Chci zase začít běhat, říká muž s pěti novými orgány

Domácí Domácí
3. 2. 2015 15:00
Unikátní operaci provedl pražský IKEM před dvěma měsíci. Pacient dostal úplně nový trávicí trakt. Dnes už jí i pije, do nemocnice bude chodit jen na kontroly.
Pacient-rekordman Bartoloměj Pešta.
Pacient-rekordman Bartoloměj Pešta. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Strašně se těším na to, až zase vyrazíme ven se psem, říká šedesátiletý Bartoloměj Pešta.

Ještě na podzim mu selhával trávicí systém a v žaludku nosil až třináct litrů zbytkové vody. S každým soustem jídla prožíval muka.

A dnes? Spokojeně sedí za stolem konferenčního sálu pražské kliniky IKEM a odpovídá na dotazy novinářů. „Dali mě tady dohromady. Jsou to mistři v oboru,“ usmívá se pacient, který před koncem roku prodělal unikátní operaci. Tým lékařů mu vyměnil prakticky celý obsah břišní dutiny. Transplantoval mu pět orgánů najednou: žaludek, tenké střevo, slinivku, slezinu a játra.

Nestrávil jsem ani polévku

„Všechno to začalo před šesti lety,“ vzpomíná muž z Plané u Mariánských Lázní. Zatímco dříve aktivně sportoval, pracoval na stavbě a pochutnával si na oblíbeném kuřecím mase, nyní se jeho stav začal rapidně zhoršovat. „Cítil jsem se unavený. Nemohl jsem běhat, neměl jsem na to sílu,“ vypráví Bartoloměj Pešta. Břicho se mu začalo vzdouvat, žaludek nestrávil ani polévku.

„Chvilku jsem se to snažil překonat, ale nešlo to. Zašel jsem proto ke svému známému, chirurgovi. Ten mi udělal kolonoskopii a řekl: Člověče, to je nějaký špatný,“ říká muž.

Následovalo kolečko vyšetření. Nejprve u internisty v Mariánských Lázních, později v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Lékaři mu nakonec diagnostikovali autoimunitní onemocnění - cirhózu jater. A rozhodli, že bude muset podstoupit jejich transplantaci.

Nakonec museli odebrat pět orgánů najednou

Jenomže pak se ukázalo, že poškození jsou mnohem rozsáhlejší a pacientovi bude nutné transplantovat více orgánů naráz. "Měl uzavřené téměř všechny žíly v dutině břišní a krev byla odváděna žílami, které tam nejsou původní nebo jsou drobné. Takového pacienta jsme ještě neměli,“ přidal přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Lékaři pacienta zařadili na čekací listinu. Po osmi týdnech přišla dobrá zpráva.

„Dorazil jsem na běžnou kontrolu, po ní jsem se oblékl a chtěl už jít domů, když mi doktoři řekli: Stop, máme dárce,“ popisuje osudný okamžik Bartoloměj Pešta. Pár hodin nato už ležel na operačním sále. „Vzpomínám si jenom, že bylo osm večer. Řekl jsem manželce, ať mě radši už nečeká. A těšil jsem se, až to budu mít za sebou,“ říká pacient.

Deset hodin na sále

Operace trvala deset hodin a pracovaly na ní dva špičkové týmy. Všichni lékaři se na sále sešli ve svém volném čase a bez nároku na honorář. Zákrok probíhal ve třech fázích.

„Prvním zásadním krokem byl odběr všech orgánů od zemřelého dárce. Takový odběr nebyl dosud v Česku proveden. Všechny orgány bylo potřeba odebrat v excelentní kvalitě, promýt konzervačním roztokem a uložit do roztoku s ledovou tříští, “ popsal postup zástupce přednosty Kliniky transplantační chirurgie Libor Janoušek.

V další fázi museli lékaři muži odebrat orgány z dutiny břišní. „Kromě malého pahýlu žaludku nahoře u jícnu, ledvin a tlustého střeva dole nezbylo vůbec nic. Vzali jsme prakticky celý trávicí trakt,“ vzpomíná Jiří Froněk. Nakonec pacient dostal  novou „výbavu“. Lékaři mu do útrob vložili žaludek, slinivku s dvanáctníkem, slezinu, játra a tenké střevo.

Dutinu břišní pak nechali provizorně uzavřenou a pacient strávil pár dní v umělém spánku. „Když jsem se probudil, viděl jsem na sobě jen samé hadičky a dráty,“ vzpomíná muž.

Chci se vrátit k fotbalu

Dnes už se Bartoloměj Pešta chystá domů. Operaci připomíná jen rouška na obličeji a rukavice. Pacient je musí nosit celý den – aby se ochránil před infekcemi. Jíst a pít už může cokoliv.

„Doma už jsem byl o víkendu, přichystali mi v ložnici speciální místo. Teď už bych se měl vrátit úplně. Na kontroly budu docházet jenom v pondělky a čtvrtky,“ říká pacient.

Nejvíc se prý těší na ženu, která o něj bude pečovat. „Nenechá mě vydechnout, pořád mě hlídá,“ směje se pan Pešta. Nemůže se dočkat, až zase vyrazí ven se psem, kterého musela rodina na chvilku svěřit známým na hlídání, aby měl pacient klid.

„Pokud to půjde, chci zase začít taky běhat a chodit za klukama,“ svěřuje se muž. Než onemocněl, trénoval s kamarádem místní dorost ve fotbale.

 

Právě se děje

Další zprávy