Vláda kývla na vyrovnání s církvemi, pro byly i VV

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
27. 9. 2011 15:59
Restituce by mohly začít v roce 2013, ministerstvo kultury nyní připraví patřičný zákon
Foto: Jan Langer

Praha - Vláda schválila základní parametry, jak se majetkově vyrovnat s církvemi. Zároveň pověřila ministra kultury Jiřího Bessera (TOP 09 a STAN), aby připravil patřičný návrh zákona.

Pro nakonec hlasovali i ministři za Věci veřejné, což už předem deklarovala vicepremiérka Karolína Peake.

"Do vládního usnesení jsme ale prosadili, že jednání o tom, odkdy má zákon začít platit, bude spojeno s jednáním o střednedobých výdajích státu," upřesnila pro Aktuálně.cz Peake.

Poté, co vláda schválí návrh zákona, který by chtěl ministr podle dřívějších prohlášení protlačit do Parlamentu do konce roku, začne o něm rozhodovat sněmovna. ČSSD a KSČM se ale staví ostře proti a návrh nemá jednoznačnou podporu ani v koaličních řadách. Tam mají výhrady hlavně právě Věci veřejné.

Ministr kultury už přesvědčoval o výhodnosti dohody s církvemi klub komunistických poslanců. Pochvaloval si sice vstřícnou atmosféru, příslib podpory od KSČM pro svůj plán ovšem nezískal.

Odškodnění začne roku 2013...

V rámci vyrovnání mají církve dostat zpátky část majetku - pozemky a nemovitosti, které teď vlastní stát, a to celkem v hodnotě 75 miliard korun.

O každý pozemek či nemovitost bude ale muset konkrétní církev požádat zvlášť. Většinu tohoto majetku teď spravuje buď pozemkový fond, nebo Lesy ČR.

Mimoto mají církve dostat finanční odškodnění za majetek, který už vrátit nelze, a to 59 miliard korun. Stát jim je bude postupně vyplácet  v ročních dvoumiliardových splátkách dalších 30 let. Kvůli valorizaci se tak tato částka - odhadem - vyšplhá zhruba na 79 miliard.

Právě o tyto bezmála 2 miliardy ročně se přely Věci veřejné. Chtěly vědět, kde je státní kasa rok co rok vezme.

Podívejte se na moderní církevní stavby v Česku:

Zároveň se stát dohodl s církvemi, že je ještě bude prvních 17 let, po které bude odškodnění vyplácet, podporovat, a to částkou 1 miliarda a 400 milionů korun. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.

Po 30 letech by pak církve už nemohly požadovat žádnou podporu od státu, který teď platí i mzdy duchovních. Právě s tímto argumentem jako hlavním mává ministr Besser.

Celý proces majetkového vyrovnání s církvemi by rád spustil v roce 2013.

... pokud kývne Parlament

Pokud by byla koalice jednotná, zákon o vyrovnání s církvemi v Parlamentu prosadí i přes odpor opozice a případné veto Senátu.

Podobný zákon, připravovaný ještě Topolánkovou vládou, ale v roce 2008 neuspěl. Ztroskotal už ve sněmovně na hlasech opozice a několika přeběhlíků z koaličních řad.

Pokus současné vlády se od té Topolánkovy liší tím, že chce vydat více majetku v pozemcích a nemovitostech, a srazit tak finanční částku na odškodnění.

Topolánkova vláda totiž počítala hlavně s peněžním odškodněním, a to s částkou až 280 miliard korun.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Živnostníci z kauzy Stoka pošlou radnici 623 tisíc, dohodli se mimosoudně

Zastupitelé městské části Brno-střed ve středu schválili desítku dohod o narovnání s živnostníky, kteří se v takzvané kauze Stoka přiznali k dávání úplatků. Do pokladny radnice pošlou zhruba 623 000 korun. Obviněno je v této části kauzy 27 lidí a jedna firma. Případy těch, kteří se přiznají, by mohly být vyřešeny mimosoudně.

V kauze Stoka jde o údajnou korupci na městské části Brno-střed, hlavní větví případu se už zabývá brněnský krajský soud. Obžalováno v této části je 11 lidí a dvě firmy, včetně někdejšího politika za hnutí ANO Jiřího Švachuly. Právě ten byl podle státního zastupitelství hlavou skupiny, Švachula obvinění popírá.

Zastupitelé se zabývali dohodami o narovnání z vedlejší větve případu, kdy celkem 27 lidí a jednu firmu státní zastupitelství viní z úplatkářství na správě nemovitostí městské části. Řemeslníci údajně dávali 15 procent ze zakázky na úplatcích, aby zakázku získali. Podle dřívějšího vyjádření žalobce se v tomto přiznala zhruba polovina obviněných, v jejich případě by se tak věc nemusela dostat k soudu. Schválené dohody o narovnání s městskou částí by k tomu měly přispět. "Platí, že svým jednáním vzniku škody napomohli, a proto by měli městskou část odškodnit. Zda k uzavřeným dohodám přihlédne státní zástupce a zastaví jejich trestní stíhání, je zcela na jeho rozhodnutí," uvedla už dříve mluvčí radnice Kateřina Dobešová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy