Přerov - Vláda musí sehnat miliardy korun, aby dokázala splnit své rozhodnutí, že v Přerově ponechá leteckou základnu. Vojenské letiště, které například NATO označilo jako nepotřebné, je nutné rozsáhle modernizovat, aby ho v budoucnu kromě armádních vrtulníků mohla využívat i civilní letadla.
"Kdyby základna nevyhověla nárokům na základnu 21. století, nemohla by zůstat a nepomohly by ani legitimní ohledy na rozvoj regionu. Projekt smíšeného letiště napomůže bourat bariéry mezi vojskem a civilisty," řekl novinářům premiér Mirek Topolánek, který dnes základnu navštívil.
Dodal, že i tak bude muset z Přerova odejít asi čtvrtina z 1,2 tisíce tamních zaměstnanců. Najdou uplatnění na vojenském letišti v Náměšti nad Oslavou, kam se původně měla stěhovat celá přerovská posádka.
Vláda se postavila proti doporučení NATO
Při rozhodnutí o zachování vojenského letiště v Přerově se vláda postavila proti doporučení NATO. Aliance má za to, že Česko by mělo letecké základny spíše omezovat, kabinet ovšem rozhodl přesně naopak. Původní plán, že letiště zruší, otočila Topolánkova vláda o 180 stupňů: Vojenské vrtulníky v Přerově zůstanou.
"Skutečností je, že NATO doporučuje České republice snížit počet leteckých základen," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Uvedl, že z čistě vojenského hlediska by přerovská základna nebyla perspektivní. Ovšem regionální politici si vymohli, že letiště v Přerově zůstane a že ho spolu s armádou budou využívat i civilní letouny.
Jenže: Základna se neobejde bez celkové rekonstrukce, která podle odhadů vyjde na dvě až tři miliardy korun. Opravit se musí nejen ranvej, ale také hangáry, rozvody vody a elektřiny a další vybavení. A na provoz bude zapotřebí každý rok asi 1,6 miliardy.
Málo letadel, hodně letišť
Česká armáda přitom musí šetřit. Kvůli reformě veřejných financí přijde o miliardy, což se například projeví v tom, že vojáci koupí méně lehkých obrněných vozidel do zahraničních misí. Ovšem letecké základny si ponechá. A to jsou české vzdušné síly velmi skromné.
Armáda má čtrnáct nadzvukových stíhaček Gripen, čtyřiadvacet bitevníků L-159, deset L-39 a šedesát šest různých typů vrtulníků. Kromě Přerova využívají vojáci letiště v Náměšti nad Oslavou, v Čáslavi, Kbelích a ve smíšeném provozu s civilními letouny letiště v Pardubicích.
V Přerově sídlí vrtulníky, které se podle původních plánů měly všechny přestěhovat do Náměště nad Oslavou. Jenže vládní rozhodnutí znamená, že do Náměstě poputují bojové vrtulníky a v Přerově zůstanou dopravní stroje.
Exnáčelník Šedivý: Přerov je lepší než Náměšť
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý soudí, že chyba se stala už před čtyřmi, pěti lety, kdy padlo rozhodnutí o zachování základny v Náměšti nad Oslavou a zrušení Přerova. Přerovské letiště je totiž podle Šedivého z funkčního hlediska lepší.
"Přerov je výhodnější než Náměšť," řekl Aktuálně.cz Šedivý. Zdůvodnil to i blízkostí výcvikového prostoru Libavá. Jenže do modernizace základny v Náměšti se už investovaly ohromné prostředky. A ty by vyletěly komínem, pokud by armáda původní rozhodnutí přehodnotila a přesunula všechny své vrtulníky do Přerova.
"Zachování obou základen je v současné situaci asi to nejmenší zlo," soudí Šedivý.
Kraje slíbily přerovské základně desítky milionů
O tom, jak to bude s financováním rozsáhlé modernizace přerovské základny i s následným provozem, zatím není podle armádního mluvčího Andreje Čírtka rozhodnuto. Na základně vládního rozhodnutí se teď vypracuje plán investic.
Olomoucký a Zlínský kraj slíbily, že spolu s Přerovem dají dohromady desítky milionů korun. Zároveň chtějí získat další peníze z evropských fondů. Regionální politici tvrdí, že se to vyplatí. Plánují, že v Přerově vznikne regionální letiště, které bude moci odbavovat i mezinárodní lety.
"Čtyři roky jsme neusilovali o nic jiného, než abychom zvrátili rozhodnutí, které bylo špatné pro armádu, ale i pro náš region. To, že zůstane základna v Bochoři, znamená, že tisíce lidí nepřijdou o práci a kraj neztratí vrtulníky, které jsou součástí pátrací a záchranné služby," citovala MF Dnes hejtmana Olomouckého kraje Ivana Kosatíka.
