Od nezájmu k telefonátu od Babiše. Vláda v boji s virem mění přístup k českým firmám

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
7. 4. 2020 5:30
Přístup vládních politiků k českým firmám v době koronavirové epidemie se postupně mění. Počáteční nezájem, kdy se politici soustředili na nákup zboží z Číny, vystřídala větší spolupráce, byť nadále dominuje tento dovoz ze zahraničí. Některé tuzemské firmy nadále upozorňují, že stát by měl domácí výrobu podporovat ještě více.
Výroba roušek z nanovláken je jeden z příkladů, kdy by mohl stát podpořit české firmy s českými vynálezy. Na snímku jsou zaměstnankyně Kvalitexu Písek, který velmi pomáhá zdravotníkům na jihu Čech.
Výroba roušek z nanovláken je jeden z příkladů, kdy by mohl stát podpořit české firmy s českými vynálezy. Na snímku jsou zaměstnankyně Kvalitexu Písek, který velmi pomáhá zdravotníkům na jihu Čech. | Foto: Jakub Plíhal

Spolumajitel společnosti Workswell Adam Švestka rozhodně není zvyklý na to, že by mu volal někdo z politiků, natož pak samotný premiér. Přesto se mu předseda vlády Andrej Babiš minulý týden ozval. A to poté, kdy si firma na sociálních sítích postěžovala, že stát neměl zájem o její špičkové termokamery a dal přednost zahraničním.

"Dobrý den, nevěděl jsem o vaší firmě, mohli byste poslat svou nabídku?" ptal se Babiš mimo jiné spolumajitele společnosti, která se obrátila na ministerstvo zdravotnictví už letos v lednu. Po telefonu předsedy vlády navázali úředníci s firmou kontakt a požádali o nabídku. Firma ji zaslala. "Nyní očekáváme, zda se někdo ozve," řekl Aktuálně.cz Adam Švestka. Společnost Workswell nebyla zdaleka jediná, kdo prošel takovou zkušeností, byť v jiným případech nezazněl telefon od předsedy vlády. 

Když deník Aktuálně.cz mapoval situaci tuzemských firem, které by mohly Česku pomoci v boji proti koronaviru, přesvědčil se, že před nástupem epidemie ani v jejích začátcích nebylo obvyklé, že by se politici a úředníci o české firmy nějak zvlášť zajímali. Situace se začala výrazněji měnit až postupem času. 

"Je sice fajn, že ministerstvo průmyslu a obchodu vypisuje nějaké programy, ale my i někteří další potřebujeme často rychlou, okamžitou podporu," vysvětluje Aktuálně.cz Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR.

A přidává konkrétní příklad o tom, jak je před čtrnácti dny požádala jedna z nemocnic o velmi rychlou dodávku roušek s nanovlákny. Kůs potřeboval velmi rychle téměř milion korun, protože firma prodávající materiál chtěla zaplatit okamžitě. "Od zástupců státu jsme se dozvěděli, že nám takto rychle pomoci nemůžou. Nakonec jsme peníze sehnali naštěstí jinde," říká Kůs, který díky tomu rozjel s partnery na jihu Čech velkou výrobu roušek pro řadu zdravotnických zařízení - bez pomoci státu.

Jak je možné, že vláda české výrobce ochranných pomůcek a dalších potřeb "opomenula"? Deník Aktuálně.cz slyšel v zákulisí několikrát dva zásadní důvody. Prvním bylo to, že se vláda rozhodla svěřit strategický nákup ministerstvu zdravotnictví. Nemělo proto přehled o českých firmách, nemělo zkušenosti s nákupem, protože dříve nenakupovalo a nemělo ani lidi, kteří by se v tomto oboru orientovali.

"Ze začátku například neměli přehled o českých ani zahraničních výrobcích, vůbec neznali trh, neměli přehled ani o cenách a další věcech. Až postupně nabrali do nákupního týmu dva lidi z fakultních nemocnic, kteří se v tomto vyznali, ale pořád chyběl někdo, kdo by se skutečně českým firmám věnoval," sdělil Aktuálně.cz důvěryhodný zdroj, který pracuje pro české firmy, dodávající zboží po Česku i do zahraničí a zároveň je v kontaktu také se zástupci nemocnic a českými diplomaty.

Díky tomu měl tento zdroj přehled o činnosti strategického týmu a také o snaze firem nabízet své produkty. Ostatně i sám šéf tohoto týmu Miroslav Doležal připustil, že jeho tým začínal od nuly a potřeboval určitý čas na rozjezd. 

Je to má priorita, vyhlásil Hamáček, který se věnoval především Číně

Dalším důvodem počátečního nezájmu bylo to, že politici se orientovali hlavně na dovoz z Číny. Podle nich totiž pouze tato země umí dodávat potřebný materiál v desítkách milionů kusů a alespoň zčásti uspokojit obrovskou poptávku po rouškách, respirátorech i dalších věcech.

"Ať mi každý vyčítá, co chce, ale já musel v první chvíli velmi rychle zajistit dodávku těchto ochranných prostředků. A jediná šance byla v Číně," reaguje na kritiku po zanedbání českých firem ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD), který příšel s nákupem a distribucí pomůcek z Číny přes "letecký most", který trvá dodnes.

Na jeho příkladu je ale dobře vidět, jak se přístup jeho samotného i státu k českým firmám měnil. Když se ho deník Aktuálně.cz ptal, proč některé české firmy nebyly vyslyšeny, odpověděl v sobotu 28. března, že on toto nemá na starosti.

"Podívejte se do usnesení vlády. Tam je jasně napsané, že ministerstvo vnitra zajišťuje dodávku ochranných prostředků především z Číny. Ptejte se jiných," uvedl Hamáček v emotivním vyjádření. "Teď musím co nejrychleji sehnat testovací sady, které docházejí," vysvětloval o víkendu, kdy se pohádal s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem o to, kdo má dodávat ochranné pomůcky do domovů pro seniory.

Následující den ale napsal, že vytvořil v rámci krizového štábu skupinu pro podporu domácích producentů a chce mít přehled o tom, co přesně potřebují české firmy, které vyvíjejí roušky, respirátory nebo staví plicní ventilátory, a jak jim může stát pomoci. "Tohle je má priorita! Chci s českými firmami samozřejmě spolupracovat," oznamoval Hamáček a konkrétně se zmínil o stovkách ventilátorů. "Abychom navýšili už tak dobré kapacity, které v Česku máme," podotkl.

Hamáčkům postoj nepochybně ovlivnilo to, že po víkendu získal větší pravomoce, protože byl vládou dosazen do čela Ústředního krizového štábu. Je také možné, že po počátečním náporu se zajišťováním nákupu a dopravy zboží z Číny měl více času věnovat se Česku. A mohla ho ovlivnit také kritika, která se začala objevovat v médiích.

Například deník Aktuálně.cz popsal na příkladu některých firem nezájem státu. Podobně se objevil článek v Deníku N, který popisoval, že Česko by mohlo být díky svým výrobcům v boji proti koronaviru na Číně nezávislé. Jak sám navíc Hamáček přiznal, obracela se na něj i spousta občanů s dotazem, proč stát nekupuje ochranné pomůcky od českých firem. 

Na dotaz Aktuálně.cz na české firmy Hamáček toto pondělí už jmenoval několik konkrétních firem. "Ve větším odebíráme například od Gumáren Zubří, Sigmy Lutín, Vítkovice Cylinders, CEG," uvedl Hamáček a začal listovat seznamem dodavatelů, ve kterém je podle něho řada dalších českých firem.

"Jen na jedné stránce mám například Malvel, For Job Protect, Euro nářadí a další. Jsou to desítky firem, od kterých ministerstvo vnitra odebralo zboží. Ale samozřejmě ty odběry jsou podstatně menší než dodávky ze zahraničí," odpověděl Hamáček. Seznam všech firem a počet odebraného materiálu zatím není veřejný, v pondělí odpoledne jej projednávala vláda, až poté by jej měl stát zveřejnit.   

Neozvali se, nepotřebovali jsme je, vysvětluje zdravotnictví nezájem 

Stejný seznam vypracoval pro vládu za své ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). A stejně jako Hamáček i on tvrdí, jak moc spolupracuje s českými firmami. "Na našem seznamu je šestnáct českých firem. Jsou to výrobci nejrůznějších prostředků od ochranných brýlí přes respirátory, ústenky a další. Takto se snažíme podporovat i české dodavatele," řekl v pondělí Vojtěch. Pokud jde o zmiňované termokamery, Vojtěch si stojí za tím, že jeho ministerstvo objednalo velmi kvalitní termokamery ze Švýcarska v počtu 500 kusů.

Celkově zatím objednalo zdravotnictví 88,5 milionu kusů ochranného materiálu za šest miliard korun - drtivou většinu z Číny. Šéf jeho nákupního týmu  Miroslav Doležal už dříve jmenoval z českých firem Zdravtex, Liptex trading, Clinitex, Vitapur, Richter Medical, Alpiano, Brotex, Dita, Vývoj Třešť, Pleas, Lufoli, Sintex, Sigmu Lutín, Pardam, Refil, Moldex a další.  

Samotný seznam firem ale nemá až tak vypovídací hodnotu. Bylo by potřebné vědět například to, o jaké množství zboží šlo, zda by ho firmy byly schopné dodat ještě více, případně kdy tyto smlouvy byly uzavřeny. Deník Aktuálně.cz nedávno informoval například o některých větších českých firmách, které šijí ochranné pomůcky, že by byly schopné dodávat mnohem více kusů, kdyby stát podpořil nákup nových linek na výrobu. 

Redakce také oslovila ministerstvo zdravotnictví se sérií dotazů na firmy, které se v polovině března ozvaly se stížností, že je stát neoslovil. Šlo například o Ego Zlín a Gumárny Zubří, které se přihlásily jako první. Šéf nákupního týmu Doležal vzkázal, že je vede v patrnosti, ale tehdy tvrdil, že jejich zboží stát nepotřebuje. "Nabízeli produkty, které v současnosti nepoptáváme - například sanitární produkty či produkty z technické pryže, termoplastu a dalších materiálů -, nebo je máme poptány u jiných firem," sdělil.

Další stěžující si firmou byl GeneProoff, který vyrábí speciální testy na koronavirus. "Při současném množství asi pěti tisíc vyšetření týdně v celé České republice jsme schopní bez problémů vykrýt celou tuzemskou spotřebu testů," uvedli v březnu zástupci firmy. "Jde o kvalitního a certifikovaného výrobce kvalitních rychlotestů. Určitě s ním navážeme velmi rádi jednání. Nicméně tato firma se nám neozvala a nepodala nabídku do centrálního nákupu. Prosíme tedy, aby se s námi nejdříve tato firma spojila," reaguje Doležal s tím, že nabídku poté na ministerstvu zdravotnictví vyhodnotí.

Další firmou, která nabízela spolupráci, byla společnost, která sice není česká, ale mohla by v případě plicních ventilátorů nahradit dodávku z Číny. Jde o německého výrobce Dräger. "Od této firmy jsme neměli nabídku na plicní ventilátory jako takové, ale jiné zařízení v oblasti anesteziologie, které také umí dýchat, proto se řešila vhodnost těchto zařízení," sdělil Doležal a dodal, že ministerstvo preferuje značky, které již v českém zdravotnictví fungují. "Ohledně kvalitních plicních ventilátorů jednáme s firmou Getinge, AirLiquide, Hamilton Medical, GE Healthcare, ImtMedical. V tuto chvíli máme naopak 40 kvalitních nakoupených a další jsou v jednání," podotkl. 

Linka 1212, karta do mobilu i projekt Spojujeme Česko

Hlavním "hráčem", který by se měl věnovat českým firmám, však není vnitro ani zdravotnictví, ale ministerstvo průmyslu a obchodu. I na něj mířila zejména v prvních březnových týdnech kritika z českých firem, že se jim tento úřad málo věnoval. Ministr Karel Havlíček (za ANO) tuto kritiku odmítá a tvrdí, že se jim on a mnozí podřízení úředníci maximálně věnují.

Deník Aktuálně.cz předminulý týden navštívil úřad v doprovodu koordinátora projektů Robina Čumpelíka a zajímal se o to, co konkrétně úřad dělal a dělá pro firmy v Česku. Čumpelík tvrdí, že ministerstvo se začalo věnovat českým firmám hned, jak to bylo možné.

"Když přišla koronavirová epidemie, začali jsme se vzápětí věnovat několika projektům. Mezi prvními byl rozjezd linky 1212, se kterou pomáhá spousta našich pracovníků. Dalším projektem bylo vytvoření digitální interaktivní karty, ve které se aktualizují všechny klíčové informace, které souvisejí s pandemií koronaviru. Do mobilních telefonů si ji stáhly desítky tisíc lidí," uvedl Čumpelík a s nadšením ukazoval patrně hlavní projekt ministerstva, a to platformu Spojujeme Česko, která začala fungovat od 28. března.

Podle Čumpelíka se na tomto projektu, který vznikl ve spolupráci s CzechInvestem, podílí kromě státu například vědci, univerzity či právě české soukromé firmy. "Je to skvělá věc. Jde o otevřený rozcestník technologií, služeb a platforem, které se spojily v boji s pandemií koronaviru. Firmy se do systému přihlásí a společně můžou hledat možnosti spolupráce. My nejsme schopni nakoupit a distribuovat, ale jsme schopni propojovat, dávat například menším firmám kontakt na velkovýrobce," vysvětluje Čumpelík.

Odmítá přitom, že by ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo jednat s jakoukoliv českou firmou, která by se na něj obrátila. "To vám můžu za nás garantovat. Nestalo se, že bychom s někým nekomunikovali. Pokud nějaká česká firma dělá cokoliv kolem koronaviru, tak se na nás může obrátit a my stoprocentně zareagujeme. Pokud má ta nabídka významný smysl, tak pomůžeme," sliboval Čumpelík.

Také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdil, že se snaží českým firmám co nejvíce pomáhat. Podle něj si ale ne každá zaslouží podporu. "Je strašná spousta firem, které nám posílají nějaké produkty a tlačí na to, abychom je od nich koupili. Někteří z nich jsou super a mají pěkné produkty, ale bacha, jiní cítí, že stát dnes rozdává, a snaží se do toho rychle dostat. A potom jsou velmi agresivní, někdy až trošku vydírají, že když něco neodebereme, tak oni s tím půjdou do médií a řeknou, že jsme neschopní," uvedl ministr.

Nicméně sám přiznal, že existuje spousta zajímavých českých firem, což se v době epidemie ukazuje možná ještě více než kdykoliv dřív. "Jsme skutečně zemí pro budoucnost. Naši lidé se dokážou neuvěřitelně adaptovat na nové věci. Stejně jako náš průmysl. Jsme národ, který historicky umí improvizovat," prohlásil ministr. Až zpětný detailní pohled na činnost státu ukáže, jak moc politici schopné české firmy podpořili, či nepodpořili. 

Bez ohledu na to, co politici dělají nebo nedělají, tady lidé v českých firmách usilují o to, aby dokázali vyrábět víc a víc zboží. Například firma Kvalitex během několika dní změnila výrobu tak, že se pustila do šití kvalitních nanoroušek, a právě tento týden v úterý výrobu dál významně rozšiřuje. Na jihu Čech, kde své zboží dodává, tak pomohla mnohem lidem.

"Naše město je nano! Vezeme první dva tisíce nanoroušek pro Budějce. Budou předány záchranné a sociální službě. Za úžasné nasazení děkujeme firmám Kvalitex, NanoSPACE a Pardam nanotechnology za dar materiálu," děkoval například už v polovině března firmám náměstek primátora Českých Budějovic Viktor Vojtko.

Za projektem Kvalitexu a několika dalších firem, které na jihu Čech vyrábí kvalitní nanoroušky, stojí majitel Klimatexu Josef Handrejch a Jiří Kůs z firmy nanoSPACE. "Všechno začalo 14. března, kdy se mi ozval kolega Jiří Kůs s dotazem, jestli jsme schopni vyrobit roušku. Během víkendu jsme vše potřebné vyřešili a v pondělí už šili. Zájem zdravotnických zařízení byl okamžitý, z čehož mám samozřejmě radost," přibližuje Handrejch s tím, že zájem je nadále velký.

"K dnešnímu dni, tedy k 6. dubnu, je samozřejmě zájem pořád velký, teď máme objednávku na 200 tisíc kusů a každý den nám objednávky rostou. Dodáváme na Magistrát města České Budějovice, který zásobuje v našem regionu sociální služby, nemocnice či záchranné služby. My sami dodáváme například přímo do nemocnice v Písku a jednáme s dalšími zdravotnickými zařízeními," sdělil Aktuálně.cz Handrejch.

Na otázku, jestli něco dodávají státu, odpověděl, že ze strany státu žádný zájem nebyl. "Od ministerstev poptávka nebyla," řekl Handrejch a popisoval, jak od úterý přidají ke klasickému šití roušek ultrazvukové svařování, takže navýší denní výrobu 10 tisíc roušek možná až na 18 tisíc roušek. "Nebráníme se žádné zakázce, ale zdravotníci jsou pro nás priorita," upozornil.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 3 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy