Epidemie koronaviru dětem vzala volnočasové aktivity, odřízla je od kamarádů a spolužáků a spoustu z nich uzavřela do sebe. Mnoho času nyní tráví doma a v leckdy nestabilním rodinném prostředí se tak běžně potýkají s psychickými problémy, které obvykle samy nerozeznají nebo neví, jak je řešit.
Jenom na Lince bezpečí se v prvních měsících letošního roku svěřovalo s psychickými potížemi jednou tolik dětí než ve stejném období před dvěma lety. Mnohem častěji volají také kvůli problémům v rodině a o dost více se potýkají s nástrahami internetu, jako je kyberšikana.
O stejném nárůstu hovoří i dětští psychologové. "V posledních třech až čtyřech měsících vidím markantní nárůst dětských klientů s úzkostmi, panickými atakami nebo fobiemi vycházet na ulici. Děti se odpojují od on-line výuky, jsou úplně vyhořelé, nezvládají nároky spojené se samostudiem a extrémně jim chybí volnočasové aktivity," říká dětská poradenská psycholožka Lucie Hubertová z Prahy.
Přibývá ale i dětí, které kvůli závažnosti svých potíží končí na psychiatrii. "Letos v březnu jsme zaznamenali rekordně vysoký počet příjmů na naši kliniku," upozorňuje primářka z dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Iva Dudová. Nejčastěji bývají děti a adolescenti hospitalizováni kvůli úzkostným a depresivním stavům, které často vyústí i do pokusů o sebevraždu.
"Narostlo hlavně sebepoškozování u dětí pubertálního věku a poruchy příjmu potravy. Anorexií a bulimií trpí čím dál mladší děti," potvrzuje trend Kateřina Duchoňová z oddělení dětské psychiatrie v Thomayerově nemocnici. Dokonce mluví o tom, že v poslední době dochází k přeplněnosti pražských dětských psychiatrií. Děti, které potřebují pomoc, tak musí na termín návštěvy čekat a psychiatři podle Duchoňové nedostatek kapacit občas řeší i přemísťováním dětí do mimopražských klinik.
Výhledově může zahlceným dětským psychiatrům ulevit podpora duševního zdraví ve školním prostředí. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové resort plánuje u škol v regionech s nižší kvalitou vzdělávání podpořit navýšení kapacit podpůrných pedagogických pracovníků, školních psychologů nebo třeba speciálních pedagogů. Redakce deníku Aktuálně.cz se s otázkami, jak tento trend řešit, obrátila i na ministerstvo zdravotnictví, to však i na opakovaný dotaz neodpovědělo.
Chybí jim kamarádi a bojí se o rodinu
Faktorů, které na dítě v současné době negativně působí, je podle vedoucího výzkumu sociální psychiatrie z Národního ústavu pro duševní zdraví Petra Winklera mnoho. "Na děti dopadá změna režimu a socializace, jelikož spousta z nich je ve věku, kdy pro ně začíná být velice důležitý okruh přátel. Dále mají obavy o zdraví rodičů a prarodičů, kteří často sami trpí psychickými problémy. Už dříve nestabilní rodiny teď tráví více času pohromadě, což vede k eskalaci různých konfliktů a domácího násilí," vysvětluje Winkler.
Ostatně i kvůli problémům v rodině, týrání, zneužívání a zanedbávání kontaktují děti Linku bezpečí v době epidemie výrazně více. Právě kroužky či kolektiv ve škole sloužil dětem vyrůstajícím ve stresujícím domácím prostředí jako únik či oddech, který nyní postrádají.
Psychiatrička Duchoňová zdůrazňuje, že i konflikty rodičů se silně přenáší na děti, ačkoliv si to často neuvědomují. "Potřebují přijetí ze strany blízkých, pocit bezpečí. Když rodina nefunguje, děti se mohou chovat úzkostně a bezradně," říká.
Na druhou stranu se duševní onemocnění u dítěte rozhodně nerozvijí pouze vinou rodičů. "Můžeme udělat dostatek pro to, aby dítě vyrůstalo v bezpečném a láskyplném prostředí, ale někdy jsou věci, na které ani láska a péče nestačí," upozorňuje psychoterapeutka Aneta Plýhalová z organizace Meetina, která sdružuje terapeuty.
Jak poznat, že má dítě problém?
Děti na změnu režimu a izolaci reagují různě, a to především podle svého temperamentu, osobnostního založení a rodinného zázemí, tvrdí klinická psycholožka Blanka Pöslová z Pardubic. Projevy psychických problémů se tak podle ní mohou lišit v závislosti na tom, jestli je dítě spíše temperamentní povahy, nebo naopak introvert.
"Klidnější dítě preferuje soukromí, a v případě nebezpečí se uzavře se svými emocemi, pochybnostmi či strachem ve svém pokoji. To pak může vyústit v úzkostné nebo depresivní projevy," popisuje.
Extrovertně založené dítě zase bude aktivně vyhledávat kontakty, ať už na sociálních sítích, nebo v reálném životě. "Stále častěji pak s rodinami řešíme útěky a lži dětí, které po skončení on-line výuky nebo klidně i v jejím průběhu utíkají z domu," dodává Pöslová.
Důležité je si tak všímat, jestli se u dítěte nemění jeho chování. Podle psycholožky Hubertové je obecně vhodné sledovat, zda dítě dobře spí, jí, komunikuje, jestli má zájem navazovat vztahy s vrstevníky a nemá potíže ve škole. Dále je s ním třeba komunikovat a o dítě se zajímat. Rodič pak nejlépe pozná, jestli je něco špatně.
"Nápadná může být izolace, zanedbávání péče o sebe, extrémní únava a spavost, nechuť k jídlu, ale také nadměrná chuť k jídlu, neklid a nesoustředěnost a poruchy spánku. Všechny tyto projevy jsou v určité míře pochopitelné a přechodně neznamenají žádný problém, ale pokud trvají dlouho, zhoršují se nebo přechází jeden projev do druhého, tak stojí za naši pozornost," vysvětluje Pöslová.
Za jasně varovný signál odborníci považují právě již zmíněné sebepoškozování nebo poruchy příjmu potravy. Podle Duchoňové je u těchto problémů důležité všímat si tělesných změn dítěte, jako jsou řezné rány na předloktí nebo jiných částech těla.
Poruchy příjmu potravy zejména u dívek připisuje hlavně tomu, že ztratily své zájmové aktivity a byly zavřené jen doma. Trávily tak spoustu času na internetu, což vedlo k přehnanému soustředění na svou postavu, začaly nadměrně cvičit nebo se striktně zdravě stravovat. V takových situacích už je podle psychologů třeba vyhledat odbornou pomoc.
Kam se obrátit
Pokud vás trápí psychické potíže, trpíte úzkostmi, poruchami nálad nebo jinými duševními těžkostmi, na těchto terapeutických linkách jsou pro vás k dispozici odborníci, kteří vám pomohu. Můžete zavolat, nebo využít online chat. Případně se se svými problémy obraťte na psychologa.
Pokud pozorujete problémy u vašeho dítěte, můžete se poradit na Rodičovské lince.
Linka bezpečí 116 111
Pražská linka důvěry 222 580 697
Dětské krizové centrum 777 715 215
Rodičovská linka 606 021 021
Důležité je nepodléhat obavám
Ačkoli je podle odborníků pro některé rodiče těžké si přiznat, že má jejich dítě problém, je třeba si uvědomit, že je to běžné a neobviňovat se. Právě v chování rodičů mají děti totiž svůj největší vzor. "Je dobré nahlédnout sám na sebe, jakým způsobem se rodič vypořádává a hovoří o svých trápeních a emocích, dítě toto přejímá," vysvětluje psycholožka Plýhalová.
"Jestli dítě doma vidí ustaraného rodiče, který se evidentně trápí, ale o ničem nemluví, bude to pro něj příkladem, jak své problémy ‘řešit’. Úměrně věku se dá s dětmi mluvit o ledasčem, ony pak budou o něco klidnější, když o situaci budou víc vědět," míní dětská psycholožka Aneta Hrabovská z organizace Theraplay.
Někdy se ale děti vlastním rodičům zdráhají otevřít. "Nabídněte jim možnost promluvit si s někým, koho znají a komu důvěřují. Možná o tom nechtějí mluvit s vámi, protože vás nechtějí zranit. Dobrým rozcestníkem bývá i školní psycholog," radí Plýhalová.
U citlivějších dětí, zejména těch v pubertě, je důležité postupovat pomalu a mluvit pravdivě a na rovinu. "Velké děti jsou citlivé na faleš, manipulaci a neupřímnost. Neurčujme proto diagnózy, nevyhrožujme blázincem nebo pasťákem, tudy cesta nevede. Naopak připusťme, že někdy může být zle, a přesto jsme normální," radí Pöslová.
Experti se shodují, že starší dospívající děti potřebují volnost, kterou jim současná epidemická situace bere. Psychiatrička Duchoňová popisuje, že jde o věk, kdy se dítě chce už odpoutat od rodiny a trávit čas s vrstevníky, což je teď omezené. "Rodiče by jim měli umožnit alespoň nějaký kontakt s kamarády a nedržet je v přísné izolaci," podtrhuje.
Základem pro zdravé řešení problémů, ale také způsobem, jak jim předcházet, je podle psychologů vybudování prostoru pro otevřenou a nenásilnou komunikaci. Děti se také musí cítit v bezpečí a svým rodičům důvěřovat. Toho lze podle Lucie Vaškové z Centra zvyšování psychické odolnosti docílit tak, že budou rodiče děti brát vážně, budou se zajímat o jejich názory, respektovat je a netlačit je do toho, aby naplňovaly jejich představy o tom, jaké mají být.
Vedle toho je také důležité dítě učit zvládat i nepříjemné situace, naučit ho problémy řešit a nevyhýbat se jim, dodává Vašková. A to pokud z něj rodiče chtějí vychovat psychicky odolného jedince, který si umí v životě poradit i ve složitých situacích.
