Budoucnost armády je v technologiích, umělé inteligenci a robotizaci, míní Opata

ČTK ČTK
23. 11. 2021 13:11
Náčelník generálního štábu Aleš Opata ocenil vznikající vládu, že chce dát na armádu dvě procenta HDP, je však znepokojen kvůli stavu projektu pásových bojových vozidel pěchoty. Označil ho za záležitost národní bezpečnosti. Na velitelském shromáždění také řekl, že budoucnost armády spočívá v technologiích, umělé inteligenci, bezpilotních prostředcích, laserem naváděné munici a v robotizaci.
Náčelník generálního štábu Aleš Opata
Náčelník generálního štábu Aleš Opata | Foto: Jakub Plíhal

Náčelník generálního štábu vyzdvihl, jak se v posledních třech letech dařilo modernizovat armádu a uzavírat příslušné smlouvy. Všechny stanovené cíle se podle něj podařilo splnit s výjimkou nákupu nových pásových bojových vozidel pěchoty. Výběrová komise nedávno oznámila, že žádný ze tří účastníků nesplnil stanovené požadavky a jejich nabídky proto nevyhodnotila. O největší armádní zakázce asi za 50 miliard korun tak bude muset rozhodnout nová vláda.

"Jsem velmi znepokojen současnou situací. Tento projekt se v žádném případě nesmí zastavit nebo brzdit. Je to záležitost národní bezpečnosti a nesnese žádného odkladu," řekl Opata. Zdůraznil potřebu nakoupit pásová vozidla, nikoli kolová. Poznamenal také, že se přezbrojení armády nesmí zastavit, ale musí zrychlit.

Na tiskové konferenci řekl, že "každý ztracený den" při nákupu BVP vojáky mrzí. Zdůraznil, že projekt zastaven nebyl, ale čeká se na výměnu vládní administrativy.

Opata ocenil dále vybudování základů pro kybernetické a informační síly, výsadkový pluk, prapor bezpilotních systémů a prapor podpory. "Věřím, že historie jednou ocení, co jste za velmi krátkou dobu dokázali pro armádu udělat," řekl Opata velitelům. Po dalším roce pandemie se podle něj nyní musí armáda zaměřit především na přípravu k obraně a musí dohnat měsíce výcviku.

Jestli armáda nezachytí technologické trendy, bude "stará"

"Naše budoucnost spočívá v technologiích, umělé inteligenci, bezpilotních prostředcích, laserem naváděné munici a v robotizaci," řekl. Pokud podle něj armáda tento trend podcení nebo vyhodnotí špatně, bude stará, i když bude mít nová auta.

Armáda se podle něj musí umět pohybovat v informačním a kybernetickém prostoru stejně jako na zemi nebo ve vzduchu. "Jako armáda musíme přijmout fakt, že jsme na prahu revoluční technologické změny. Pokud jsme na to nereagovali včera, musíme to udělat dnes, protože zítra už bude pozdě," řekl.

Opata chce, aby armáda vytvořila experimentální jednotky, na kterých by se otestovalo zavádění stále sofistikovanějších nových technologií a zbraňových systémů. Na vybraných jednotkách by se vyzkoušelo, jaký má například technika dopad na výcvik nebo na předpisy. Získané poznatky by armádě pomohly nastavit postupy pro používání techniky nebo nastavit systém vedení bojové činnosti. Armáda nyní chystá koncept experimentálních jednotek, příští rok by měla vědět, jakých útvarů by se jejich vytvoření mohlo týkat.

Opata v projevu poděkoval také prezidentu Miloši Zemanovi za trvalou podporu. Zeman tradičně na velitelském shromáždění vystupoval, v současné době se ale léčí v nemocnici. Velitelské shromáždění se koná na ministerstvu obrany, část účastníků se k němu ale kvůli pandemické situaci připojila z generálního štábu nebo z velitelství pozemních sil z Olomouce.

Podle Opaty velitelské shromáždění dnes stanoví vojákům úkoly na příští rok. Týkat se budou výcviku, modernizace a přípravy na technologické změny a na přípravu zavedení nové techniky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy