Praha - Vláda nakonec schválila navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun, což byla minimální částka s kterou se byli akademici ochotní smířit. Během pondělního jednání vlády, na kterém budou ministři schvalovat rozpočet, o tom informoval vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
"Na rozšířeném předsednictvu vlády jsme se na tom shodli," potvrdil Bělobrádek Aktuálně.cz.
Ráno se před jednáním vlády u Strakovy akademie shromáždilo asi dvacet vysokoškolských studentů a doktorandů, kteří přišli za navýšení rozpočtu vysokých škol bojovat. Přinesli si transparenty s hesly "Konec levných akademiků", "Investice do vědy stejně jako do tunelů" nebo "Je to k pláči".
Vysoké školy původně ve shodě s ministerstvem školství požadovaly 4,5 miliardy navíc. "Uvědomujeme si, že i ostatní resorty mají spoustu požadavků, se skřípěním zubů jsme ochotni akceptovat částku tři miliardy korun," uvedl už v pátek rektor Masarykovy univerzity v Brně a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. Nyní hospodaří s 21 miliardami korun.
"Meziročně je to slušné navýšení rozpočtu, ale na druhou stranu je to přidání po šesti letech, to už tak monumentálně nevypadá," komentoval pro Aktuálně.cz rozhodnutí vlády Bek. Vysoké školy hrozily protesty, pokud nedostanou alespoň tři miliardy, v úterý zasedne předsednictvo České konference rektorů a rozhodne, jak naloží s ohlášením Týdnem vzdělanosti, který má začít příští týden.
"Předpokládám, že žádné protesty nebudou a omezíme se pouze na slavnostní zahájení akademického roku a další akce," odhaduje závěry jednání rektor Bek.
Peníze navíc by se měly na zvýšení platů pedagogů a alespoň částečné navýšení doktorských stipendií. Podle Beka by se mělo jednat i o investicích, některé vysoké školy by peníze mohly využít k přijetí většího počtu učitelů. Česká republika je v počtu studentů na jednoho učitele jedna z nejhorších zemí v Evropě.
Nejspíš ale nezbude na podporu některých státem poptávaných oborů. Například na to, aby vysoké školy mohly přijmout více mediků nebo studentů pedagogických oborů. To by muselo projít navýšení o 4,5 miliardy, jak vysokých školám slibovala bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Zvýšení rozpočtu vysokých škol podporovali také odboráři, vyzdvihovali argument univerzit, že by neměly existovat dvě kategorie učitelů, a když se přidá pedagogům na základních a středních školách, platy by se měly zvýšit i pro univerzitní učitele.
"Je to krok k jakési nápravě. Pokud vláda splní sliby a bude zvedat platy učitelů kontinuálně, je to pro tuto profesi dobrý signál," uvedl předseda školských odborů František Dobšík. Časem by to mohlo pomoci přilákat do tříd více učitelů a narovnat nedostatek, kterým ředitelé hrozí.
Po schválení návrhu odbory oznámily, že ruší stávkovou pohotovost, do níž 6. září vstoupily. "Pominuly všechny důvody, které byly pro vyhlášení stávkové pohotovosti. Nyní je tedy splněno vše pro její zrušení. Vítáme vstřícný postoj vlády. Udělala velmi dobrý a pozitivní krok," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Do stávkové pohotovosti vstoupilo 14 odborových svazů. Zapojily se odbory školské, zdravotnické, úřednické, hasičské, civilních zaměstnanců armády, vědců, pracovníků kulturních zařízení i ochrany přírody, hudebníků a herců.
Pro kapitolu vědy a výzkumu, kde panovaly spory, navrhl vicepremiér Pavel Bělobrádek kompromis tak, aby balík peněz činil 35,6 miliardy korun. Podle květnového rozhodnutí o posílení rozpočtu na vědu a výzkum pro příští rok mělo na bádání putovat 36,2 miliardy korun, tedy o 3,5 miliardy víc než letos. Ministerstvo financí navrhlo snížení, a to nejspíš o 2,8 miliardy korun.
Na navýšení platů ve veřejné sféře o deset procent, u učitelů v regionálním školství o 15 procent k 1. listopadu se už koalice shodla.
Díky navýšení rozpočtu vysokých škol mohou pokračovat jednání o změně financování vysokých škol, kterou připravilo ministerstvo školství. Podmínkou pro změnu rozdělování peněz mezi vysokými školami bylo právě navýšení rozpočtu.
