Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl, že řada ministrů včetně něj změnila při projednávání návrhu původně odmítavý nebo zdrženlivý názor, a to i kvůli vývoji bezpečnostní situace v Česku.
Česko se v posledních letech opakovaně umístilo v první desítce nejmírumilovnějších zemí, který vydává britský Institut pro hospodářství a mír. V aktuálním žebříčku zveřejněném letos v červnu si polepšilo na osmé místo z loňského desátého.
Index je výsledkem hodnocení v kategoriích, jako jsou například míra kriminality, dostupnost zbraní, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech.
Senát chce ústavní novelou rozšířit listinu o ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon". Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v Evropské unii a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem.
Meze nutné obrany se nerozšíří, upozorňují právníci
Vládní legislativci před jednáním kabinetu upozorňovali na to, že z listiny by plynul jen požadavek na zachování minimálního standardu ochrany práva bránit se zbraní. Právo je podle nich dostatečně stanoveno v institutech krajní nouze, nutné obrany a oprávněného použití zbraně.
"U určité části laické veřejnosti by přijetí návrhu ústavního zákona mohlo vést k mylnému přesvědčení, že se jím rozšiřují meze nutné obrany," uvádělo se v podkladech. V praxi by to mohlo vést podle materiálu k zvýšení násilí ve společnosti.
Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Vláda musela sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Nyní ji po úvodním kole debaty posuzují výbory.
Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Navíc není jasné, zda sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.
