Za to, že vnitro nakonec nemusí platit, může paradoxně chaos jeho úředníků. Ti totiž smlouvu po jejím uzavření nedali do obchodního rejstříku, takže nikdy neplatila. A tedy neplatilo ani ujednání, podle kterého mělo vnitro v případě předčasného zrušení smlouvy zaplatit penále ve výši tří ročních nájmů.
Smlouvu i přes nesouhlas tehdejšího ministra vnitra Martina Peciny nechal vypovědět nový ředitel zařízení služeb Roman Fidler. Ten za zbrklé vypovězení skončil před soudem, který mu pravomocně udělil tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou a až do roku 2027 mu zakázal působit ve vedoucích pozicích ve státní správě.
Spor ale ani teď nekončí - firma tvrdí, že bude požadovat, aby jí resort vnitra vyplatil neoprávněné obohacení. "Temparano převzalo lázně ve zbídačeném stavu. Za pět let z nich vybudovalo fungující podnik, který měl zrekonstruované lázeňské a ubytovací kapacity. Měl i fungující management a nasmlouvané cestovky," říká právník Temparana Jan Špaček, podle něhož by měl znalec spočítat, jakou hodnotu měly lázně v době, kdy je ministerstvo pronajímalo a jakou když je násilně převzalo zpět.
Na začátku byl Langer
Čtyři lázeňské komplexy v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních a Luhačovicích se resort rozhodl pronajmout za éry ministra vnitra Ivana Langera (ODS). Ten argumentoval tím, že soukromník se o lázně bude starat lépe a ještě bude platit resortu nájemné. A hlavně, že bude do silně zanedbaných areálů investovat.
Nájemcem se stala společnost Temparano se slovenskými vlastníky. Ti provozují například Bardějovské kúpele. Langerův nástupce Pecina nechal udělat audit, který došel k závěru, že ministerstvo na pronájmu prodělává - cena pronájmu by se prý měla pohybovat v rozmezí 37 až 45 milionů. Pecina sice zvažoval údajně nevýhodnou smlouvu rozvázat, ale neudělal to kvůli hrozícímu penále 70 milionů.
Resort se nakonec dohodl s firmou na změně smlouvy a Temparano se zavázalo investovat do oprav lázní. Jenže v roce 2013 se ředitelem ZSMV stal bývalý personální ředitel Policejního prezidia Roman Fidler, který Temparanu smlouvu na pronájem lázní vypověděl.
Odsouzený ředitel a zásah odvolacího soudu
Vzápětí vypukla řada sporů. Temparano začalo požadovat smluvní pokutu za předčasné vypovězení smlouvy, která byla ve smlouvě stanovena na trojnásobek ročního nájemného. A policie obvinila Fidlera kvůli vypovězení smlouvy za zneužití pravomoci a ten nakonec odešel od soudu s pravomocným rozsudkem.
Soudkyně Dvouletá pak dala Temparanu za pravdu. "Žaloba je po právu, žalovaná zaplatí 62 324 906 korun s úrokem 8,05 procenta ročně," uvedla v rozsudku ze srpna 2016. Požadovanou sumu jen o zhruba dva miliony snížila.
Vnitro se ale odvolalo a Městský soud v Praze její verdikt v únoru 2017 zrušil. "Jednalo se o nájem podniku i se zaměstnanci a zákon stanoví, že se takováto smlouva zakládá do sbírky listin a nabývá účinnosti až zveřejněním v Obchodním věstníku," citoval soudce Čestmír Slaný tehdy platný paragraf obchodního zákoníku. To se ale podle něj nikdy nestalo. Temparano tak lázeňské domy platně nepřevzalo. A nebylo ani oprávněno je jakkoliv provozovat. Případ proto vrátil Dvouleté k novému rozhodnutí.
Ta napodruhé žalobu zamítla. "Jsem vázána rozhodnutím odvolacího soudu, že bylo nutné tu smlouvu zveřejnit," konstatovala.
Ale ty miliony jsme tam investovali
Temparano již oznámilo, že podá odvolání. Advokát firmy nepochybuje, že nakonec uspěje. A byť soud třeba neuzná nárok na penále, ministerstvo by mělo vrátit peníze, které firma do lázní investovala a tím je zhodnotila.
Sam vnitro naopak tvrdí, že dlužníkem je Temparano. Mluvčí resortu Adam Rözler poukazuje na to, že soudy ještě řeší protižalobu ministerstva na Temparano, po kterém resort chce naopak ještě 36 milionů korun za neuskutečněné investice, které Temparano slíbilo do lázeňských domů dát.
"V tuto chvíli se tak nemůžeme jakkoli vyjádřit k Vašemu dotazu, který se dotýká zhodnocení lázeňských domů společností Temparano, neboť o tomto nebylo do dnešního dne jakkoli rozhodnuto a toto je navíc předmětem jiného soudního sporu," uvedl mluvčí Adam Rözler.
Špaček protižalobu vnitra označuje za nesmyslnou. "Na ten nárok je potřeba pohlížet spíš jako na procesní taktiku," říká.
"Za těch prvních pět let, kdy ta nájemní smlouva byla konzumována - ať již platila nebo ne, - tak Temparano proinvestovalo částku přesahujíc 60 milionů korun," uvedl Špaček s tím, že všechny tyto sumy jsou dohledatelné v účetních dokladech i vidět na stavu lázní. "Financovali jsme chod a opravy nemovitostí. Akcionáři do toho z vlastních prostředků vložili 64 milionů korun," poukázal.
