. a v sobotu 24. září. Komunální volby čekají všechny obce, na řadě míst půjdou lidé zároveň vybírat i nové senátory, obmění se třetina horní komory parlamentu.
Růst teplot ve městech potvrzují vědecká pozorování. Pražské Klementinum, které je nejstarší klimatologickou stanicí v zemi, srovnává průměrnou teplotu z let 1961 až 1990 s lety 1991 až 2020. V posledních třech dekádách je vyšší o 1,3 stupně Celsia. Nic navíc nenaznačuje, že by se měl trend zastavit.
Ve srovnání s městy západní Evropy se ta česká přizpůsobují změně klimatu pomaleji, říká Jan Macháč z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se adaptačními opatřeními zabývá. V Kodani tvoří čtvrtinu města zelené plochy, třetina energie je z obnovitelných zdrojů, přes 60 procent lidí jezdí do práce nebo do školy na kole. Stuttgart je zase proslulý zelenými koridory, které umožňují proudění chladného vzduchu městem.
Radnice v Česku se začaly starat později. Za uplynulé dva roky se však počet měst s vypracovanou strategií přibližně zdvojnásobil. "Teď jich máme nějakých 40. Pokud si řekneme, že v nich žijí asi tři miliony obyvatel, není to špatné," říká Macháč. Podle něj pomáhá, že jsou projevy klimatické změny viditelné i v Česku - povodně, sucha nebo tornádo na jižní Moravě. "Společnost si problém většinově připouští. V tom jsme se významně posunuli," uvádí vědec.
Podle předloňské studie agentury STEM je 93 procent Čechů přesvědčeno o existenci změny klimatu. Většina z nich věří, že za ni může aktivita člověka. K potřebě chránit životní prostředí se ale kloní i ti, kteří tento názor nemají. Pro čtyři z pěti voličů je důležité hlasovat pro stranu, která má ochranu životního prostředí mezi svými prioritami, uvedl v roce 2019 průzkum společnosti Ipsos.
V hlavním městě vnímá klimatickou změnu jako hrozbu přes 72 procent oslovených obyvatel, ukazuje loňská analýza Institutu plánování a rozvoje.
Nejsnáze a nejlevněji se mohou města a obce bránit dopadům klimatické změny dostatkem zeleně. Stromy přirozeně ochlazují své okolí, nasávají dešťovou vodu, kterou pak postupně odpařují. Navíc v létě stíní, v zimě propouští světlo. Ve městech střední Evropy mohou ulice ochladit až o 12 stupňů, uvedla loni studie Spolkové vysoké technické školy v Curychu, zveřejněná v časopise Nature.
Tímto směrem postupuje současná magistrátní koalice v Praze. Před čtyřmi roky vyhlásila plán na vysazení milionu stromů, teď je zhruba v polovině. Nová stromořadí vznikla na Smetanově nábřeží nebo na Václavském náměstí, jinak se ale sázelo především v parcích a okrajových částech města. Podle údajů z června 2021 má Praha téměř sedmkrát více ulic bez stromořadí než s ním.
Spíše než na množství by se ale podle Macháče z ústecké univerzity měla města při sázení zaměřit na kvalitu. Stromy vysazené v centrech mnohdy přežijí jen pár let nebo dostatečně nevyrostou. Kvůli hustým sítím kabelů a trubek pod ulicemi často nemají dost prostoru pro kořeny a nedosáhnou na dostatek vláhy. Podle loňské studie Institutu plánování a rozvoje tak třetina stromů vysazených v Praze neplní funkci ochlazovačů ulice.
Neuspořádané sítě je možné v podzemí přeskládat tak, aby mohly stromy lépe růst. Zároveň to ale vyžaduje vyšší náklady. Sázet stromy v ulicích širšího centra Prahy by chtěli z větších subjektů Piráti, Praha sobě, STAN, Solidarita (ČSSD, Zelení, Budoucnost a Idealisté) nebo koalice SPD a Trikolory, ukázal volební kvíz Aktuálně.cz. Proti je hnutí ANO. Zástupci Spolu pro Prahu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nechali otázku nezodpovězenou.
Nutné je také změnit způsob, jakým se města o zeleň starají. V některých případech stačí, aby dělala méně než dosud, zejména při sekání trávníků. "Na satelitních snímcích vidíme, že nakrátko střižené plochy se zahřívají podobně jako dlážděné. Musíme zajistit, aby si vegetace mohla udržet vodu co nejdelší dobu," upozorňuje architekt Lukáš Houser z Institutu plánování a rozvoje Prahy.
Města by také měla pro své obyvatele zavést systém včasného varování před extrémně vysokými teplotami. Koordinoval by také jednotlivé složky záchranného systému, podobně jako při povodních, navrhuje Aleš Urban z Akademie věd. "V zemích jižní a západní Evropy podobné systémy spustili po horkém létě 2003. A opravdu to funguje," říká.
Macháč upozorňuje, že přibývá měst, která se snaží k rostoucímu vedru přistupovat zodpovědně. "Například Žďár nad Sázavou si nás vybral jako nezávislého odborníka, se kterým konzultuje nová opatření," říká. Zmiňuje také Jihlavu, která na revitalizovaném Masarykově náměstí nechala vysázet stromy, nebo Brno, které podporuje zelené střechy na soukromých i městských budovách.
Dobré příklady lze najít i v Praze. Na řadě míst vznikají zelené střechy a město pokračuje v sázení stromů. Některé městské části nechávají travnaté plochy více vyrůst, například na sídlišti Novodvorská v Praze 4. Nová radnice Prahy 12 se letos uchází o hlavní cenu Adapterra Awards, udělovanou za opatření proti následkům klimatické změny. Na střeše má fotovoltaickou elektrárnu, pod budovou zase nádrž na dešťovou vodu. "Pokračuje také revitalizace potoků Botič a Rokytka," vyzdvihuje Macháč.
V Litomyšli zase na kraji města vznikl park s kaskádami, které zabraňují odplavování bahna. "Důmyslně propojují protipovodňovou ochranu s estetickou a rekreační funkcí," říká Macháč o opatření ochlazujícím město. Z menších obcí jmenuje Jablonné v Podještědí, kde spolek Čmelák přetvořil bývalou skládku na mokřady.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
Samotným budováním zeleně ale problém ani v menších městech řešit nelze. "Občas si politici myslí, že adaptace na klima znamená zelená střecha," připomíná ekoložka Petra Kolínská z organizace Zelený kruh. Aby opatření fungovala, musí se na ně myslet i při tvorbě dopravních systémů, územního rozvoje nebo rozpočtu. "Mnoho měst má koordinátora pro klimatickou agendu, který dohlíží na to, aby se jednotlivé resorty spolu domluvily," radí.
Odolnost vůči stoupajícím teplotám, které obyvatelům měst komplikují život, považuje za základ dalšího rozvoje. "Bez ní nebude možné naplnit ostatní cíle, od hospodářské prosperity po kvalitu života. Důležité je, aby radnice braly svůj klimatický plán jako základ, ne jako poslední ozdobu na vrchu," zdůrazňuje Kolínská, v čem česká města potřebují přidat.
