Vláda kývla na vyrovnání s církvemi, pro byly i VV

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
27. 9. 2011 15:59
Restituce by mohly začít v roce 2013, ministerstvo kultury nyní připraví patřičný zákon
Foto: Jan Langer

Praha - Vláda schválila základní parametry, jak se majetkově vyrovnat s církvemi. Zároveň pověřila ministra kultury Jiřího Bessera (TOP 09 a STAN), aby připravil patřičný návrh zákona.

Pro nakonec hlasovali i ministři za Věci veřejné, což už předem deklarovala vicepremiérka Karolína Peake.

"Do vládního usnesení jsme ale prosadili, že jednání o tom, odkdy má zákon začít platit, bude spojeno s jednáním o střednedobých výdajích státu," upřesnila pro Aktuálně.cz Peake.

Poté, co vláda schválí návrh zákona, který by chtěl ministr podle dřívějších prohlášení protlačit do Parlamentu do konce roku, začne o něm rozhodovat sněmovna. ČSSD a KSČM se ale staví ostře proti a návrh nemá jednoznačnou podporu ani v koaličních řadách. Tam mají výhrady hlavně právě Věci veřejné.

Ministr kultury už přesvědčoval o výhodnosti dohody s církvemi klub komunistických poslanců. Pochvaloval si sice vstřícnou atmosféru, příslib podpory od KSČM pro svůj plán ovšem nezískal.

Odškodnění začne roku 2013...

V rámci vyrovnání mají církve dostat zpátky část majetku - pozemky a nemovitosti, které teď vlastní stát, a to celkem v hodnotě 75 miliard korun.

O každý pozemek či nemovitost bude ale muset konkrétní církev požádat zvlášť. Většinu tohoto majetku teď spravuje buď pozemkový fond, nebo Lesy ČR.

Mimoto mají církve dostat finanční odškodnění za majetek, který už vrátit nelze, a to 59 miliard korun. Stát jim je bude postupně vyplácet  v ročních dvoumiliardových splátkách dalších 30 let. Kvůli valorizaci se tak tato částka - odhadem - vyšplhá zhruba na 79 miliard.

Právě o tyto bezmála 2 miliardy ročně se přely Věci veřejné. Chtěly vědět, kde je státní kasa rok co rok vezme.

Podívejte se na moderní církevní stavby v Česku:

Zároveň se stát dohodl s církvemi, že je ještě bude prvních 17 let, po které bude odškodnění vyplácet, podporovat, a to částkou 1 miliarda a 400 milionů korun. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.

Po 30 letech by pak církve už nemohly požadovat žádnou podporu od státu, který teď platí i mzdy duchovních. Právě s tímto argumentem jako hlavním mává ministr Besser.

Celý proces majetkového vyrovnání s církvemi by rád spustil v roce 2013.

... pokud kývne Parlament

Pokud by byla koalice jednotná, zákon o vyrovnání s církvemi v Parlamentu prosadí i přes odpor opozice a případné veto Senátu.

Podobný zákon, připravovaný ještě Topolánkovou vládou, ale v roce 2008 neuspěl. Ztroskotal už ve sněmovně na hlasech opozice a několika přeběhlíků z koaličních řad.

Pokus současné vlády se od té Topolánkovy liší tím, že chce vydat více majetku v pozemcích a nemovitostech, a srazit tak finanční částku na odškodnění.

Topolánkova vláda totiž počítala hlavně s peněžním odškodněním, a to s částkou až 280 miliard korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Minulý pátek členové možné budoucí koalice uzavřeli sondážní rozhovory, během kterých nezávazně zjišťovali, co je spojuje a co naopak rozděluje. Stanovili si priority pro své možné vládní působení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy