"Paní měla výborný projev. Absolutně jsem neměla podezření. Byla jsem naprosto přesvědčená, že se něco děje," popisuje pro Aktuálně.cz Lenka Havelková své setkání s podvodníky. Začátkem prosince jí zavolala údajná pracovnice banky kvůli potvrzení žádosti o úvěr. Ona ale žádný neuzavírala.
Podvodnice začala ženě tvrdit, že jí někdo pravděpodobně ukradl identitu, v Mostě a Chomutově obchází bankovní pobočky a s jejím občanským průkazem žádá o úvěry. "Pak mi řekla, že jelikož jde o krádež identity, zavolá mi někdo z mé primární banky. Ptala se mě, kam mi chodí mzda," říká. Následně jí zavolal muž, který se vydával za pracovníka její banky.
"Pořád byli velmi přesvědčiví. Ale byly tu menší drobnosti. Například mi řekl, že někdo byl na pobočce v datu, které ale byla neděle. Pak se opravil, ale už jsem začala být ostražitější," líčí Havelková. Následoval hovor se slovensky mluvícím mužem, který měl být z bezpečnostního oddělení banky.
"Snažil se mě přesvědčit, abych si udělala rezervní či zrcadlový účet, jak tomu říkal. Hodně na mě tlačil, což mi přišlo divné. A pak začal být nervózní, když jsem mu říkala, že bych si ty informace chtěla ověřit," popisuje Havelková.
V propracovaném podvodu hraje velkou roli psychologický efekt. "Nekontaktovali mě totiž s tím, že je nějaký problém. Byl to běžný hovor ohledně schválení úvěru. To, že existuje nějaký problém, jsem vlastně řekla až já," líčí manipulativní techniky zločinců. Ženu během telefonátu dokonce upozorňovali na to, jak fungují podvodníci, a radili jí, jak se jim vyhnout a co během hovoru neprozrazovat.
Když slovensky mluvící muž neuspěl, rozloučil se s tím, že ženu bude kontaktovat kriminální policie. Nikdo už se neozval. A po ověření v bance se potvrdilo, že ji skutečně chtěli podvést. Pokud by žena uvěřila a peníze převedla na jiný účet, už je nikdy neuvidí.
Rusové mají k okrádání návody
Rájem zločinců jsou online tržiště. Existují dva scénáře podvodu. V prvním předstírají zájem o nabízené zboží. "Momentálně jsem pracovně zaneprázdněn, pošlu k Vám domů pošťáka UPS, aby vám dal peníze v hotovosti a vyzvedl položku," píše jeden z podvodníků v konverzaci, kterou má redakce k dispozici.
"Následně vám zašlou odkaz, který na první pohled vypadá důvěryhodně. Ve skutečnosti slouží k tomu, aby z vás vylákali citlivé informace," popisuje Česká národní banka weby, které se tváří jako stránky přepravní společnosti. Vytváří dojem, že je přes ně nutné uhradit poplatek za zboží.
Jiné stránky zase vypadají jako úschovna peněz, které mají sloužit jako jistina, pokud by zboží nedorazilo. Účel stránky je ale jediný - donutit oběť zadat svůj PIN a další přístupové údaje do bankovnictví nebo alespoň odeslat určitý obnos.
Druhý scénář podvodu, nazývaný phishing, probíhá z opačné strany. Zločinci vystupují jako prodejci. Pokud má člověk o zboží zájem, pošlou mu odkaz na falešnou stránku, která se tváří například jako platební brána. Peníze, které oběť pošle, ukradnou a žádné zboží samozřejmě nepošlou.
Celý podvod je automatizovaný. Ruskojazyční zločinci, kteří se na tento typ okrádání specializují, se sdružují v tisícičlenných skupinách na sociální síti Telegram. Jak nedávno popsalo Aktuálně.cz, skupiny fungují jako podvodné firmy. Zločinci jsou rozřazení do několika kast - od běžných dělníků, kteří mají nástroje na vytváření falešných stránek, až po vedoucí týmů a šéfy. K dispozici zde jsou i podrobné manuály, jak co nejúspěšněji krást.
Na Telegramu pak fungují i další "specializované profese", které zločincům usnadňují práci. "Prodám neomezený počet SIM karet," píše jeden ze členů skupiny, kde se nabízejí nejrůznější služby. Další naopak poptávají "stabilního a dlouhodobého dodavatele SIM karet" a varují, že poznají, pokud by se je někdo pokusil podvést. Právě velký počet SIM karet podvodníci potřebují k registracím množství falešných profilů na internetových bazarech.
"Investice" s vymyšlenými výnosy
Jak upozorňuje Radek Jizba ze softwarové firmy Eset, který skupiny podvodníků dlouhodobě mapuje, na Telegramu působí také lidé, kteří se nabourávají do účtů ubytovacích zařízení a ukradené údaje přeprodávají. Nabízejí třeba "třicet účtů od Bookingu na francouzské hotely za 50 dolarů". Podvodníci pak zájemce o ubytování pod legendou problémů s rezervací přesměrují na falešné stránky.
Dalším z triků je legenda o balíčku na cestě. "Obdržíte falešný e-mail, ve kterém vás protistrana žádá o úhradu doplatku za doručení nebo celních poplatků," popisuje Komerční banka, jejíž stránky podvodníci zfalšovali, aby získali údaje. Podvrhy svých webů registrují i další české banky.
Podobně pak fungují podvodné SMS či volající automaty. "V případě telefonátu vám hlasový automat oznámí, že máte přeplatek či nedoplatek na daních, například ve výši 30 tisíc korun," popisuje Komerční banka. Oběť je následně přesměrována na web, který z ní vyláká přístupové údaje k účtu či další citlivé informace.
Rozšířené jsou také investiční podvody. Falešné reklamy s tvářemi známých osobností či obrázky zpravodajských webů lákají na velké zhodnocení peněz. Obnos, který člověk pošle, ale nenávratně zmizí. Někteří zloději své oběti dokonce udržují v naději tím, že si vymýšlí výnosy z investice.
Při takzvaném romantickém podvodu zase člověka k posílání peněz přesvědčuje jeho falešný partner či partnerka. Zločinci mohou oběť zpracovávat měsíce či dokonce roky. Při těchto "románcích" vznikají poškozeným i milionové škody.
Kyberzločinci se zaměřují také na lidi, kteří už okradeni byli, a nabízejí jim "pomoc". "Připravil vás makléř o peníze? S naší pomocí získáte své peníze zpět do 14 dnů. Pokud zanecháte žádost, garantujeme vám vrácení peněz od podvodného brokera!" zní jedna z reklam na Facebooku. Po rozkliknutí má člověk vyplnit své osobní údaje, které ale putují k podvodníkům.
Budoucnost pravděpodobně patří takzvaným deepfakům neboli věrohodně vypadajícím falešným videím. Zločincům umožňují vydávat se téměř za kohokoliv. Člověku tak například může volat "příbuzný" s naléhavou žádostí o peníze. Ve skutečnosti ale za videohovorem stojí podvodníci. "Stačí obrázek, dvacet vteřin videa, kde mluvíte, a deepfake je na světě," varuje Matyáš Boháček, který se výzkumu falešných videí věnuje na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.
Zločinci ale občas z online prostředí vystupují. Jak už letos popsalo Aktuálně.cz, ruskojazyčné skupiny v Česku shání lidi, kterým na jejich bankovní účet pošlou až statisíce korun. Peníze pak vyberou v hotovosti a tři až pět procent z částky nechají majiteli účtu jako odměnu. Policie před takovou "spoluprací" varuje. Připomíná, že legalizace peněz je trestná a hrozí za ni pět let vězení.
