Praha - Česko do začátku roku 2016 omezovalo v mnoha případech svobodu běženců a zavíralo je do detenčních zařízení, aniž by to nařizoval zákon. Aktuálně.cz to sdělily neziskové organizace na pomoc uprchlíkům, když reagovaly na nedávný rozsudek Evropského soudního dvora. Ten jeden z případů - zadržování kurdské uprchlické rodiny, která do ČR přišla z Maďarska - označil za nezákonný.
Hanu Frankovou, šéfku právního oddělení české nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), rozhodnutí soudu nepřekvapilo. "Čekali jsme, že tak rozhodne. Už v listopadu generální advokát v podstatě doporučoval soudu takhle rozhodnout," říká Franková a vysvětluje, že členský stát EU není oprávněn zadržovat uprchlíky, pokud nemá ve svém právním řádu vymezena objektivní kritéria nebezpečí útěku.
Takových případů zadržení bylo v té době podle právničky mnohem víc. "My jsme upozorňovali opakovaně, že dochází k zadržování pouze na základě nějaké vágní obavy z útěku," říká Franková. "Většinou se soudci přiklonili k našim argumentům a ta zajišťovací rozhodnutí ze strany krajských soudů rušili, protože je považovali za nezákonná," dodává.
Neoprávněné jednání bylo evidentní i podle Marie Heřmanové, tiskové mluvčí organizace Pomáháme lidem na útěku. "My jsme říkali už tehdy, že je to zbytečné je zadržovat, protože z maďarské strany je jasné, že je prostě zpět nepřijme," říká k případu Heřmanová.
V detenčních zařízeních se podle ní v letech 2015 a 2016 ocitlo neprávem mnoho dalších. "Zadrželi je na jeden i tři měsíce, v tomto období utratili veškeré finanční prostředky. Každý týden se na pražském nádraží objevily desítky migrantů a neměli už peníze na vlak," říká.
Podle Heřmanové za vším byla snaha uprchlíky zastrašit. "Přitom je jejich zadržování nejen nehumánní a protiprávní, ale pro Českou republiku také neekonomické, protože ostrahu v táborech je třeba platit," dodává.
Od té doby byl zákon o pobytu novelizován a vymezil kritéria nebezpečí útěku, přesto podle Frankové nelze definovat obecné pravidlo pro všechny případy. "Zajímavé je rozhodnutí Soudního dvora EU, které říká, že v tomhle ohledu je nutno postupovat individuálně, a dokonce akcentují i lidskoprávní závazky, ke kterým je Česká republika vázána," řekla Franková Aktuálně.cz.
V době, kdy byli migranti drženi v detenci, chybělo v českých zákonech vymezení, kdy hrozí nebezpečí útěku a kdy ne. Případem kurdské rodiny se zabýval krajský soud v Ústí nad Labem. "I v tomto případě se s námi ztotožnili a my bychom se s jeho rozhodnutím spokojili, ale příslušný správní úřad podal kasační stížnost," uvedla Franková.
Rozhodnutí proto přezkoumával Nejvyšší správní soud, který případ předal Soudnímu dvoru EU. Ten potvrdil, že Česko jednalo protiprávně, když uprchlickou rodinu drželo v hlídaném areálu.
Ministerstvo vnitra Aktuálně.cz ve středu napsalo, že rozhodnutí Soudního dvora EU zatím nechce komentovat.
