Během obzvláště teplé sezony, která byla například v roce 2015, se roční bilance zemřelých v Praze vyšplhala i nad dvě stě, jak ukázala studie vědců z Akademie věd a České zemědělské univerzity. Z hlediska počtu úmrtí jsou tak vedra nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě.
Vědci zkoumali úmrtí pouze v Praze, ale vlny veder pravděpodobně zabíjí i v dalších českých městech. "Kvůli tepelnému ostrovu a kvůli tomu, že je ve městech větší hustota rizikové populace, jsou dopady veder větší než na venkově, kde není vliv tepelného ostrova," upozorňuje hlavní autor studie Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Tepelným ostrovem vědci označují místa ve městech, kde je výrazně tepleji než v okolí, což je dané především hustou zástavbou. V těchto lokalitách je vyšší teplota za jakéhokoliv počasí, během veder je ale tento rozdíl výraznější.
Podle sociální geografky Michaely Pixové představuje problém do budoucna i velká produkce tepla ve městě. "Lidé vedro samozřejmě budou mít tendenci řešit klimatizací, což znamená další spotřebu energie a další vytváření odpadního tepla. Doma tedy bude chlad, ale o to větší horko bude na ulicích," upozorňuje Pixová.
Velká horka ve městech znamenají pro jejich obyvatele přímá zdravotní rizika. Pražská záchranná služba v letních měsících vyjíždí častěji, než je tomu normálně. "V tomto ohledu se jedná o takzvané kolapsy z horka," vysvětluje mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.
"Do budoucna to bude velký problém"
Staří lidé, hlavně ti s chronickými onemocněními, a malé děti patří mezi skupiny obyvatel, které jsou na vysoké teploty nejnáchylnější. "Děti hlavně z toho důvodu, že ještě nemají dostatečně vyvinuté termoregulační mechanismy, a proto je pro ně snášení veder náročnější," říká Poštová.
V ohrožení ale nejsou jen senioři a děti. "Horka jsou riziková pro lidi s kardiovaskulárním nebo respiračním onemocněním. Větší riziko bylo zjištěno u žen. Roli hrají i socioekonomické faktory. Lidé s nižším socioekonomickým statusem mají větší pravděpodobnost rizikových faktorů, jako je výskyt chronických onemocnění," říká Urban.
Podle Lenky Suché z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd bude dopad klimatických změn na obyvatele do budoucna větší. "Jak česká populace stárne, roste proporce zranitelných obyvatel ve městech. Do budoucna to může být velký problém," vysvětluje vědkyně.
Podle Urbana budou v budoucnu vlny veder častější, což s ohledem na již zmíněné stárnutí populace začne představovat problém. "Dá se očekávat, že během vln veder bude úmrtí více," odhaduje klimatolog.
Mohou přijít nové infekce i parazité
Vedro a obecně klimatická změna ve městech v budoucnu nebude mít vliv jen na zdraví obyvatel, může i výrazně zasáhnout do běžného chodu města. "Lidé najednou nejsou schopni venku vykonávat určité práce, protože je takové horko, že by to pro jejich stav bylo ohrožující. Typickým příkladem může být rekonstrukce ulic," říká Suchá.
Stoupající teploty mohou mít i další nepřímé dopady na zdraví, které se netýkají pouze obyvatel měst, ale celé populace. "Budou se sem šířit nové epidemie a infekce. Lze očekávat, že se zde objeví i nové druhy parazitů, které sem budou přicházet z jihu," doplňuje Pixová.
Způsobů, jak úmrtím kvůli vedrům předejít, je podle Urbana několik. Inspiraci lze nalézt například v jihoevropských státech, které zavedly akční plány pro vlny veder a zdokonalené systémy včasného varování před jejich příchodem.
Mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Aneta Beránková však poznamenává, že něco podobného částečně funguje i v Česku. Ústav podle předpovídané teploty vydává výstrahy, které mají tři stupně - nízký, vysoký a extrémní. "V případech déletrvajících vln veder vydáváme i mimořádné podrobnější informace o vývoji situace včetně dlouhodobějšího výhledu počasí a teplot," popisuje mluvčí.
Podle Urbana by bylo vhodné se zaměřit také na ochranu seniorů před horky. "Určitě by stálo za zvážení investovat například do klimatizování domovů pro seniory nebo do systémů, které zabrání přehřívání těchto budov pomocí stínicích prvků, zelených střech či zelených fasád," říká vědec.
Na místech pro stromy stojí auta
Města v Česku se pak mohou vedru i tepelným ostrovům bránit takzvaně přírodě blízkými adaptačními opatřeními. "Jsou to opatření, která se snaží napodobovat funkce ekosystému a přírody. Typicky jde o stromy ve městech, ale třeba i zasakovací pásy, díky kterým se voda neodvádí z města," vysvětluje Suchá.
Krom stromů obdobně fungují také zelené střechy, zelené fasády, ale i správná údržba parků a parkové zeleně. Tedy například, že se nesekají trávníky na nejnižší možnou délku, ale nechávají se přírodně zarůst. Výhodou přírodě blízkých opatření je, že plní více funkcí současně. Například stromy nejenže stíní, ale například i čistí vzduch, zachytávají prach a zadržují vodu.
Urbanista Matěj Žaloudek ale upozorňuje, že na úkor stromů by bylo potřeba omezit dopravu a parkovací místa. "Na místech, kde jsou stromy nejvíce potřeba, stojí dnes zaparkovaná auta. Před volbami se k výsadbě zeleně hlásí všechny strany, ale po volbách najednou vůle politiků sázet přímo v ulicích města, kde se lidé pohybují nejčastěji, prudce klesá," vysvětluje Žaloudek.
Zatímco v lesích a lesoparcích se tedy sázení daří, v centru města je situace komplikovanější. "Například v ulicích spodního Žižkova, kde je tepelný ostrov velmi intenzivní, se nám nedaří vysadit skoro žádné stromy," popisuje Žaloudek.
Dalším problémem je i koordinace výsadbových zakázek. Podzemní sítě, kterými jsou pražské ulice protkané, svazují zákony, které vymezují jejich ochranná pásma. "Velmi vysoké náklady na přeložky sítí město často odmítne vynaložit. Obvyklé je také to, že se jednotlivé zakázky vůbec nekoordinují a jedna ulice se rozkope třeba každý rok místo toho, aby se všechny plánované akce udělaly naráz a zároveň se přitom vysázely stromy," poukazuje Žaloudek.
