Útočné pušky Bren 2 už čeští vojáci použili při ostrém nasazení v Afghánistánu, Iráku nebo v Mali. Spolu s pistolemi CZ P-10 jsou hlavní položkou smlouvy, kterou ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou. A vzhledem k přiostřené mezinárodní situaci po ruské invazi na Ukrajinu jich armáda koupí víc.
Na nákup zbraní pro Armádu ČR dá ministerstvo miliardu korun, kterou jí poslanci letos do rozpočtu přidali. O tisíce pušek a pistolí se tak navýší smlouva podepsaná před dvěma lety na 39 tisíc zbraní za 2,35 miliardy korun. Výrobce je navíc dodá co nejrychleji. A armáda tím plně přejde na zbraně s ráží užívanou v NATO.
"Válečné ohrožení není, bohužel, minulostí ani věcí jiných kontinentů. Ukazuje se, že nesmíme svou obranu podceňovat a musíme do ní investovat. A to pořádně," prohlásila ministryně obrany Jana Černochová z ODS, když se ve sněmovně v polovině března jednalo o navýšení peněz pro armádu.
Poslanci podpořili návrh státního rozpočtu, který počítá s 89,1 mld. Kč na obranu. Vyhověli pozměňovacímu návrhu ministryně @jana_cernochova na zvýšení výdajů o miliardu. Na obranu tak půjde 1,35 % HDP. Zároveň platí ambice do r. 2025 dosáhnout 2 % HDP.
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) March 10, 2022
👉https://t.co/qT6nijD5Vp pic.twitter.com/hB72jo8noz
V době, kdy Rusko bez vyhlášení války přepadlo sousední Ukrajinu, se vláda rozhodla výrazně zvýšit rozpočet obrany. Už v roce 2025 chce dosáhnout dvou procent HDP, které Česko slíbilo při vstupu do NATO. Letos dá 1,35 procenta HDP, v následujících třech letech bude obraně přidávat zhruba 20 miliard.
"Ruská agrese na Ukrajině nás nutí posilovat výdaje na obranu, abychom byli schopni plnit naše závazky v rámci Severoatlantické aliance," uvedl na Twitteru premiér Petr Fiala z ODS.
Svůj nákupní lístek už Černochová představila ve sněmovně. Vojáci by měli dostat útočné pušky, pistole, kulomety, pozemní i vzdušnou přepravní techniku, náhradní díly a munici.
Celkem půjde letos do modernizace armády přes 20 miliard korun. Kromě zmiňovaných věcí by se za ně měly nakoupit také helmy a ochranné vesty nebo IT prostředky potřebné například k ochraně před hackerskými útoky. "Počítáme s oslovením dodavatelů, kteří mají s ministerstvem smlouvu či rámcovou dohodu, případně těch, kteří jsou schopni materiál v krátkých termínech dodat," uvedl mluvčí ministerstva Jiří Caletka.
Náměstek Jan Havránek, který na ministerstvu vede sekci obranné politiky a strategie, pro Lidovky.cz uvedl, že jeho úřad hledá možnosti, jak urychlit modernizaci vojenských sil a navýšit zásoby ve skladech zásob.
Čerstvě také armáda vypsala tendry na nákup čtyř a půl tisíce kusů polního oděvu G4 Multicam za skoro 50 milionů nebo desetitisíce kusů munice pro odstřelovací a antimateriálové pušky za několik milionů. Chystá také nákup náhradních dílů k podvozku nákladního vozidla T 810 za skoro 85 milionů.
Loni mělo ministerstvo obrany k dispozici 85,4 miliardy korun, bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala na letošní rok navýšení na 93,5 miliardy. Fialův kabinet obraně vyčlenil 88,1 miliardy korun poté, co škrtl první splátku na nákup bojových vozidel pěchoty. Tendr na ně Babišova vláda pozastavila.
Dlouho očekávaná vozidla pěchoty
Černochová prohlašuje, že bojová vozidla pěchoty armáda nakoupí. Náhradu za zastaralé obrněnce sovětské výroby nabízejí tři firmy, německý Rheinmetall, švédský BAE Hägglunds a americko-španělská GDELS. Zakázka za 52 miliard korun patří vůbec k nejdražším nákupům v historii české armády, teď ale stojí.
Termín jejího uzavření se posouval už několikrát, aktuálně ho pozastavil předchozí ministr Lubomír Metnar (ANO) na konci svého funkčního období. Žádný ze tří zájemců podle něj nesplnil podmínky. O nutném nákupu nových obrněnců se přitom diskutuje už dvě desítky let.
"Udělám všechno pro to, aby se nákup bojových vozidel pěchoty uskutečnil a aby to bylo transparentní," uvedla Černochová. Zároveň ale upozornila, že letos to nebude možné stihnout. "Do konce března máme dostat právní posouzení na další možný postup," vysvětlila okolnosti pozastavené zakázky.
Plánuje také vytvořit zvláštní fond pro efektivnější čerpání peněz na investice, který by přinesl i větší jistotu využití nespotřebovaných výdajů. "Fond vzniká ve spolupráci s ministerstvem financí a věříme, že bude schválený ještě v tomto roce," napsala mluvčí obrany Jana Zechmeisterová.
Podobný fond má například Německo, které na obranu dávalo 1,6 procenta svého HDP. Krátce po ruském útoku na Ukrajinu oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz, že na modernizaci armády vláda do fondu pošle 100 miliard eur, v přepočtu 2,5 bilionu korun. Německé výdaje na obranu tak dosáhnou dvou procent HDP, závazných pro členství v NATO.
Koupit drony a posílit kyberbezpečnost
Členové sněmovního výboru pro obranu, které Aktuálně.cz oslovilo, se ale přiklánějí k řadě dalších nákupů. "Považuji za důležité investovat do nových technologií a jejich výzkumu, například nadzvukových letadel nebo rozvoje praporu bezpilotních prostředků. Situace na Ukrajině ukázala, že takovými prostředky musíme disponovat," uvedl Stanislav Bláha z ODS.
Drony se v posledních letech staly běžnou součástí výzbroje moderních armád. Na ukrajinském bojišti patří k nejúčinnějším zbraním proti ruské agresi. Turecké drony Bayraktar výrazně přispěly k zastavení útočících kolon ruských tanků a obrněných vozidel. Jeden se prodává zhruba za pět milionů dolarů, v přepočtu 112 milionů korun.
"V bezpilotních prostředcích, naváděných střelách k likvidaci pozemních a vzdušných prostředků, vidím jeden ze směrů vyzbrojování," podpořil Bláhův názor poslanec STAN Petr Liška. "Bayraktary už předtím rozhodly válku v Ázerbájdžánu, teď se ukazují jako efektivní na Ukrajině," dodal Jiří Horák z KDU-ČSL.
Záměr investovat do dronů oznámila armáda už v říjnu 2020. Pro roky 2023 až 2027 k tomu má 1,5 miliardy korun. Buduje také jednotku, která bude mít bezpilotní prostředky od roku 2025 na starosti.
Poslanec Josef Flek ze STAN zase žádá posílení kyberbezpečnosti a připomíná útoky na nemocnice v předchozích letech. "Investujme do odborníků Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, posilme i spolupráci na evropské úrovni," řekl.
Stranou nezůstává ani ochrana leteckého prostoru. V roce 2027 skončí Česku pronájem švédských stíhaček Gripen, varianty se rýsují tři. Stávající smlouvu bude možné prodloužit, pronajmout novou generaci těchto stíhaček, nebo přejít k jiným strojům. Pronájem za letošek vyjde Česko na 1,7 miliardy. "Otázku stíhacích letounů na další období musíme urychleně vyřešit," vybídl předseda obranného výboru Senátu Pavel Fischer.
Kromě požadavků, co je potřeba nakoupit, zmiňují politici nutnost nastavit takové podmínky, aby se nákupy vůbec daly uskutečnit. Šéf poslaneckého obranného výboru Metnar tvrdí, že je třeba zakázky zjednodušit. Armádě jde o čas. "Poptávka po vojenském materiálu půjde strmě nahoru a s ní logicky i ceny. Pokud se bude čekat až na příští rok, budeme nakupovat výrazně dráž," uvedl.
Podpořme aktivní zálohy, chtějí poslanci. Je to málo, myslí si jiní
Při obraně země nejde ale zdaleka jen o nákup zbraní. Válka na Ukrajině obnovila debaty o důležitosti aktivních záloh. Zájem o ně podle generálního štábu stoupl v posledním měsíci desetinásobně, armáda musela navýšit kapacity vstupních kurzů a zdravotních prohlídek. Více bude muset také investovat do výstroje nebo munice.
"Očekávám novelizaci státního rozpočtu. Bude tak příležitost najít peníze pro vojáky i pro příslušníky aktivních záloh," uvedl poslanec Flek.
Někteří politici ale uvádějí, že na obranu země by mělo být připraveno více civilních obyvatel. Řada členů výboru, včetně předsedy Metnara, by zvedla ruku pro obnovení základní vojenské služby. "Musí se zavést evidence odvedenců a jejich alespoň základní výcvik, to vše na základě dobrovolnosti," řekl poslanec SPD Radovan Vích.
Základní vojenskou službu má například neutrální Finsko. Jeho armádu tvoří 3500 aktivních profesionálů, 20 tisíc vojáků povinné služby a dalších 20 tisíc záložníků s pravidelným výcvikem. Země s 5,5 milionu obyvatel může do zbraně povolat 900 tisíc vojáků.
A ještě o jednom návratu poslanci diskutují. Liška, Flek nebo Milan Brázdil z ANO navrhují obnovit brannou výchovu ve školách. "Nikoliv ve stylu komunistického školství, ale moderně pojatou. S důrazem na nové typy hrozeb, jako jsou kybernetické útoky, biologické a chemické zbraně či bezpečnost jaderných elektráren," popsal záměr Flek.
