V ulicích začne masivně odumírat zeleň, pokud s tím nic neuděláme, říká urbanista

Vojtěch Štěpán Vojtěch Štěpán
6. 8. 2021 15:46
Česká města budou v budoucnu muset čelit následkům klimatických změn. O jejich důsledcích například pro Prahu a o tom, jak se připravit na vlny veder a sucha s redakcí Aktuálně.cz mluvil Petr Klápště, urbanista zabývající se udržitelným rozvojem měst. "Ideální je stromořadí přímo v ulici, kde funguje jako určitá klimatizace," říká.
Ve městě je třeba zeleň.
Ve městě je třeba zeleň. | Foto: Jakub Plíhal

V čem změna klimatu ovlivní česká města v budoucnosti?

Začnou se rozšiřovat tepelné ostrovy, což je jev, jehož důsledkem je ve městě tepleji a sušeji než v okolní krajině. To se pak potkává se změnou klimatu a tím, že se nám ve městech prakticky znefunkčnil malý vodní cyklus - voda se odpařuje v krajině, a ne až z moře a následně se brzy vrací ve formě deště. Máme tak extrémnější srážky, jako třeba teď v Německu, a mezi tím jsou delší suchá období. Tepelný ostrov se změnou klimatu ve městech umocňuje a vytváří vlny veder, které budou větší. To má jednak zdravotní, jednak ekonomické dopady, když s tím bojujeme klimatizací.

Co to znamená v praxi?

V ulicích začne masivně odumírat zeleň, pokud s tím nic neuděláme. To se skutečně může stát, protože vegetace, která ve městě roste, se většinou nachází v hraničních podmínkách. Ale dobře na tom není ani vegetace na různých svazích, které jí jsou pokryté, jež je pomáhá držet na místě.

Nynější obrovské sesuvy v Německu jsou jevem, který se v souvislosti se změnou klimatu už dlouho předvídal. Suchem oslabená povrchová vrstva vegetace nedokáže udržet to, co dřív udržela, a budou se nám sesouvat svahy, které byly stabilní po staletí. Když si tento problém připustíme a začneme ho včas řešit, tak ho vyřešit zvládneme. Čím později to bude, tím více peněz to bude stát. 

Jak to bude ve městě s vodou?

Budou problémy s pitnou vodou. Jsou území, kde je to už teď na hraně. Dochází k tomu kvůli přílišnému odparu vody z povrchových zdrojů. V důsledku neudržitelného hospodaření zároveň vodu dobře nezadrží ani krajina.

Napadá vás konkrétní české město, které už má potíže s pitnou vodou?

Například Jihlava je na tom tak, že pokud se nepodaří zajistit náhradní vodní zdroje, bude mít vzhledem k předpokládanému vývoji klimatu problém. Vodní nádrž Hubenov, ze které Jihlavští čerpají vodu, se dostala téměř na hranici kapacity. Stalo se to už předloni. Tehdy to dopadlo dobře, protože včas zapršelo. Suchých sezon ale bude čím dál tím víc. A města to budou muset začít řešit. A nejen ona, protože je vodu třeba dotáhnout z větší dálky, čili buď pomůže stát, nebo se bude muset začít masivně šetřit, třeba tím, že se opraví vodovody. V Jihlavě si to uvědomují a řeší to.

Hlavním problémem souvisejícím s klimatickou změnou ve městech tedy je tepelný ostrov, odumírání vegetace a možný nedostatek pitné vody…

Ano, víme, že když nebudeme dělat nic, tak nám hrozí mnohem horší tepelný ostrov města. Hrozí, že nám odumře značná část vegetace ve městech, která dosud stínila a odpařováním vody ulice ochlazovala. Kdo má klimatizaci, tak bude vcelku rád v budovách, veřejná prostranství část sezony raději rychle přejdete, protože tam bude strašně nepříjemně, a zmizíte do jiné budovy. A kdo nebude mít dostatek peněz, aby si klimatizaci pořídil, bude mít problém. A bude to mít i další efekt - společenský život, který se odehrává na veřejných prostranstvích, kvůli těmto podmínkám začne upadat. 

Město je třeba ochlazovat

Jak je možné, že klimatická změna způsobí odumírání rostlin?

Dojde k posunu vegetačních stupňů. Vegetační stupně označují, v jaké nadmořské výšce a v jakých vlhkostních podmínkách je jaká vegetace. S klimatickou změnou se nám tyto stupně posouvají. Vegetace, která roste v určité výšce, se nyní dostává do podmínek vhodných pro jiné druhy. To už se v historii stalo, ale vždy to trvalo miliony let. Problém je, že teď se to děje tak rychle, že je změna mnohem rychlejší než život stromu. Takže my dnes sázíme stromy do určitých podmínek v určitém vegetačním stupni, ale až bude strom dospělý, bude už růst v jiném vegetačním stupni, aniž se hne z místa. A velká část stromů tuto změnu neustojí. 

Za jakých podmínek má tedy cenu stromy vysazovat?

Dají se udělat dvě věci. Jednak dělat stromům prokořenitelný prostor, ve kterém se udrží dost vody. To se dělá tak, že do podzemí ve městě zakopete velké množství štěrku, mezi kterým je dost prostoru na kořeny, a biouhel, který nasaje a udrží vodu. Strom tak bude mít rozsáhlejší kořenový systém, bude stabilnější a zároveň se v jeho okolí drží dešťová voda. Strom tak má šanci přežít vlny veder a sucha. Například v Praze už jsou místa, kde takto zasazené jsou, třeba nové stromy na Václavském náměstí nebo u Národního muzea. Druhá důležitá věc je pak vybírat druhy stromů, které budou schopné růst v klimatu, které tu bude za několik desetiletí.

Jak by vegetace měla být ve městě rozmístěná, aby nám co nejlépe pomohla bojovat s vysokými teplotami? 

Poslední dobou se používá pojem zelená infrastruktura - čili na zeleň máme hledět jako na systém, tak jako máme například technickou infrastrukturu. Potřebujeme být ve stínu a potřebujeme se ochlazovat. Ideální je tedy stromořadí přímo v ulici, kde funguje jako určitá klimatizace. Zároveň s tím rozsáhlejší vegetace ve městě může sloužit jako zásobárna chladného vzduchu, který může snížit efekt tepelných ostrovů. Ideální je tyto větší plochy spolu propojit a zároveň je napojit do okolní krajiny, kde jsou mokřady a lesy, zkrátka přirozená vegetace. Prostě se musíme na tyto jednotlivosti začít dívat jako na systém, který nám slouží k ochlazování města, případně i k rekreaci. A to je třeba rozvíjet. A aby bylo na zelenou infrastrukturu místo, potřebujeme přístup k zástavbě, kterému se říká kompaktní město.

Nejvíce prostoru nám neproduktivně zabírá parkování

Jak takové kompaktní město vypadá? 

To mohu přiblížit na příkladu dánské Kodaně. Kodaň se dlouhodobě rozvíjí podle urbanistické koncepce, které říkají Finger Plan. Město tak má jakési prsty, což je zástavba, která je poměrně intenzivní a nachází se blízko veřejné kolejové dopravy, ale mezi tím jsou klíny vegetace, do které máte vždy blízko. Ta je vhodná jednak k rekreaci, ale zároveň ochlazuje město. Dostatečná hustota bydlení je pak důležitá proto, že díky ní můžeme ekonomicky utáhnout veřejnou dopravu a mít tak méně emisí, než když lidé bydlí na rozlehlých předměstích v rodinných domech. Ideálně by tak lidé měli bydlet v docházkové vzdálenosti na veřejnou dopravu a blízko zeleně, která je napojená na okolní krajinu a ochlazuje město a zmírňuje efekt tepelného ostrova. Takže je to vlastně model win-win - kvalitní bydlení v příjemném prostředí a zároveň snižování emisí.

Jde tento systém zavést například v centru Prahy, kde je dost málo prostoru pro další zástavbu či parky?

V centru Prahy můžeme udělat to samé, co už udělalo několik evropských měst - a to je využít určité silnice. V Praze je magistrála, a když by se podařilo další část populace dostat z aut na kolo či do veřejné dopravy, tak získáme pruh, který lze využít. Z toho důvodu je například částí odborné veřejnosti kritizována současná podoba soutěže na zástavbu na Florenci, protože to je místo, které když se teď nevhodně zašpuntuje, tak zamezí propojení zeleně.

Jak by se tedy měla vyvíjet doprava ve městě? 

Nejvíce prostoru zbytečně zabírá parkování. Samozřejmě nemůžete parkování na ulicích zakázat, logická strategie je tedy motivovat lidi, aby - kde to jde - využívali jiných způsobů dopravy. Lze motivovat třeba tím, že lidé budou platit skutečné náklady na parkování. To, co veřejný sektor zaplatí za údržbu parkovacího místa, se tak bude blížit tomu, co to parkovné stojí. Za těchto podmínek řada dojíždějících do města raději auto nechá doma nebo na parkovištích P+R na okraji města u kolejové veřejné dopravy.

Řada měst motivuje lidi k tomu, auto nevlastnit, nějakými výhodami. Ve většině evropských metropolí je drahé bydlení a velkou část ceny tvoří parkovací stání, které je třeba k zástavbě vytvořit. K většímu bytu tak máte i o milion vyšší náklady. Lidé se tak v některých evropských městech mohou zavázat k tomu, že si auto nepořídí, a byt je tak může stát výrazně menší částku. Pak žijete na místě, kde je lepší veřejná doprava, a v prostorech, kde se uvolnila parkovací místa, mohou být stromořadí.

Vegetační stěna je v podstatě vegetace na kapačkách

Součástí Klimatického plánu Prahy do roku 2030 je výstavba záchytných parkovišť. Jaký na to máte názor? 

Dost záleží na tom, jak se ta parkoviště udělají. V momentě, kdy v okolí bude dost vegetace, dešťová voda se místo odvedení kanalizací do vodních toků bude vsakovat, tak parkoviště v zásadě nemá negativní efekt. Pokud je takto udělané, ať tam klidně je. Je lepší, když jsou auta mimo centrum, kam se pak na uvolněná místa vejdou stromořadí. Nicméně je třeba dodat, že volné místo potřebuje strom i pod zemí, což často znamená překopávání inženýrských sítí a to je finančně náročné.

Mohou pomoci zelené střechy či vegetační stěny? Kde ve městě je nejvhodnější je postavit?

Vegetační stěny vůbec nikde. Vegetační stěna je v podstatě vegetace na kapačkách. Nemá ideální světelné podmínky, navíc k ní po fasádě musíte technicky rozvést poměrně dost vody, takže vytvořit ji je poměrně náročné. A zavlažování pak stojí dost energie. Efektivita zelené stěny vůči vynaloženým prostředkům je ve srovnání se zelenou střechou, která je i levnější, dosti malá. Nedává to tedy smysl ekonomicky ani ekologicky, protože emise, které vyprodukujete na vybudování a údržbu, jsou větší než množství uhlíku, který tato vegetační stěna pohltí. Smysl mají jen uvnitř budovy, kde regulují místní klima konkrétního prostoru.

Jsou tedy alespoň ozeleněné střechy vhodné k regulaci tepelných ostrovů? 

Dobře udělaná ozeleněná střecha je vhodná, ale tepelný ostrov pomáhá řešit i fasáda nebo střecha, která je velmi světlá, a odrazí většinu slunečního záření - což jde zavést jednodušeji než zelené střechy. Ozeleněná střecha totiž něco váží, a dům na ni tak musí být staticky připravený, což řada těch dnešních není. Na druhou stranu je pořád možné postavit alespoň střechu s tenkou vrstvou zeminy, která tolik neváží, a vysadit na ní třeba rozchodníky a netřesky.

Jak lze postupovat v soukromém prostoru?

Důležité jsou vnitrobloky, které je potřeba ochránit. Vnitroblok má lepší efekt než park, protože je přímo u lidí. Vnitrobloky se ale dnes často dláždí a parkují tam auta. Tomu je potřeba bránit třeba tím, že to města budou nějak regulovat. Například v Praze už jsou vnitrobloky určitým způsobem chráněné.

Pokud se tato opatření nezavedou, budou vůbec města pro lidi v budoucnu atraktivní místa k životu? Nebudou se lidé stěhovat na venkov? 

Je to možné. Otázkou je, jak bude vypadat venkov. Většina lesů, které u nás jsou, bude v budoucnu procházet přerodem na jiný vegetační stupeň, o čemž jsme už mluvili. Je tak možné, že venkov bude bez lesa, bez toho krásného a romantického, co nás tam dnes láká. A když se budou takto dramaticky měnit podmínky, je také otázka, co to udělá s organizací společnosti. Ale to už je jiný příběh pro jinou odbornost, než mám já.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy