Ústavní právo na držení zbraně rozděluje. Vondráček je pro, Válková se bojí násilí

Jan Horák Jan Horák
8. 7. 2020 16:21
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček ve středu odpoledne převzal petici, jejíž signatáři podporují ústavní právo na držení zbraně. První muž dolní komory parlamentu ji sám podepsal. Předání petice proběhlo jen pár dní poté, co se několik ministerstev a dalších institucí vyslovilo proti takovému právu. Návrh zakotvit do ústavy možnost bránit lidský život zbraní schválil v červnu Senát.
Foto: Jakub Plíhal

"Vzhledem k významu práva na život, které je právo nejzákladnější, protože bez života ostatní práva člověka nemohou být naplněna, návrh považuje za správné symbolicky povýšit toto právo na úroveň ústavní, což má i význam v tom, že lidé se mohou ochrany základních práv dovolávat v rámci ústavní stížnosti u Ústavního soudu," zní jeden hlavních z argumentů senátního návrhu.

Horní komora parlamentu ve své většině pro předlohu ústavního zákona zvedla ruku 11. června. Tímto návrhem by se rozšířila Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavy. Novela vzešla od senátora Martina Červíčka (ODS). "Jde o explicitní ochranu života," vysvětlil senátor, když jeho kolegové novelu podpořili.

Návrh se však od několika ministerstev či zmocněnkyně vlády pro lidská práva dočkal kritiky. Minulý týden se završilo připomínkové řízení, které předchází projednání novely vládou. Kabinet poté postoupí návrh do Poslanecké sněmovny. V řízení zazněly obavy, že Červíčkova předloha může způsobit větší ozbrojování společnosti, a v důsledku toho nárůst násilných incidentů.

"Návrh může přinést pocit, že právní úprava (…) se rozvolňuje, a že obrana zbraní je tedy vždy oprávněná, neboť je 'právem' každého z nás. To pak může naopak vést ke zvýšení nebezpečí a násilí ve společnosti," vznesla námitku zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková (ANO), která v řízení zastupovala Úřad vlády. Úřad vyslovil k novele negativní stanovisko.

Návrh může vést k excesivnímu jednání

Možnost postavit se útočníkovi se zbraní v ruce je přitom součástí české legislativy už nyní, vyplývá z trestního zákona. Jeho součástí jsou instituty krajní nouze a nutné obrany. Oba umožňují bránit se způsobem, jenž by za normálních okolností byl trestný, tedy třeba agresora usmrtit. Obrana ale nesmí být zjevně nepřiměřená intenzitě útoku, její následky také nemohou být vážnější než odvrácená hrozba.

V této souvislosti upozorňuje na nedostatky novely Nejvyšší státní zastupitelství. Úřad nejvyššího žalobce se k ní sice postavil neutrálně, výhrady ale formuloval v podobném duchu jako zmocněnkyně Válková. "Dovolujeme si upozornit, že u určité části laické veřejnosti by přijetí návrhu ústavního zákona mohlo vést k přesvědčení, že se tímto rozšiřují meze nutné obrany, což může vést k excesivnímu jednání."

Navržená změna článku 6 Listiny základních práv a svobod

  • (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
  • (2) Nikdo nesmí být zbaven života.
  • (3) Trest smrti se nepřipouští.
  • (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.

Ministerstvo vnitra má za to, že vzhledem k možnostem bránit se podle trestního zákona je senátní návrh nadbytečný. Resort financí se obdobně jako Válková či úřad nejvyššího žalobce obává, že by lidé při své obraně sahali k mnohem násilnějším řešením, což je "svrchovaně nežádoucí". Novelu navíc vnímá jako skrytý pokus ústavně chránit právo držet zbraň, což je podle resortu v rozporu s duchem ústavy.

Přes 100 tisíc podpisů na podporu zbraní

"Tato úprava po mém soudu má za cíl obejít prozatím neúspěšné snahy o zakotvení práva vlastnit zbraň jako základního lidského práva, neboť bude-li zakotveno právo bránit život svůj či jiného člověka se zbraní, zaručuje se mu tím fakticky i právo na to, aby tuto zbraň mohl vlastnit či držet," přidává se s negativním postojem ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

V příštích týdnech senátní novelu ústavy projedná vláda. Kabinet by měl při rokování vycházet z argumentů, které zazněly v připomínkovém řízení. Jeho stanovisko bude vodítkem pro provládní poslance, jak se k novele postavit ve sněmovně. Dolní komorou parlamentu už počátkem června v prvním čtení prošla jiná novela týkající se zbraní, podle ní by se v několika ohledech zpřísnily podmínky jejich držení a používání.

Zmíněné připomínkové řízení, které pro senátní předlohu vyznělo kriticky, skončilo uplynulý pátek. Tuto středu odpoledne přitom převzal předseda sněmovny Radek Vondráček petici žádající ústavní ochranu držení zbraně. Jejím iniciátorům se podepsalo přes sto tisíc lidí. Mezi signatáři jsou také někteří politici, svůj podpis připojil i Vondráček.

"Pan předseda petici podepsal, takže ji podporuje. Petice se netýká jen práva na držení zbraně, ale používání olověného střeliva," uvedla pro Aktuálně.cz mluvčí předsedy sněmovny Barbora Štenglová. Petice reakcí je na směrnici Evropské unie přijatou v květnu 2017, jejímž smyslet je postavit samonabíjecí zbraně mimo zákon a více regulovat možnost opatřit si zbraň a její následné používání.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy